Naše tělo si za normálních podmínek udržuje konstantní teplotu 36-37 °C. Někdy se ale teplota zvýší, mnohdy i o tolik, že už mluvíme o horečce. Co to znamená? Jaké jsou příčiny a jak postupovat? Normální průměrná tělesná teplota je 36,6 °C. O něco nižší ji mají děti a starší lidé. Teplota ale není po celý den stejná, kolísá podle toho, jestli je ráno nebo odpoledne a také podle toho, co právě d

Že příčinou zdravotních problémů může být stres, celková životní nepohoda či přetíženost, je všeobecně známé, ale co dělat, když stres a špatné myšlenky brzdí i samotnou léčbu? Když vážně onemocníte, je dobré si uvědomit, že žádná bitva není předem prohraná a že díky pokroku medicíny si jsou lékaři schopni poradit i se situacemi, které ještě před dvaceti lety nebylo možné řešit. Totální paniku ne

... pak bychom mu měli naslouchat. Můžeme si ušetřit zdravotní potíže, před nimiž nás varuje, nebo aspoň zmírnit jejich dopad. Že dlouhodobá žíznivost naznačuje možný nástup cukrovky a že při prudké bolesti na hrudi vystřelující do levého ramene je třeba volat záchranku, ví zřejmě každý. Jenže tělo vydává mnohem více podobných signálů, často i neurčitých. I těm je rozumné věnovat pozornost, neb

Dně se kdysi přezdívalo „nemoc králů“. Je to nadsázka, ale v jistém smyslu platí stále. Skutečně k propuknutí dny přispívá jídelníček bohatý na maso, tučná jídla a alkohol. Zkrátka: Jedli, pili, hodovali… Dnes ovšem odborníci vědí, že příčiny dny nelze takto jednoduše shrnout jen jako příliš blahobytný styl života. Na vzniku onemocnění dny se podílejí i jiné faktory, například genetické. Rozumná

Jsou moc bolestivé, špatně a dlouho se hojí a nepřinášejí nic radostného. Proleženinám je proto lépe předcházet. Tak dlouho, jak nejvíc to jde. Pečujete o člověka, který je nepohyblivý? Vznik proleženin u něj nepodceňujte. Vyhodnoťte si, jestli patří do rizikové skupiny a má k nim větší sklony. Jaká jsou rizika? To úplně největší riziko je u ochrnutého člověka. U něj se musí ihned zajistit co n

Od jara do podzimu je množství spór (semínek) plísní v bytech menší, než v okolním ovzduší. V zimě je množství spór v bytech větší.  V létě více větráme a spóry plísní se s prouděním vzduchu usazují na stěnách, kde čekají na příhodné podmínky. Ty přicházejí s podzimem a v zimě, kdy utěsňujeme domovy, nedostatečně větráme a tím vzniká vysoká vlhkost nebo se projeví místo s tepelným mostem. P

A to doslova. Oproti běžné viróze je chřipka těžké onemocnění, které může způsobit vážné následky na zdraví. Každý rok se objevuje na celém světě, a někdy se dokonce mluví o epidemiích. Její průběh je pro většinu lidí hodně nepříjemný, ale jsou i takoví, které může ohrozit na životě. Malé děti do pěti let, nejkritičtější jsou první dva roky života Lidé starší 65 let Obyvate

Nevíte, kde byl počátek vaší nemoci, a nevidíte ani její konec. Tak lze většinou popsat chronické onemocnění. Nezbývá, než se s ním naučit žít. Chronické onemocnění se většinou vyvíjí plíživě, a když si ho člověk uvědomí, zpravidla už bývá v plném propuku. Není důležité, zda se jedná o cukrovku, Alzheimerovu či Bechtěrevovu chorobu, nemoci srdce nebo rakovinu. Se všemi nevyléčitelnými nemocemi je

Paliativní medicína a péče jsou názvy, s nimiž se seznámíte za nepříliš veselé situace: Věnují se zmírňování obtíží lidí s nevyléčitelným onemocněním v závěrečném stadiu. Mohou přinést velkou úlevu jak nemocnému, tak jeho blízkým, kteří o něj pečují. I když se přirozeně upínáme k naději na obrat k lepšímu a vyléčení, je dobré se včas seznámit s tím, co může nabízet paliativní péče a jak ji zajist

Epilepsie je jedno z nejčastějších chronických neurologických onemocnění. Lidstvo ho zná už tisíce let, ale když přijde záchvat, pořád nás to děsí. A přitom stačí málo a nemocný člověk může žít plnohodnotný život. Lidé si většinou myslí, že epileptický záchvat znamená bezvědomí a silné křeče. To ale není tak docela pravda, protože to je jen jeden z mnoha druhů záchvatů, kterými se epilepsie, li