Chřipka může být zabiják

A to doslova. Oproti běžné viróze je chřipka těžké onemocnění, které může způsobit vážné následky na zdraví.

Každý rok se objevuje na celém světě, a někdy se dokonce mluví o epidemiích. Její průběh je pro většinu lidí hodně nepříjemný, ale jsou i takoví, které může ohrozit na životě.

Malé děti do pěti let, nejkritičtější jsou první dva roky života
Lidé starší 65 let
Obyvatelé domovů pro seniory
Těhotné ženy
Lidé s oslabeným imunitním systémem
Lidé s chronickými onemocněními, jako je astma, srdeční choroby, plicní choroby či diabetes
Obézní lidé

Chřipku způsobuje virus, který se šíří kapénkami. Nakažený ho přenáší kýcháním nebo jen obyčejným mluvením. Nakazit se ale lze i z věcí, kterých se nemocný dotýkal – třeba v tramvaji, ale klidně i z klávesnice telefonu či počítače.

Je dokázáno, že na tvrdých površích, jako je plast nebo nerez, vydrží virus 24–48 hodin a během 24 hodin je přenosný na ruce. Podobné je to u oblečení či papírových kapesníků. Navíc lidé, kteří se nakazí virem, jsou infekční již zhruba den před objevením symptomů a pak ještě dalších pět dní.

V některých případech se může tato doba protáhnout až na deset dnů, protože děti a lidé se slabou imunitou mohou být zdrojem nákazy déle.

Nachlazení, nebo chřipka?

Často je zaměňujeme, ale rozdíl je už v rychlém nástupu nemoci. Navíc se cítíme daleko hůř. Jaké jsou hlavní příznaky?

Vysoká teplota, většinou nad 38 °C

Bolesti svalů, zejména v zádech, v pažích a v nohou

Únava a slabost

Zimnice

Bolest hlavy

Suchý kašel

Ucpaný nos (rýma nebývá pro chřipku typická)

Bolest v krku

Nikdy nejsme imunní

Bohužel ani po prodělání chřipky proti ní nejsme celoživotně imunní. Virus se totiž každoročně mění, a i když jsme si vytvořili protilátky proti viru původnímu, nejsme před jiným chráněni. K velkým epidemiím dochází, když vznikne virus velmi odlišný od předchozích. Na ten nedokáže reagovat žádný imunitní systém.

Typickým příkladem takové pandemie je španělská chřipka, která ochromila svět právě před sto lety. Se Španělskem neměla nic společného, tenkrát virus přenesli ptáci z Asie. Ale co je podstatné, nezabíjela jen staré a oslabené, ale i mladé a zdravé. Na celém světě zabila mezi 50 až 100 miliony lidí. Byla tedy daleko smrtonosnější než 1.

světová válka.

Jak jí předcházet?

Posilujte svůj imunitní systém. Základem je samozřejmě zdravá strava bohatá na živiny. Zvyšte přísun přirozených vitaminů z ovoce a zeleniny. Choďte pravidelně na procházky na čerstvém vzduchu. Dbejte na dostatečný spánek.

Pár pravidel

Myjte si ruce a dělejte to důkladně.

Když kašlete či kýcháte, zakryjte si ústa a nos a použijte kapesník.

Pokud můžete, vyhýbejte se místům, kde je hodně lidí. Do práce musíte, ale choďte, pokud to jde pěšky, vynechte koncerty, kina, divadla i sportovní zápasy.

Pokud jste nemocní, zůstaňte doma.

Když onemocníte

Měli byste se léčit, protože jinak hrozí vážné komplikace, jako například chřipkový zápal plic, zánět svalů, zánět srdce, postižení nervového systému. Tedy v žádném případě chřipku nepřecházejte. Co tedy dělat?

Vyležet chřipku v klidu a v teple. Trvat to bude 3–5 dnů, někdy i déle.

Dbejte na dostatečný příjem tekutin a potravy (Pokud trpíte nechutenstvím, jezte po malých dávkách, výborný je silný vývar).

Léky – pokud horečka přesahuje 38 °C, můžete si pomoci léky s paracetamolem. Měli byste ale vědět, že tyto léky nepůsobí proti samotné virové infekci, jen tlumí příznaky onemocnění. Nikdy na ně nepijte alkohol, protože byste si mohli poškodit játra.

Nechte se očkovat

Není tajemstvím, že se u nás lidé nechávají očkovat málo (asi 5 % obyvatel, což je 3x méně než v jiných evropských zemích). Možná proto, že o očkování koluje řada mýtů. Uveďme jen některé.

Chřipkový virus se stejně stále mění, takže nemá očkování žádný smysl.
Na chřipky netrpím, proč bych se měl proti rýmě očkovat?
Z očkování mohu chřipku dostat. Znám případ, kdy člověk brzy po očkování onemocněl.
Očkování je výmysl farmaceutických firem, aby více vydělaly.
Po vakcinaci se u lidí objeví ještě horší průběh chřipky, než kdyby nebyli očkovaní.
Očkování proti chřipce není vhodné pro děti a těhotné ženy.

Držme se raději faktů a ta zní, že obvykle očkování proti chřipce snižuje riziko o 60 %. Zdá se vám to málo? Virus chřipky pravidelně mutuje a každý rok se vyrábí nová vakcína. A ta nemusí účinkovat stoprocentně. Jenže u očkovaných lidí probíhá chřipka mnohem méně závažně.

A co také není zanedbatelné, tím, že se necháte očkovat, chráníte nejen sebe, ale i všechny, se kterými přijdete do styku.

A mohou být mezi nimi právě nemocní a oslabení lidé.

Kdy?

Nejvhodnější doba k očkování je od poloviny září do poloviny prosince. Počítejte s tím, že ochranné protilátky se v těle vytvářejí za 2 až 3 týdny po očkování.