Naše tělo si za normálních podmínek udržuje konstantní teplotu 36-37 °C. Někdy se ale teplota zvýší, mnohdy i o tolik, že už mluvíme o horečce. Co to znamená? Jaké jsou příčiny a jak postupovat?
Normální průměrná tělesná teplota je 36,6 °C. O něco nižší ji mají děti a starší lidé. Teplota ale není po celý den stejná, kolísá podle toho, jestli je ráno nebo odpoledne a také podle toho, co právě děláme.
Teplotní cyklus
Nejnižší teplotu máme ráno, těsně před probuzením, nejvyšší pozdě odpoledne. Pokud si v sedm ráno naměříme 37,2 °C, může to znamenat nástup nemoci, v pět hodin odpoledne to ale bude normální teplota.
Když začne být s naším tělem něco v nepořádku, jak po stránce fyzické, tak psychické, naše tělo na to obvykle reaguje zvyšováním tělesné teploty.
Zvýšená teplota
Za zvýšenou se považuje teplota od 37 °C do 38 °C. Na starších typech teploměrů je číslo 37 zvýrazněné červeně, jako hraniční kámen, za nímž následuje nebezpečí. Není ale třeba panikařit a už vůbec ne se hned začít ládovat prášky.
Je to obranná reakce těla na různé infekce a záněty nebo i psychické situace, jako je např. odjezd na dovolenou (tzv. „cestovní horečka“). Jestli máte teplotu jen mezi 37°- 38 °C, nechte vaše tělo, aby bojovalo s nemocí samo.
Paralen nebo ibuprofen si vezměte jen na noc pro lepší usínání. Když zvýšenou teplotu potlačíme, budeme se sice přechodně cítit lépe, vlastní nemoc ale bude probíhat dál. To platí samozřejmě u běžných nemocí, jako je třeba nachlazení.
Pokud trpíte dlouhodobě zvýšenými teplotami, poraďte se o tom se svým lékařem, mohlo by se například jednat o únavový syndrom.
Co signalizuje zvýšená teplota
1. Infekční nemoc. Nejčastěji jde o infekce horních cest dýchacích – rýma, kašel, chřipka, angína, záněty průdušek, zápaly plic a močové infekce.
2. Zvýšenou funkci štítné žlázy. Zvýšená tělesná teplota, pocení a nesnášenlivost teplého prostředí bývá spolu s dalšími příznaky běžně spojena se zvýšenou tvorbou hormonů štítné žlázy.
3. Autoimunitní nemoci (např. celiakie, lupénka, revmatická horečka). Když imunitní systém reaguje vůči vlastnímu organizmu, může vyvolat zvýšení teploty. Většinou se jedná o opakovanou zvýšenou teplotu lehce nad 37 °C.
4. Reakce na očkování, prořezávání zubů. Týká se dětí a doprovázejí je vysoké teploty.
5. Nádorové procesy. Rakovina v těle vyvolává reakci imunitního systému a většinou dochází ke zvýšení teploty, která většinou nedosahuje 38 °C.
6. Poškození tkání. Rozsáhlejší poškození tkáně vede pochopitelně k zánětlivé reakci a následně zvýšené teplotě, většinou do 38 °C. Zvýšení tělesné teploty proto můžeme najít i při rozsáhlém infarktu.
7. Psychické rozrušení. Odjezd na dovolenou – tzv. cestovní horečka, oslava narozenin, Vánoce – dítěti se zvýší teplota při rozbalování dárků, dospělým při přípravě oslav).
Horečka
Když vám rtuť nebo display teploměru ukáže hodnotu nad 38 °C, hovoříme o horečce. Pokud ji snášíte dobře, oddalujte braní léků na její snížení, co jen nejdéle to jde. Horečka je podle lékařů smysluplná reakce těla na onemocnění.
Výrazně totiž omezuje množení virů a bakterií a aktivuje imunitní systém, který v souboji s nemocí hraje hlavní roli. Horečka má dvě fáze.
V té první, kdy se tělo zahříváním na ideální teplotu připravuje na boj s nemocí, máme studené nohy a ruce a třeseme se zimou. Ve druhé nás naopak zaplavuje teplo a potíme se. To je fáze, v níž se organismus zbavuje škodlivých látek.
Horečka provází většinu virových infekcí po dobu dvou až tří dnů a po tuto dobu se může opakovaně vracet jako důsledek boje těla s infekcí.
Kritická hranice
Pokud tělesná teplota přesáhne hranici 40 °C, je pro lidský organismus natolik vyčerpávající, že je nezbytné okamžitě ji snížit. Kritickým bodem je 42 °C, s touto teplotou se lidský organismus již nedokáže sám vyrovnat.
Terapie
Horečka tělo vyčerpává a delší doba boje s nemocí tělo unavuje. Projevuje se to zvýšenou tepovou frekvencí i látkovou výměnou, což je velmi náročné zejména pro seniory a děti, proto je třeba organismu pomoct ji omezit.
K tomu se ponejvíc užívá acylpyrin, jeho negativní stránkou ale je, že zároveň snižuje srážlivost krve a může podráždit žaludek. Dětem se vůbec nedoporučuje. Bezpečný a účinný je také paracetamol, ale není vhodný, trpíte-li onemocněním jater.
Proti horečce a zároveň proti bolesti a zánětům velmi dobře působí ibuprofen, ale při jeho užívání by zase měli být opatrní pacienti s onemocněním ledvin. Při snižování horečky si proto vždycky vyberte jen jeden lék a nekombinujte ho s jinými.
Dbejte při tom na dostatečný příjem tekutin a ležte v posteli. Pokud horečka ani po dvou až třech dnech neopadne, vyhledejte lékaře.
Text: Laura Skrčená, Foto: Shutterstock