Škodliviny. Uvolňují se do vzduchu a pak je dýcháme. Jsou ve stavebních materiálech, nábytku a elektronice, takže se jich zbavíme jen obtížně. Ovšem další se v bytě hromadí kvůli naší nepozornosti nebo pohodlnosti. A ty omezit lze.

Nejjednodušší je snížit v domácnosti množství škodlivin, které tam přibývají každodenním provozem – používáním WC čističů, vařením na plynu apod.

Zplodiny plynového sporáku

Vaření na plynu bývá hlavním zdrojem znečištění vzduchu v bytě. Pokud průběžně nevětráme, pak hodnoty těkavých látek, oxidu uhelnatého, oxidu dusičitého i pevných prachových částic převýší i několikanásobně množství stejných látek venku za oknem.

Tyto škodliviny ubližují hlavně lidem s dýchacími a srdečně-oběhovými potížemi a pak obecně seniorům.

Co s tím? Jedinou pomocí je důsledné větrání nejen v kuchyni, ale v celém bytě. Digestoř nestačí.

Čisticí prostředky

Řada z nich uvolňuje do vzduchu rozmanité chemikálie, hlavně rozpouštědla a konzervační látky. Ty mohou ulpět na prachových částicích a s nimi pak přilnout na studené stěny. Při průvanu se uvolňují a mohou dráždit sliznice v nose nebo v očích.

Co s tím? Při úklidu vydatně větrat. Můžete je ale také zkusit nahradit méně účinnými, ale současně méně škodlivými čističi s octem nebo čisticím pískem.

Plísně z vlhkosti

Vlhkost v bytě vzniká při každém vaření i sprchování. Podle odhadů tak čtyřčlenná domácnost denně „vyprodukuje“ asi deset litrů vody, která se usazuje na stěnách a v koutech. Tam pak žijí kolonie plísňových hub.

Působí dráždivě a mohou vyvolávat alergie i astma, nejnebezpečnější jsou pro malé děti a starší a nemocné lidi.

Co s tím? Hodně větrat a případné plísně včas likvidovat postřikem.

Bioodpad

Snažíte se ničím neplýtvat a chránit životní prostředí, jenže od přírody se místo vděku dočkáte dávky bakteriálních toxinů a spor plísní. Ve vlhkém a rozkládajícím se odpadu mají ideální podmínky k množení.

Co s tím? Nenechávejte bioodpad na místě, kde je průvan, protože odtud se lépe šíří bytem. Vynášejte ho co nejčastěji, nejlépe každý den.