Proso, čirok, pšenice špalda, grünkern a kamut. Jde o netradiční cereálie a my vám vysvětlíme jak pomáhají našemu zdraví a v jaké formě je můžete jíst.

Odrůdy obilovin a jim podobných rostlin, které málem upadly v zapomnění a teď se mezi nás vrací, bývají výživově velmi hodnotné, často neobsahují lepek a jsou také dobře stravitelné.

Pro velký obsah vitaminů a dalších cenných živin navíc prospívají našemu zdraví. Jiné mohou být alternativou pro ty, co nesnášející pšenici.

Co jsou cereálie?

Jde o obiloviny a podle zpracování se dělí na celozrnné a necelozrnné. Celozrnné mají vyšší obsah cenných látek, protože neprocházejí tzv.

vymíláním, kdy se ze zrna odstraní obalové vrstvy (otruby) i klíček a pak je mouka ochuzena o většinu vitaminů, minerálů a jiných cenných živin.

Celozrnné cereálie naše tělo zásobují především vitaminy B1, B2 a E. Díky vláknině snižují hladinu cukru v krvi, cholesterolu a chrání nás před řadou civilizačních chorob. Také zvyšují peristaltiku střev, čímž podporují trávení, a čistí střeva.

Méně obvyklé a netradiční druhy obilovin

Špalda

Kdo má alergickou reakci na pšenici, může vyzkoušet špaldu. Je to příbuzná naší pšenice – oproti ní ale bývá méně dráždivá. Špalda se používá do chlebového těsta a těstovin, a najdeme ji také v müsli.

Na trhu je poměrně široký domácí sortiment výrobků z bio-špaldy, například z ní můžeme koupit kroupy, bulgur, špaldové suchary, pukance, vločky a již zmíněné müsli. Uvádí se, že špalda „zlepšuje náladu a bystří myšlení“.

Díky zvláštnímu mixu aminokyselin v její celozrnné variantě prý podporuje vylučování hormonu štěstí, tedy serotoninu.

Tip:

Hodí se ideálně na kojenecké kaše. Špaldu totiž děti snášejí mnohdy lépe než pšenici, vyvolává méně alergických reakcí při přechodu z kojení na mléčné kaše. To se ale netýká celiakie, kde je podstatou nemoci nesnášenlivost lepku. A ten je ve špaldě stejně jako v pšenici.

Kamut

Její zrnka vypadají stejně jako jiné druhy pšenice, jsou ale dvojnásobně velká. Je to jeden z nejstarších druhů obilí.

Mívá o 30 procent více bílkovin a zvýšený obsah vitaminů E, B1, B2, kyseliny pantotenové i minerálů jako fosfor, hořčík, zinek, měď a komplexních sacharidů. Hlavně díky hořčíku a zinku kamut prospívá imunitě, takže pomáhá chránit před virózami. Navíc může být řešením pro ty, kdo trpí alergií na běžnou pšenici.

Tip:

Kamut je tajnou ingrediencí italských kuchařů – přidávají ho při přípravě těstovin. Pokud budete připravovat domácí těstoviny, zkuste je napodobit.

Grünkern

Speciální přípravou nedozrálých zrn špaldy se získává „zelený kaviár“. Zrno je

sklízeno ve stadiu začátku voskové zralosti a podle ještě své zelené barvy má své jméno. Po sklizni jsou zrna sušena asi při 120 °C, přičemž je dosaženo nezaměnitelného aroma.

Grünkern je bohatý na sacharidy, vlákninu a z minerálních látek obsahuje nejvíc fosforu a hořčíku.

Tip:

V obchodní síti jsou nabízeny celá zrna, krupice či mouka. V domácnosti se z ní připravují polévky a omáčky, ale také těstoviny, saláty a nákypy.

Alternativní obiloviny

Mají být jinou volbou k intenzivně pěstovaným obilninám. Jsou to rostlinné druhy, které byly v minulosti pěstovány, ale z různých důvodů byly omezeny či potlačeny.

Návrat k nim byl otevřen hledáním cest ke zdravé výživě, přirozenému původu potravin a pestrosti stravy. Které to jsou?

Proso

Obilky prosa se loupou, obrušují a leští a do obchodu přicházejí jako jáhly. Proso jsme donedávna znali hlavně jako součást krmení pro ptáčky, přitom jáhly jsou výbornou alternativou rýže při přípravě rizota, ale i polévek nebo na zapékání.

Obsahují vysoké množství minerálů jako fosfor, mangan a hořčík. Podporují funkci ledvin a odvádí vodu z těla. Neobsahují lepek, jsou lehce stravitelné a pomáhají i na žaludek, slinivku a slezinu, hodí se pro dětskou výživu.

Kromě toho působí proti růstu nepříjemných bakterií v ústech, hlavně jsou účinné proti kvasinkám. Jáhlám také holdujeme, když chceme mít pěkné vlasy, nehty a kůži a to díky obsahu minerálů, hlavně křemíku a železa.

Tip:

Jáhly se hodí především do snídaňových kaší. Z drcených jáhel vznikají vločky nebo krupice, které jsou vhodné na přípravu jahelné kaše. Z celých obilek se peče jahelník, který můžete připravit se švestkami, třešněmi, tvarohem, jablky nebo povidly. Všechna jídla připravená z prosa jsou lehká na strávení.

Čirok

Nejčastěji se pěstuje čirok cukrový, který je jedním ze čtyř druhů této plodiny. Bývá odolný vůči teplu a suchu a dobře snáší i větší zastoupení solí v půdě. Asi proto je tato obilovina hlavní potravinou v řadě zemí Afriky, Asie a Středního Východu.

Tip:

Dá se koupit v obchodech se zdravou výživě a to jako celé obilky nebo chuťově neutrální mouka. Čirokové obilky můžete vařit s namáčením i bez namáčení a přidat ho k rýži a dalším obilovinám.

Jako příloha se hodí k tepelně upravené zelenině a luštěninám, ale i k masu. Využít ho lze i do snídaňových kaší a pro dětskou stravu, v tom případě se musí vařit bez soli a pak ho propasírovat.

Pseudocereálie

Pohanka

V Čechách se v 16. století řadila mezi nejoblíbenější potraviny. Posiluje a zahřívá tělo, proto je ideální jí konzumovat v chladných dnech. Pohanková mouka se přidává do muffinů, chleba nebo palačinek, musí se ale smíchat s jiným druhem mouky.

Neobsahuje lepek, takže je vhodná pro lidi trpící celiakií. Látky obsažené v pohance pomáhají snižovat hladinu cukru v krvi a krevní tlak. Obsahuje lecitin, který povzbuzuje činnost mozku, a cennou látku rutin, který pomáhá udržovat elasticitu cév. Má také prospívat při silné a dlouhé menstruaci.

Tip:

Pohankové vločky můžete využívat jako zavářku do polévek, předtím je ale nasucho opražte, aby získaly oříškovou příchuť. Mají ovšem tužší konzistenci, takže je bude třeba vařit déle než vločky ovesné.

Amarant

Jako zpestření jídelníčku je významný zejména díky obsahu aminokyseliny lysin, kterou lidské tělo nedokáže samo vyrobit, přestože se bez ní neobejde.

Dále obsahuje hodně vlákniny, železa, vápníku, hořčíku, vitaminy E a C a skupiny B. Prospěšná je také látka tukového charakteru skvalen, která má pomáhat při snižování hladiny cholesterolu v krvi.

Tip:

Chutná lehce nasládle, proto se hodí hlavně do sladkých jídel, zejména kaší, ale využít se dá i na zahuštění polévek.

Pohankové rizoto

150 g pohanky, 1 čerstvá šalotka, 3 ks naťové petrželky, 3 stroužky česneku, 4 plátky zázvoru

½ chilli papričky, 750 ml horkého zeleninového vývaru, 1 čajová lžička tymiánu, 1 čajová lžička, majoránky, kousek anýzu, kousek skořicové kůry nebo trochu mleté skořice, 50 g strouhaného parmezánu, 125 g bílého vína

Postup:

1. Šalotku a petrželku nakrájejte nadrobno, jemně nasekejte chilli papričku, rozmělněte česnek, najemno nasekejte nebo nastrouhejte zázvor.

2. Zahřejte olivový olej, přidejte šalotku, petržel, chilli, česnek a zázvor a krátce opečte.

3. Přidejte pohanku a poduste. Podlijte vínem a nechejte povařit.

4. Přilijte zeleninový vývar a nechejte vařit.

5. Během varu dochuťte majoránkou, tymiánem, anýzem a skořicí. Po cca 25 minutách přimíchejte parmezán.

6. Hrnec odstavte z plotny a nechejte asi 5 minut dojít.

Jahelný řez s kokosem

180 g jáhel, 35 g másla, 2 g mořské soli, 50 g třtinového cukru, 160 ml mléka, 15 g vanilkového cukru, 100 g strouhaného kokosu, 40 g rozinek, 440 ml vody na vaření

Postup:

Rozinky zalijte vroucí vodou a nechejte je namočené stranou. Do hrnce s uvařenými jáhlami přidejte máslo, vlijte mléko a přisypte vanilkový a třtinový cukr.

Vše dobře promíchejte a spojte ve vláčnou hmotu, do které vmíchejte asi 2 lžíce strouhaného kokosu a spařené rozinky. Jakmile směs částečně vychladne, rozprostřete ji na vymazaný plech a zapékejte 20 minut na 160–170 °C.

TIP: Pokud nechcete zapékat, můžete podávat také v podobě kuliček obalených v kokosu.

Foto: Shutterstock