Doba vyspělosti. Zatímco v 19. století může člověk ještě pochopit mechanismus některých strojů, ve 20. století jsou mnozí ohromeni technikou, kterou někteří z nás dokážou vymyslet. Jenže to se pohybujeme v minulosti. IQ lidí nyní začíná klesat.

S varovně vztyčeným prstem přichází studie norských vědců z Centra Ragnara Frische. Ti zkoumali IQ norských mužů narozených v letech 1962 až 1991. „Narození v letech 1962 až 1975 vykazovali nárůst IQ o tři procentní body.

Ovšem u ročníků poté IQ trvale klesá,“ přibližuje Ole Røgeberg, vědecký pracovník, který se na výzkumu podílel. Z jeho slov tedy vyplývá, že generace dnešních čtyřicátníků a mladší ročníky hloupnou. Jak je to možné?

Američanů se to netýká?

Snižující IQ si bere na paškál i americký analytik Evan Horowitz.

„V USA jsou velké sociální rozdíly, nastávají velké propasti mezi lidmi s vyšším IQ a tím nižším,“ naznačuje Horowitz, že Ameriku „chrání“ vysoký počet lidí z vrstev na okraji společnosti.

To znamená, že i když v mnoha oborech Američané vynikají, průměrné IQ snižuje právě velké množství lidí méně bystrých. Bude tak chvíli trvat, než IQ Američanů rovněž všeobecně poklesne.

Pomoc do pekel

Proč tedy hloupneme? Doktor Stuart Ritchie z University of Edinburgh připomíná, že na začátku 20. století dochází k tzv. Flynnovu efektu. Inteligence se v této době začíná zvyšovat, a to na dlouhou dobu.

Nejspíš díky lepšímu přístupu ke vzdělání a jeho celkovému zlepšení. V posledních letech mají studenti sice spoustu skvělých pomůcek, které jim pomáhají řešit různé úlohy, spíš jim to ale škodí, protože je nic nenutí extrémně přemýšlet.

Rovnice hloupý rodič, hloupé dítě neplatí

Ve hře je i možnost, že se rodí stále méně dětí v rodinách na lepší úrovni než v chudších vrstvách. Proti tomuto faktoru se ovšem ohrazují právě norští vědci.

Podle nich se nemusí chytrým rodičům narodit bystré dítě a naopak i ze sociálně slabých vrstev mnohdy vzejdou vědci či lékaři. Je to tedy s naším hloupnutím tak vážné? Existují skupiny vědců po celém světě, kteří nám ještě dávají naději.

IQ testy nestačí

Podle nich bychom se neměli tolik ukvapovat. Možná na nové podněty prostě nestačí zastaralé IQ testy.

„Díky novým technologiím se mění způsob uvažování lidí, tedy systematika vyjadřování inteligence,“ domnívá se profesor psychologie z americké The King´s University Robert Morris.

Inteligenční testy se sice vyvíjejí, zdá se ale, že nestíhají tempo technologií, které určují právě lidé.