Nenápadná drobná zrnka, která málem upadla v zapomnění, se vrací na scénu. Prastaré odrůdy obilovin a jim podobných rostlin, dokážou úplné divy.

Že znovuobjevené druhy obilovin a dalších rostlin s podobným využitím znovu přicházejí do módy, není náhodou.

Mají totiž spoustu předností – jsou ve srovnání s běžnými druhy obilí daleko skromnější a také odolnější proti chorobám a škůdcům a nevyžadují tím pádem tolik hnojení a „chemické“ ochrany. Proto jsou to ideální rostliny pro zemědělství v bio kvalitě.

A především prospívají zdraví, často obsahují větší podíl cenných minerálů, vitaminů a jiných látek.

Některé z nich neobsahují lepek, takže jsou vhodné pro lidi, kteří ho nesnášejí, a další mohou být alternativou pro ty z nás, kdo mají alergickou reakci na pšenici.

Lupina

bezpečná i pro ty, kdo trpí dnou

Ze semen téhle vysoké byliny s krásně zbarvenými květy se mele mouka, která se přidává do pečiva. Má neutrální chuť a vyvážené nutriční složení.

Lupina neobsahuje žádný cholesterol ani purinové látky, které dělají potíže lidem postiženým dnou. Tato rostlina je sice prošlechtěná, ale není geneticky modifikovaná.

Kamut

chrání nás před chřipkou a pomáhá srdci

Obilí dávných faraonů pochází z údolí řeky Nil. Je to jeden z nejstarších druhů obilí. Její zrnka vypadají stejně jako jiné druhy pšenice, jsou ale dvojnásobně velká.

Mají v průměru o 30 % více proteinu a zvýšený obsah vitaminů E, B1, B2, fosforu, hořčíku, zinku, kyseliny pantotenové, mědi a komplexních sacharidů. Kamut je tajnou ingrediencí italských kuchařů – přidává se do těsta na těstoviny.

Hlavně díky hořčíku a zinku je kamut tajná zbraň pro naši imunitu. Navíc může být řešením pro ty, kdo trpí alergií na běžnou pšenici.

Špalda

zlepšuje náladu a zbystří myšlení

Příbuzná naší pšenice je u nás doslova jako doma, vždyť ji tu pěstovali už Keltové. Její sláva pohasla až počátkem dvacátého století. Používá se do chlebového těsta a těstovin, a najdeme ho také v müsli.

Kdo má alergickou reakci na pšenici, může vyzkoušet špaldu. Ta bývá míň dráždivá.

Díky velkému obsahu vitaminů skupiny B zlepšuje náladu a nastartuje mozek a zvláštní mix aminokyselin v její celozrnné variantě podpoří vylučování hormonu štěstí – serotoninu.

Pohanka

pomáhá žilám, snižuje krevní tlak

Malinké trojhránky jsou ve skutečnosti miniaturní plody, které nemají s obilím nic společného. Je to prastará užitková rostlinka, kterou začali pěstovat už kdysi v Číně.

Pohanková mouka se přidává do muffinů, chleba nebo třeba palačinek, vždy se ale musí smíchat s jiným druhem mouky. Neobsahuje lepek, takže je vhodná pro lidi trpící celiakií.

Látky obsažené v pohance pomáhají snižovat hladinu cukru v krvi a krevní tlak. Obsahuje rutin, který prospívá stěnám cév, což ocení ti, kdo mají sklon ke křečovým žilám. A také pořádnou dávku lecitinu, který nastartuje mozek.

Zrní Inků – Quinoa

dodává tělu sílu a zvyšuje odolnost

Stejně jako amarant nepatří k obilovinám. Inkové a Aztékové ji pěstovali už před 6 tisíci lety a říká se, že kvůli jejím neobyčejným výživovým vlastnostem ji dokonce španělští dobyvatelé zakázali pěstovat. Mysleli si prý, že z ní pramení neobyčejná síla Inků.

Quinoa je neuvěřitelně odolná, sklízí se i v nadmořské výšce kolem 4000 metrů a nepotřebuje ani žádná hnojiva. Protože se ale v jejích zrníčkách skrývají i hůř stravitelné saponiny, děti by ji měly jíst až od 2 let.

Quinoa má neutrální chuť, můžeme ji připravovat na slano i na sladko místo rýže. Má nejvyšší podíl bílkovin, vitaminů, minerálů a nenasycených mastných kyselin mezi obilninami a podobnými rostlinami. Neobsahuje lepek, takže ji mohou i lidé trpící celiakií.

Amarant

pomáhá při cukrovce a pročišťuje střeva

Stejně jako quinoa byl základem jídelníčku starých Inků. Amarant nemá s obilím nic společného, jsou to droboučká, jako hořčičné semínko veliká semínka rostliny zvané laskavec.

Chutná lehce nasládle, proto se hodí hlavně do sladkých jídel, ale i na zahuštění polévek nebo do kaší.

Semena laskavce neobsahují lepek, takže se z nich vyráběná mouka hodí pro celiaky. Hodí se i pro diabetiky, protože amarant napomáhá při prevenci hyperglykemie. Má vysoký obsah vláknin a železa.

Proso

pro krásnou pleť a zdravé ledviny

Proso, respektive jáhly (loupaná zrna prosa), jsme donedávna znali hlavně jako součást krmení pro ptáčky. A přitom je to tradiční zrní, výborné do rizota, jako vložka do polévek nebo na zapékání. Je v něm spousta fosforu, manganu a hořčíku.

Jáhly podporují funkci ledvin a odvádí vodu z těla, pomáhají i na žaludek, slinivku a slezinu, působí proti růstu různých ošklivých bakterií v ústech a všude jinde. Vůbec nejlepší je potom prý pro všechny, kteří trpí na kvasinková onemocnění.

Pšenice dvouzrnka

snižuje hladinu cholesterolu

I když je u nás už skoro zapomenutá, bez ní by si starobylé národy od Iráku po Palestinu svůj život nedovedly představit. Má hodně bílkovin a vysoký obsah zinku.

Dvouzrnka je lehce stravitelná, působí příznivě i na trávicí trakt a má i pozitivní účinek na snižování obsahu cholesterolu v krvi.

Recepty

Saské špaldové houstičky

Přísady

1 kg špaldové mouky, 1 čajová lžička medu, 1 kostka čerstvého droždí, 1 polévková lžíce soli, 700 ml vlažné vody

Doba: 35 minut příprava těsta, cca 1 hodina kynutí

1. Z přísad vytvoříme těsto, které necháme ve velké míse v teple kynout cca hodinu, dokud se jeho objem nezdvojnásobí.

2. Z těsta vytvoříme asi 15 houstiček nebo podlouhlých bagetek a položíme je na plech vyložený papírem na pečení.

3. Na plechu potřeme každou houstičku vlažnou vodou a podle chuti posypeme hrubou solí, kmínem, sezamovými semínky, mákem atd.

4. Housky necháme ještě chvíli kynout.

5. Nakonec pečeme na střední stupeň do zlatova (v elektrické troubě při 170 °C asi 12 – 15 minut).

Placičky z quinoy

70 g quinoy

200 ml zeleninového vývaru

1 cibule

2 jarní cibulky

1 čajová lžička oleje

2 polévkové lžíce strouhanky

1 vejce

sůl, pepř, tuk na smažení

Postup

1. Zrnka dobře propereme v horké vodě. Necháme přejít varem v zeleninovém vývaru, odstavíme z plotny a necháme pod pokličkou deset minut nabobtnat.

2. Cibuli nasekáme na drobno, jarní cibulku nakrájíme na drobné kroužky a obojí lehce osmažíme.

3. Hotovou vychladlou hmotu z quinoy smícháme s cibulí. Přidáme strouhanku, vejce, dobře promícháme, okořeníme a vytvarujeme placičky.

4. Usmažíme na malém množství tuku dokřupava. K placičkám se výborně hodí zeleninový salát.

Pohankové rizoto

150 g pohanky

1 čerstvá šalotka

3 ks naťové petrželky

3 stroužky česneku

4 plátky zázvoru

½ chilli papričky

750 ml horkého zeleninového vývaru

1 čajová lžička tymiánu

1 čajová lžička majoránky

kousek anýzu

kousek skořicové kůry nebo trochu mleté skořice

50 g strouhaného parmezánu

125 g bílého vína

Postup

1. Šalotku a petrželku nakrájíme na drobno, jemně nasekáme chilli papričku, rozmělníme česnek, najemno nasekáme nebo nastrouháme zázvor.

2. Zahřejeme olivový olej, přidáme šalotku, petržel, chilli, česnek a zázvor a krátce opečeme.

3. Přidáme pohanku a podusíme. Podlijeme vínem a necháme povařit.

4. Přilijeme zeleninový vývar a necháme vařit.

5. Během varu dochucujeme majoránkou, tymiánem, anýzem a skořicí. Po cca 25 minutách přimícháme parmezán.

6. Hrnec odstavíme z plotny a necháme asi 5 minut dojít.

Text: Kateřina Rodná, foto: Shutterstock