Spíš než na racionálních důvodech spočívá paleo dieta na nevyvratitelném lidském přesvědčení, že dřív bývalo všechno lepší. Vzduch byl čistší, louky zelenější a jídlo poctivější.

Východisko paleo diety je velmi pochopitelné – dnešní jídelníček je příliš zanesený potravinami průmyslově upravenými a produkty intenzivního zemědělství. Paleo dieta pro nás chce jídlo poctivé, bez éček a náhražek. Jenže tahle myšlenka v praxi trochu klopýtá.

Z jídelníčku pravěkého člověka si totiž vybírá jen některé body, a to ne právě ty nejvhodnější.

Co může paleo člověk

• maso a ryby

• zeleninu a ovoce

• ořechy

• houby

• vejce

Co nesmí

• obiloviny a přílohy z nich připravené

• mléčné výrobky

• luštěniny

• cukr a slazené potraviny

Pravěk v praxi

Jestli si představujete, že si přívrženci paleolitické diety dávají ráno, v poledne i večer pečené maso bez přílohy, pak tahle prosté to není. Na webu paleo dieta můžete najít recepty překvapující – s exotickým kořením, kokosem, kakaem nebo papričkami.

Kde je naši pravěcí předci vzali, těžko říct. Bez čeho se naopak přívrženci paleo diety musí obejít, jsou obiloviny a mléko. Tím se každodenní příprava jídla samozřejmě komplikuje.

V nabídce „paleo“ potravin na internetu pak najdete kuriozity jako mouku z různých druhů ořechů, kaštanů nebo dýňového semínka.

Mimochodem: Zkoumání nabídky paleo obchodu vyvrátí vaše přesvědčení o používání pouze čerstvých a průmyslově neupravených potravin nečekanými specialitami, jako jsou krekry ???, čokoládová pochoutka i praktičtější paleolitické těstoviny.

Co na to medicína?

Z částí tvrzení zastánců paleo diety souhlasí, především s tím, že máme dávat přednost jídlu z čerstvých surovin, průmyslově neupravených. Srovnávání s životosprávou pravěkého člověka ale místy pokulhává.

Především se zapomíná na každodenní několikahodinovou pohybovou aktivitu. To ovšem málokdy odpovídá dnešním možnostem.

Další háčky

Mnoho masa, málo ryb

Základní potravinou na paleo talíři je maso s tím, že může být i velmi tučné, protože to odpovídá přirozenému stravování v pravěku. Nad tím odborníci na výživu kroutí hlavou.

Tuky z červeného masa i drůbeže jsou rizikové pro cévy a rozvoj cukrovky a byly takovými i v pravěku. Že si tehdejší jídelníček možná idealizujeme, ukázalo zkoumání Ötziho, pravěkého lovce, jehož tělo zakonzervoval led Ötztalských Alp.

Jeho zdravotní stav byl překvapivě srovnatelný s průměrným evropským mužem středního věku v současnosti. Vědci nalezli cholesterolové pláty v cévách, svědčící o tom, že trpěl aterosklerózou i zvýšeným krevním tlakem. Vydatná fyzická zátěž na tom nic nezměnila.

Odborný postoj je proto neměnný, příliš velké dávky živočišných tuků vedou k onemocnění cév, vysokému krevnímu tlaku a cukrovce.

Příliš mnoho bílkovin

Ačkoli si myslíme, že to je to nejlepší, co můžeme tělu dát, není to tak docela pravda. Předně, organismus potřebuje pestré složení jídelníčku, nikoli zvýšení jedné živiny.

Že to není jednoznačně přínosné, se ukazuje na současné generaci dětí, které mají ve školkách na jídelníčku až 300 % doporučené dávky bílkovin. Lékaři se u nich z toho důvodu obávají nadměrného růstu, s nímž pak souvisí oběhové potíže.

Ale ani u dospělých nejsou vysoké dávky bílkovin prospěšné. Zatěžují ledviny a způsobují rozvoj dny.

Příliš málo příloh

Paleo dieta rostlinnou část jídelníčku omezuje na ořechy, zeleninu a bobulovité ovoce, s travinami nebo obilovinami nepočítá, jsou pro ni „nepřirozené“.a odmítá je jako příčinu potravinových alergií a nesnášenlivosti.

To ale podle lékařů neodpovídá skutečnosti, obiloviny nejsou vlastní příčinou nárůstu potravinových alergií.

Ta je spíš v poruchách imunitního systému vlivem moderního prostředí, a dokonce úspěchů medicíny, která zachraňuje čím dál nezralejší novorozence, u nichž se nemůže vyvíjet imunitní systém normálně.

Ideál byl v Africe

Odmítání obilovin naráží ještě na jeden moderní poznatek o vývoji člověka. Dnes už je jisté, že za rozvojem lidského mozku nebyly vysoké porce bílkovin, ale kombinace sacharidů s tuky mořských živočichů.

Právě proto je kolébkou lidstva východoafrické pobřeží díky dostatku sladkých plodů a možnosti rybolovu. Mozek tak dostával živiny, které jsou pro něj dodnes zásadní. Glukózu jako zdroj energie a zdravé tuky pro stavbu mozkové tkáně.

Pokud tedy budete zkoušet jíst zdravěji, nechte se inspirovat spíš dietou prvotního člověka.

Ten údajně ještě neměl ani sklon k tloustnutí, neboť geneticky podmíněné vytváření energetických zásob bylo až následkem přesunu lidstva z Afriky do chladnějších oblastí.

Text: Lenka Korandová, foto: Shutterstock