Většinou jde o onemocnění tak nenápadné, že řada nakažených nemá žádné příznaky. Záludnost původce ale spočívá v tom, že v těle zůstává po celý život.

Pokud vám při laboratorním vyšetření zjistili EBV čili protilátky proti viru Epstein-Barrové, pak patříte ke zhruba 95 % populace, která se s touto infekcí někdy setkala.

Virus v našich podmínkách nejčastěji vyvolává infekční mononukleózu, které se také říkává nemoc z líbání. Je to tím, že se vir nejlépe přenáší tělesnými tekutinami, tedy i slinami při líbání.

V období puberty a ve věku do 30 let se tak s ním setká drtivá většina populace, pozdější infekce zatím nenakažených lidí jsou spíše vzácné.

Nemoc, o níž ani nevíte

Onemocnět mohou i děti, u těch bývá průběh nejlehčí a připomíná nachlazení. I u mládeže a dospělých může infekční mononukleóza proběhnout s tak nenápadnými projevy, že někteří vůbec nevědí, že nemoc prodělali.

Častější ovšem jsou nepříjemné příznaky, připomínající někdy nachlazení, jindy angínu s čepy na mandlích a bolestí v krku. Oproti nachlazení je ovšem pro mononukleózu typická značná únava.

EB viróza může zasáhnout i játra, což se při laboratorním vyšetření projeví změnami v hodnotách jaterních enzymů. Pokud k tomu dojde, pak je nezbytné játra chránit dietou.

Když nastanou komplikace

Asi u desetiny případů se k virové infekci přidá ještě bakteriální, což je problém hlavně kvůli léčbě.

Žádoucí je nasadit antibiotika, jenže ta mohou za přítomnosti Epstein-Barrové viru vyvolávat reakci, která se projeví nepříjemnou vyrážkou a svěděním po celém těle.

Jinou komplikací, kterou je nutné včas řešit, jsou výrazné otoky lymfatických žláz na krku, jež mohou být v nejvážnějších případech až životu nebezpečné. Proto je nutné včas nasadit účinné protizánětlivé léky.

Únava a zase únava

Příznaky zpravidla během pár týdnů vymizí a po dvou měsících je infekční mononukleóza zcela vyléčená. U dětí probíhá léčení ještě rychleji. Ovšem asi u desetiny nemocných se choroba protahuje a trvá dalších několik měsíců, než projevy nemoci konečně ustoupí.

Velmi nepříjemným průvodním příznakem je pak následné dlouhé období rekonvalescence se zvýšenou únavou i náchylností k jiným infekcím nebo k alergickým reakcím. Rekonvalescenci mohou kompllikovat i potíže s trávením při postižení jater.

Nakažlivost celý život

Ovšem i bez komplikací se s EBV spojují další záludné vlastnosti. I po vyléčení může být nemocný kdykoli v průběhu dalšího života zdrojem nemoci pro okolí, aniž by sám trpěl jejími příznaky.

EB virus má schopnost pravidelně se pomnožit a dostávat se pak do slin. Množení virů je jen lokální, šíření po těle brání imunitní systém. Infikovanému člověku tedy neublíží, přesto může ohrožovat okolí.

Nové vzplanutí

EBV zůstává podobně jako např. původce oparu nebo planých neštovic v těle celý život. Pak pochopitelně hrozí nové vzplanutí nemoci.

U původce planých neštovic je následnou nemocí pásový opar, u EBV speciální následná nemoc není, projevy připomínají nachlazení se zvýšenou teplotou, oteklými uzlinami, zánětem mandlí a obtěžující únavou.

Větší problém představuje nové vzplanutí především pro lidi se zhoršeným stavem imunitního systému. A to tím spíš, že EBV přímo napadá určité složky imunitního systému a mění jejich vlastnosti.

EBV a imunita

Dříve se předpokládalo, že EBV souvisí s propuknutím poruchy imunity, neboť se u těchto lidí laboratorně zjišťovaly vyšší hladiny protilátek.

Dnes se odborníci spíše přiklánějí k tomu, že EBV není příčinou, ale spíš následkem slabosti a přetížení imunitního systému.

Ten je totiž i u zdravých lidí trvale zaměstnaný tím, aby omezoval množení EBV. Imunitní systém stále odchytává infikované bílé krvinky a nedovolí jim, aby se šířily dále do těla.

Tato neustálá kontrola a ničení původců nemoci začne ale obranyschopnost nadměrně zatěžovat, když tělo současně bojuje s jinými obtížemi. A to jak krátkodobě, např. kvůli jiné viróze, nebo trvale, jak tomu bývá u starších lidí, nebo následkem některých léků. Obrana je pak oslabená a množství infikovaných buněk v krvi začne stoupat.

A zase únava

Toto nebezpečí rozšíření infekce vyvolá ráznou reakci imunity, která zatlačí vir do původní pozice, kdy se množí jen místně a omezeně. Ovšem pro postiženého to znamená období zvýšené únavy a vyčerpanosti bez zjevných známek choroby.

U člověka s imunitní poruchou je pak boj proti EBV ještě náročnější a vyžaduje delší čas, než se vir podaří dostat pod kontrolu.

Pozor na stres

Základem úspěšného doléčení infekční mononukleózy, ale i prevence proti pozdějšímu novému vzplanutí potíží je tedy důsledný odpočinek a nepřepínání sil. Bohužel častým a velmi přehlíženým zdrojem přetížení je stres.

Jako stresovou situaci vnímá tělo všechny stavy nepodlí psychického i fyzického. Je to pohyb v příliš hlučném nebo příliš horkém prostředí, stejně jako nedostatek spánku či bolest.

Příznivé podmínky pro aktivaci nemoci vytváří i napětí v rodinných vztazích nebo v zaměstnání. Ve vlastním zájmu bychom si tedy měli najít relaxační metodu, která stres a duševní napětí zmírňuje, ať to budou koupele v aromatických olejích nebo meditace.

Text: Lenka Korandová, foto: Shutterstock