Artróza kolene je jedním z hlavních důvodů omezené pohyblivosti ve zralejším věku. Bolest donutí postiženého, aby se šetřil a koleno zatěžoval co nejméně. Zdálo by se, že jedinou vyhlídkou na zlepšení je operace, ale to je omyl.
Artróza kolenního kloubu výrazně souvisí s narůstajícím věkem. V kategorii nad 65 let už trápí asi dvě třetiny populace u nás.
Nadváha, po léta trvající vysoká zátěž kolene i špatné genetické předpoklady: To vše vede k tomu, že se chrupavka v koleni začne předčasně opotřebovávat a její vrstva je čím dál tenčí. Pro postižený kloub to znamená velmi citelné následky.
Bez chrupavky je bezbolestný pohyb nemyslitelný. Tato důmyslná tkáň je tvořena ze 70 % z vody a současně se plavně pohybuje v kloubní tekutině. To zaručuje měkkost vzájemného dotyku.
Vnitřní části kloubu vůči sobě posunují komfortně hladkým a klouzavým pohybem bez tření a bez bolesti. Přiměřený pohyb chrupavce neškodí, naopak ho potřebuje, protože podporuje tvorbu kloubní tekutiny. Ta chrupavku nejen chrání, ale také pomáhá vyživovat.
Střídáním zátěže a uvolnění zatěžováním se kloubní tekutina s živinami rovnoměrně dostává ke všem částem chrupavky. Dokud je chrupavka v pořádku, funguje tedy velmi dobře. A tak to zdánlivě pokračuje i při prvních známkách artrózy.
Trvá totiž roky, než se pomalu se rozvíjející nemoc začne hlásit nepříjemnými pocity.
Ranní ztuhlost
Právě bolest před začátkem pohybu či „ranní ztuhlost“ je jedním z prvních signálů úbytku chrupavky v koleni. Kloub se současně ozývá i zvukově – začne v něm „vrzat“.
Málokdo z postižených si v této situaci uvědomí, že by bylo vhodné fyzioterapeutické ošetření, které by snížilo bolestivost a zpomalilo degenerativní změny. Ty se netýkají jen chrupavky a kloubní tekutiny, ale také šlach a svalů.
Fyzioterapie a léčebné cvičení by prodloužily období dobré pohyblivosti, ale bohužel na ně dojde jen zřídka, takže chrupavky v koleni dále ubývá i tím se stupňují i nepříjemné pocity při chůzi. Jenže to není jen postižený kloub, co jim při pohybu působí bolest.
Co se v koleni děje pro rozvoji artrózy? Zaniká chrupavka jakožto polstrovací vrstva. Tření v kloubu se zvyšuje, pohyb je hrubší a narušuje okraje kostí. Tělo se snaží dopad úbytku chrupavky zmírnit tím, že podpoří růst obnažených konců kostí, aby se uhladily.
Spíše než k uhlazení nerovností to ale vede k deformaci kloubu a tvorbě výrůstků, což je příčina dalších bolestí.
Je dobré vědět: Pravděpodobnost rozvoje artrózy zyvšují prodělané úrazy a ortopedické vady. Dalším rizikovým faktorem je výrazná fyzická zátěž. V těchto případech je dobré se včas obrátit na ortopeda už při prvních známkách ztuhlosti kolene.
Nebolí jen koleno
Čím jsou bolesti v koleni intenzivnější, tím více se jim snaží postižený vyhnout hledáním úlevové polohy. To vede ke změnám ve fungování svalů, kdy se některé partie neobvyklou zátěží dostávají do stavu trvalého napětí a ztuhlosti.
V určitých místech se následkem přetížení svalová vlákna stáčejí, posouvají a zkracují. Někdy se dokonce mohou zauzlit. Tyto části svalů se už nemohou volně rozpínat a stahovat, proto vytvářejí zatvrdliny.
Vázne tu prokrvení, svalová vlákna jsou špatně zásobená kyslíkem a dráždí nervová vlákna, což vyvolává vyzařující bolest. Jsou to uzlíky zhruba velikosti hrášku a říká se jim myofasciální trigger points nebo česky spoušťové body.
Tvořit se mohou v jakékoli svalové partii v těle, která je vystavena neúměrnému zatížení. Snaha šetřit artritické koleno tak paradoxně časem vede k mnohem větším bolestem vycházejícím ze svalů.
Pravý původce
Ačkoli mohou svalové zatvrdliny působit jen jako přidružená nepříjemná okolnost degenerativních změn kolene, ve skutečnosti je to často naopak: Na celkové míře bolestivosti artrického kloubu se mohou podílet překvapivě vysokou částí.
Mohou tvořit 50 %, ale někdy až 80 % z celkového dojmu bolesti. Jejich ošetření může mít tedy podstatnější vliv na zmírnění potíží než operace kolenního kloubu. Oproti operaci jde navíc o ošetření šetrné a neinvazivní.
Záludné uzlíky
Zkušený fyzioterapeut objeví při prohmatávání stehna zatvrdliny nad postiženým kloubem. Leží především na přední straně nohy, často v pruhu vedoucím od středu kolene vzhůru, ale nejen tam. Už jejich stisk je velice bolestivý.
Schopnost vyzařovat bolest po nervových vláknech pak ještě situaci zhoršuje. Kvůli přetáčení nohy dochází k tvorbě svalových zatvrdlin i vysoko na stehně a odtud pak bolest vystřeluje zpět ke koleni.
Masáž přináší úlevu
Fyzioterapeut dokáže uzlíky masáží postupně rozpustit. Existuje několik metod, které se dají vzájemně také kombinovat.
Cílem je vždy silným tlakem, protahováním nebo pohybem svalů proti odporu docílit toho, aby se přetočená svalová vlákna vrátila do své původní polohy a aby se v nich zlepšilo prokrvení a zásobení kyslíkem.
Výsledkem je výrazná úleva, kdy se ukáže, že vlastní kolenní kloub je jen menšinovým zdrojem bolesti. Nejúčinnější je hloubková masáž, i když ošetření samo může být velice nepříjemné. Tlak na spoušťový bod se zkouší až na hranici snesitelnosti.
Pod tlakem ale postupně bolestivost klesá. Masáže je třeba opakovat, jediné ošetření k řešení tohoto problému nestačí.
Další možnosti fyzioterapie
Masáže je možné zkombinovat s dalšími metodami fyzioterapie, významnou úlevu přináší především aplikace tepla pomocí parafínu nebo bahna. Teplo zlepšuje prokrvení a fyzikálním působením svaly uvolňuje.
K prohřátí hlouběji položených uzlíků je pak vhodnější působení ultrazvuku. Další používanou metodou je elektroterapie, která působí analgeticky, uvolňuje i zahřívá.
Fyzioterapii by měl doplnit nácvik správných pohybů, které nahradí úlevové polohy a zabrání další tvorbě spouštěcích bodů.
Prospívají i lázně
Termální voda je výborným prostředkem pro hloubkové prohřátí těla. Ještě intenzivněji působí teplé rašelinné koupele. Mají protizánětlivé účinky, podporují prokrvení a uvolňují křečovitě stažené svaly.
Zlepšení stavu pak umožní začít s posilováním svalstva, což představuje důležitou oporu pro nemocný kloub. Ideální je cvičení ve vodě nebo strečink, neboť svaly bývají nejen stažené, ale i zkrácené.
V domácích podmínkách se doporučuje jízda na kole nebo rotopedu. Cvičení by mělo stát součástí denní rutiny, kromě zlepšení pohyblivosti přispívá i k žádoucímu snížení nadváhy.
3 cviky pro posílení kolenou
– Propínání nohy: Posadíme se na podlahu a koleno podložíme stočeným polštářkem tak, aby lýtko bylo volně ve vzduchu. Nohu narovnáme a stáhneme svaly. Držíme asi půl minuty, pak povolíme a po pauze opakujeme, celkem asi 20x.
– Zvedání v lehu na břiše: Hlavu necháme spočívat na podložce a jednu nohu pokrčíme v koleni a pomalu zvedáme do výše asi 20 cm. Stejně pomalu pokládáme. Nohy vyměníme a opakujeme. Celkem cvičíme s každou nohou asi 10x.
– Zvedání v sedu: Napnutou nohu pomalu zvedáme několik cm nad podložku. V této poloze vydržíme a opět pomalu pokládáme. Nohy vystřídáme a cvik s každou opakujeme asi 10x.
Pomáhá výživa?
Do léčení artrózy sice výživa zasahuje jen omezeně, ale jistý účinek vykazují rostlinné a rybí oleje, neboť obsahují látky s protizánětlivým účinkem.
Ty sice nevrátí chrupavku do původního stavu, ale pomáhají omezovat riziko, že se v postiženém kloubu následkem dlouhodobého dráždění obnažených kostí rozvine zánět.
Dostupným prostředkem s celkově prospěšným účinkem na zdraví je v tomto případě hlavně olej ze lněných semen, obsahující tuky odpovídající rybímu oleji.
Naopak ze živočišných tuků v mase a mléčných výrobcích si tělo tvoří kyselinu arachidonovou, která podporuje zánětlivé procesy v těle.
Pomoc z přírody
Pomocným prostředkem proti rozvoji zánětlivých procesů v kloubu je výtažek z rostliny boswellie – jde vlastně o kadidlo a jeho účinnost v tomto směru už byla vědecky prokázaná. Je k dostání ve formě doplňku stravy.
Z domácích zdrojů je možné vyzkoušet rovněž podobně účinnou směs jemně mletého koření – kmínu, koriandru a muškátu. Tři stejné díly všech uvedených druhů promíchejte a denně naberte 2x množství na špičku nože a zalijte horkou vodou a po vychladnutí vypijte.
Koření sice nedokáže obnovit chrupavku, takový přípravek ostatně neexistuje, ale podporuje prokrvení a dodávku živin do kloubu.
Text: Lenka Korandová, foto: Shutterstock
