Stravujte se zdravě… slyšíme ze všech stran. Reklama je vynalézavá a nakonec, kdo by nechtěl být štíhlý a plný energie. Jenže nic se nesmí přehnat, protože pak se vydáte na cestu, která vede do pekla zvaného orthorexie.

A to už je docela vážná nemoc. Je považována za jednu z poruch příjmu potravy (vedle anorexie a bulimie). Orthorexie se v lecčems podobá anorexii. Ale nejde zde o množství jídla, které člověk zkonzumuje, ale o kvalitu surovin a způsob přípravy.

Postižení konzumují výhradně biopotraviny, odmítají konvenční potraviny obsahující aditiva a kontaminující látky a potraviny z geneticky upravovaných surovin.

Ohrožené druhy

Mezi ohrožené skupiny patří ortodoxní vyznavači veganství, makrobiotiky, syrové stravy a dalších alternativních výživových směrů.

Nemoci podléhají většinou ti, kteří zdravému stravování věnují většinu svého času, cítí se vinni a trpí výčitkami, poruší-li své stravovací zásady.

Zdravá strava, na které za normálních okolností není nic špatného, se pro ně stává nástrojem k překonávání vlastních osobních problémů.

Jde o život?

Na rozdíl od svých starších sester, bulimie a anorexie, většinou tato porucha člověka asi nezabije, ale, ničí mu život, určuje jeho směr, požírá veškerý volný čas a nakonec spolehlivě zničí a nabourá jeho vztahy s okolím.

Začátek konce

Začíná to nenápadně. Třeba tím, že omezíte některé nezdravé potraviny, třeba tučná, smažená a silně solená jídla. Poté se rozhodnete přestat konzumovat například maso, mléčné výrobky atd.

Postupně se na seznam nepřijatelných potravin dostávají nové a nové položky, ale vy stále nejste spokojeni a stále hledáte potraviny pro čistou, perfektně zdravou stravu.

A tak se stane, že třeba nedělní oběd s rodinou může být velkou hrůzou a zdrojem masivní úzkosti, stejně jako návštěva přátel.

Neustálé myšlenky na jídlo

Jídlo a jeho příprava jsou pro člověka s tímto problémem tak důležité, že jeho plánováním a vařením stráví nepřiměřeně moc času. Vlastně skoro ani nemyslí na nic jiného než na to, jak sestavit správný jídelníček na několik dní dopředu a kde potraviny získat.

Přestože mu v zásadě nejde o to, aby hubl, ale o zdraví, může se dopracovat až k podvýživě. Třeba tehdy, když během dne nemá možnost jíst přesně to, co odpovídá jeho přesvědčení, a proto raději nejí nic a čeká až na večer.

Kdo je v nebezpečí

Porucha postihuje především osoby se sklony k perfekcionismu, které se tímto dodržováním přísných pravidel stravování zástupně vypořádávají s jinými osobními problémy (nedostatkem sebevědomí, narušenými vztahy apod.).

Jedinci trpící orthorexií mohou také vypadat velmi podobně jako anorektici. Mohou být velmi štíhlí, mívají nedostatek vápníku, železa, vitaminu B12 a dalších prvků.

Způsob tohoto stravování jim může způsobovat skutečně vážné zdravotní problémy, jako je například osteoporóza. Nebezpečí je také v tom, že se orthorexie a anorexie, případně bulimie mohou vyskytovat současně i přecházet jedna v druhou.

Pro dítě to nejlepší

Lidé, kteří trpí závislostí na zdravé stravě, se bohužel po čase snaží přesvědčovat o své pravdě okolí, které se většinou nedá, a naruší se tak přátelské vazby.

V poslední době se navíc roztrhl pytel s matkami, které si usmyslely, že chtějí pro své děti to nejlepší, a tak vnutí tento způsob stravování i jim.

Je až neuvěřitelné, že v době dostatku vidíme děti, které neznají maso, nikdy neviděli obyčejné jídlo a bonbonu si mohou nechat jen zdát. Myslíte, že přeháníme? Ani trochu.

Přitom rodiny, kterých se to týká, rozhodně netrpí nouzí, protože jak všichni víme, bio potraviny nejsou nejlevnější.

Co s tím?

Zamyslete se nad tím, co vám vaše nová strava dává a co vám bere. Pokud jste odmítli pozvání na rodinnou oslavu narozenin nebo firemní večírek z obavy, že vás bude okolí nutit jíst něco, co nechcete, je to znak orthorexie.

Přitom na oslavě jste mohli požádat o menší porci a na večírku si dát místo chlebíčku ovoce. Stejná situace je, když se rozhodnete vynechat jídlo, protože po ruce nemáte zrovna to vaše ideální. To je cesta do slepé uličky.

Z jednoho vynechání se může stát pravidlo. Začne to odmítáním jídla v jídelně, hladověním o dovolené. Přitom vždycky můžeme volit menší zlo. Ryba je lepší než bůček, brambory jsou lepší než knedlíky atd.

Bratmanův test

Poprvé byla nemoc definována v roce 1997 doktorem Stevenem Bratmanem jako fixace na zdravou výživu. Sám nemocí trpěl, takže dobře věděl, jak složité je vrátit se do normálního života. K diagnostice orthorexie se stále používá tento test.

Strávíte denně více jak tři hodiny přemýšlením o zdravé stravě?

Záleží vám více na zdravotní hodnotě toho, co jíte, než na příjemném prožitku, který strava přináší?

Zjistili jste, že s rostoucí zdravotní kvalitou vaší stravy klesá souběžně kvalita vašeho života?

Jste na sebe v otázkách stravy stále přísnější?

Vyměnili jste prožitek, který vám přinášela strava, za dobrý pocit, že jíte správně?

Cítíte vyšší sebeúctu na základě dojmu, že jíte zdravě, a současně pohrdáte těmi, kteří jedí nezdravě?

Izoluje vás sociálně váš způsob stravování?

Když se stravujete způsobem, který považujete za správný, přináší vám to uklidňující pocit sebekontroly?

Plánujete si svůj zítřejší jídelníček již dnes?

Když nedodržíte plánovanou dietu, dostaví se pocit viny nebo ztráty sebeúcty?

Odpovíte-li kladně na 4 nebo 5 otázek, měli byste se snažit o trochu uvolněnosti při svém stravování. Kdo odpověděl kladně na všechny otázky, je nejspíš už ve spárech posedlosti zdravým jídlem.

Jak z toho?

Sklon k orthorexii může rozpoznat výživový poradce a pomoci s její prevencí. Léčba již rozvinuté orthorexie však patří do rukou psychiatra či psychologa.

Návrat do „normálu“ není jednoduchý a dá se říct, že vyléčení není nikdy absolutní, protože s jídlem musíme být v konfrontaci neustále, a tak se úvahám o jeho kvalitě a vlivu na naše tělo nevyhneme.

Foto: PX Fuel