Nevěříte? A přesto je to pravda. Taková obyčejná zelenina a co všechno dokáže. Přitom pěstovat ji můžeme samozřejmě na zahradě, ale také klidně na balkoně, a to celou sezonu.
Buďte fit
Ředkvičky mají vysoký obsah silic, minerálních látek a vitaminu B a C. Kromě vysokého podílu vody ředkvička obsahuje vápník, draslík, fosfor a síru, která jí dodává charakteristický zápach. A na co jsou dobré?
Podporují trávení, jsou mírně močopudné.
Odstraňují zácpu, působí proti plynatosti.
Snižují cholesterol i krevní tlak.
Uvolňují hleny při kašli.
Působí na onemocnění žlučníku, žaludku i průdušek.
Jsou prevencí žlučových a ledvinových kamenů.
Odvodňují.
Posilují nervy.
Posilují paměť.
Vzhledem k obsahu karotenu mají blahodárný vliv na zrak.
No není to dost důvodů na to, abychom je tu a tam připravili?
Nakupujeme
Pokud nevlastníte ani metr zeminy, musíte si je koupit. Jak na to? Při nákupu vybírejte ředkvičky, které jsou na pohmat tuhé a na svou velikost přiměřeně těžké. Ředkvičky měkké a oschlé nechte být.
Přítomnost natě trvanlivost ředkviček neprodlužuje, proto ji před skladováním v lednici vždycky dejte pryč (nebo ji zpracujte). Ředkvičky vydrží v šuplíku na zeleninu čerstvé několik dní a nejlépe jim je v pootevřeném plastovém pytlíku.
Pokud přesto zvadnou, můžete je osvěžit namočením ve studené vodě. Po několika hodinách naberou zpět plný tvar i křupavost.
Klíčky, nať a květy
V poslední době, která fandí zdobení jídel, se některá zahradnictví specializují na pěstování ředkviček na nať a květ, případně klíčky. Tak můžete ředkvičky zužitkovat i vy.
Nať obsahuje stejné látky jako kořen a není palčivá, hodí se proto třeba do pesta a do polévkových krémů. Nebojte se je ale použít i vedle ředkviček třeba v salátu – ke křupavým ředkvičkám vytvoří pěkný kontrast.
Na zpracování vybírejte jen pěkné nezavadlé listy, které nemají žluté skvrny. Před použitím je pořádně properte pod tekoucí vodou, protože často obsahují zbytky písku a zeminy.
Zasyrova
Asi nejoblíbenější je chléb s máslem a ředkvičkami, pochopitelně s obměnou tvaroh, sýr.
Hodí se k jakýmkoliv zeleným salátům (zkuste třeba přidat do směsi s hlávkovým salátem, polníčkem, rukolou nebo s pampeliškovými listy) a lze jimi posypat i vaječnou omeletu.
Hodí se také do různých pomazánek, jen je potřeba ji spotřebovat brzy, protože ředkvičky ztrácejí vodu a pomazánku naředí. Ale můžete je prostě chroupat jen tak.
Zatepla
Ředkvičky se mohou také dusit, tepelná úprava ale musí být rychlá, protože jinak by ztratily hodnotné látky i barvu. Zkuste třeba máslové. Bulvičky nakrájte na čtvrtinky a krátce prohřejte v teplé máslové emulzi.
Tu si snadno uděláte, když na dno rendlíku dáte trochu vody, ohřejete a vmícháte studené máslo. Nechte rozpustit a přidejte ředkvičky, které v másle na chvilku ohřejete. Stačí opravdu jen chvíli, máslo ani nesmí začít bublat. Získáte lahodné teplé, ale přesto křupavé ředkvičky.
Slavná okroška
Pochází z Ruska, ale ani jinde není neznámá. Koneckonců je to polévka letní, ochlazující a suroviny nemusíte shánět po všech čertech. Dělá se takto.
¼ l studené vody, 1 salátová okurka, svazek jarní cibule, litr mléka, svazek kopru, 2 svazky ředkviček, 200 g šunky, 3 polévkové lžíce majonézy, 4 vařené a oloupané brambory, 4 vejce natvrdo, ocet, sůl, čerstvě mletý pepř.
Okurku, brambory, vejce, ředkvičky a šunku nakrájíme na kostičky a cibulku nadrobno. Majonézu rozmícháme s mlékem a přidáme podle potřebné hustoty trochu vody. Všechny ingredience smícháme, dochutíme solí, pepřem a octem a necháme vychladit.
Malá společenská douška
Ředvičky mají sice skoro samé dobré vlastnosti, ale také jednu velmi špatnou – jsou cítit z dechu, a to velmi nepříjemně. Proto se jejich konzumaci vyhněte před odchodem do společnosti, na obchodní jednání, a hlavně na rande.
