Možná už jste zaznamenali, že v našich potravinách je moc fosforu, který škodí zdraví. Je to ale skutečně pravda?
Odpovíme tak trochu jako chytrá horákyně. Je i není. Jak pro koho. Má se to totiž tak:
Obdobně jako vápník je i fosfor pro naše zdraví nepostradatelný. V dobách, kdy byla hlavním problémem nedostatečná výživa, trpěli lidé mimo jiné i nemocemi spojenými s jeho nedostatkem.
Jenže teď konzumujeme podstatně větší množství bílkovin a zejména pak průmyslově upravované potraviny, které obsah fosforu v jídle navyšují až o několik stovek procent, což může vést k citelnému poškození našich cév a tím samozřejmě srdce, ledvin a dalších orgánů.
Jezte ryby, obsahují fosfor!
Kdysi se to tak opravdu říkalo a mělo to své opodstatnění. Dnes je ale u nás stejně jako v ostatních vyspělých zemích situace opačná. Proč? Jednoduše si jen spočítejte, kolik sníte mléčných výrobků a masa.
K tomu přidají výrobci obávané potravinářské přísady – tzv. éčka – v průmyslově zpracovávaných potravinách. Ta jsou do potravin přidávána kvůli prodloužení trvanlivosti, udržení stálé barvy, konzistence nebo jiných vlastností.
Velká část z nich obsahuje fosfor a na obalech se skrývá pod kódovým označením E 338-343, E 450-452 a E1410-1414.
Potravinářská aditiva
Další zdroj fosforu v potravinách, které běžně nakupujeme. Víte, že například u pěti různých balení šunky, ze kterých si vyberete v samoobsluze, se může obsah fosforu lišit až několikanásobně? Platí zde ale jednoduchá zákonitost.
Co je určeno k okamžité spotřebě, to má pravděpodobně nejnižší obsah fosforu. Prodloužené trvanlivosti je většinou dosaženo za cenu chemické úpravy, i když ani to neplatí vždy. Podívejte se na příklady.
Sušené šunky – (pršut, schwarzwaldská nebo parmská šunka) se konzervují solením a sušením, konzervační látky nepotřebují, obsah fosforu je v nich tudíž nízký.
Měkké uzeniny – (párky, špekáčky) obsahují fosforu více, protože jejich přirozená trvanlivost je krátká.
Sýry – tady zajišťují fosforové přídavky měkkou konzistenci a dobrou roztíratelnost. Nejméně fosforu obsahují sýry podobné tvarohu, nejvíce tavené sýry.
Kostní minerál
V lidském těle je obsažen necelý jeden kilogram fosforu, a to z 90 % jako minerál v kostech a zubech, v menším množství se podílí na přenosu energie. Nadbytečný fosfor tvoří společně s vápníkem usazeniny na cévních stěnách.
Jsou zpočátku miniaturní, viditelné pouze pod mikroskopem, časem se ale zvětšují a jsou patrné i na rentgenovém snímku. Říká se tomu kalcifikace. Takto postižená céva ztrácí svoji pružnost a není schopna plnit funkci elastického nárazníku mezi srdcem a tkáněmi.
Tuhou cévou se krev prožene velkou rychlostí, takže se neprokrvují periferní tkáně. Tím se zhoršuje přenos kyslíku. A jednoznačně platí, že čím má kdo vyšší hladinu fosforu, tím kratšího věku se obvykle dožívá.
Platí střídmost
Určitě je namístě úvaha, zda je masité jídlo každý den skutečně tím pravým ukazatelem naší životní úrovně.
Když se ohlédnete do mládí, určitě si vzpomenete, že ještě naše babičky měly ve zvyku držet bezmasé dny, obvykle v pondělí po neděli, kdy se ve většině domácností jedlo maso.
V mnoha rodinách se také držel půst, nejen z náboženských důvodů, ale i proto, že zásoby masa uchovávané přes zimu nebyly nekonečné.
Co z toho pro nás plyne?
Vlastně úplně jednoduchá věc, která nám nedá ani moc práce. Jen se musíme na chvíli zamyslet nad tím, co vlastně jíme. Vybírat potraviny podle tabulek nemusíte, ale jíst syrové nebo doma zpracované se vyplatí nejen pro vaši kapsu, ale i pro vaše zdraví.
Když vezmete v úvahu, že doporučená denní dávka fosforu pro dospělého je 800–1200 mg (děti do věku 1 roku 500 mg, děti do 10 let 800 mg fosforu denně) a podíváte se na následující tabulku, jistě si sami vyvodíte, kde byste měli přidat či ubrat.
Potravina a obsah P (mg/kg)
banány 230 – 310
brambory 320 – 580
cibule 300 – 480
čaj černý 6300
čočka 2400
čokoláda mléčná 2200 – 3000
dýňová semena 11700
fazole 3700 – 4300
hlávkový salát 300 – 390
hrách 3000 – 4300
chléb celozrnný 1800 – 2000
jablka 100 – 130
jahody 230 – 350
játra vepřová 3600 – 4800
jogurt 1100 – 1200
káva pražená 1600
maso hovězí 1200 – 2000
maso vepřové 1300 – 2200
maso kuřecí 1200 – 2500
mák 9300
mléko plnotučné 870 – 980
mouka pšeničná 1000 – 3500
pomeranče 230 -240
pšenice 3000 – 4100
rajčata 210 – 260
ryby 1900 – 3900
rýže 770 – 1200
sója 2900 – 7900
sýry 2900 – 8600
špenát 250 – 550
tvaroh 2000
vaječný bílek 210 – 330
vaječný žloutek 5000 – 5900
vejce slepičí 2100 – 2200
vlašské ořechy 4300 – 5100
zelí 280 – 680
A co coca-cola?
O tomto nadužívaném nápoji se ví, že obsahuje kyselinu fosforečnou. Důsledky nadměrného pití colových nápojů jsou poměrně vážné: lékařské studie popisují častější vznik osteoporózy (řídnutí kostí) a zlomenin u mladých dívek.
To ale neznamená, že jednou za čas by se ženy nemohly coly napít. Zdraví škodlivá jsou velká množství. Dvě deci coly denně, samozřejmě za předpokladu, že další tekutiny nebudou obsahovat kyselinu fosforečnou, jsou v pořádku.
Text Eva Hořánková
Foto Shutterstock
