Ačkoli laboratorní vyšetření z odběru krve patří k těm nejběžnějším, málokdo z nás tuší, co hodnoty mimo normu vlastně mohou říkat o našem zdraví. Také už jste lístek z laboratoře se znepokojením studovali?

Výsledek vyšetření krve nebo moči by nám samozřejmě měl lékař vysvětlit. Jenže komu se nikdy nestalo, že by dostal lístek s výsledky od sestry bez jediného komentáře či s pokynem „Tohle odevzdejte na interně“?

Pochopitelně si tu ukořistěnou pravdu o svém zdraví všichni studujeme už cestou ze střediska a nejsme z toho moudří. Protože jak může laik tušit, co znamená to FW, Hct, a jestli je problém, když máme AST červeně?

Důležité jsou souvislosti

Protože jsme všichni zvědaví, tak jsme se na podrobnosti zeptali my v redakci a pro vás jsme připravili malý klíč k rozšifrování záhadných zkratek na laboratorních výsledcích.

Než se ale do nich začtete, je nutné si uvědomit jednu zásadní věc – důležitý je celkový obraz a laboratorní výsledky představují jen část kamínků v této mozaice.

Náš přehled vám pomůže odhadnout, s čím asi můžete mít problém, ale jen odborník umí posoudit laboratorní hodnoty v souvislostech a s přihlédnutím k celkovému zdravotnímu stavu. Jeden zvýšený parametr z nikoho nemocného člověka nedělá. Naopak laboratorní výsledky v normě zdaleka neznamenají pevné zdraví.

Hematologické vyšetření

Jinak také krevní obraz. Lékaři si ho do dokumentace zaznamenávají pod zkratkou KO. Co se z něj dá vyčíst?

Pod zkratkou Ery nebo také RBC najdete údaj o vašem aktuálním počtu červených krvinek. Je-li hodnota snížená, pak to naznačuje, že trpíte chudokrevností.

Důležitý je také údaj o bílých krvinkách (Leu nebo také WBC), protože jejich zvýšená hodnota často souvisí se zánětem.

U krevních destiček (Tr nebo také PLT) se sleduje, zda jich není v krvi snížený počet, protože to vede ke sklonu ke krvácení a ke zpomalenému srážení krve při poranění.

Když jde o chudokrevnost

Kromě obecných údajů si váš lékař může na žádance zaškrtnout i detailnější, pokud má podezření na konkrétní problém, u nás žen to často bývá chudokrevnost.

Ta vzniká z různých příčin a na ty blíže ukazují další parametry vedle vlastního počtu červených krvinek, které v laboratoři ze vzorku krve dokážou hodnotit.

Takže pak máte ve výsledcích údaje jako Hct (hematokrit), Hb (množství barviva červených krvinek hemoglobinu), RDW (distribuční šíře červených krvinek), MCV (střední objem červené krvinky), MCH (průměrné množství krevního barviva v červené krvince), MCHC (střední koncentrace hemoglobinu v červené krvince).

Právě tyto hodnoty pomohou lékaři dojít k přesné příčině chudokrevnosti a nasadit cílenou léčbu.

Zánět i alergie

Krevní obraz bývá doplněný o takzvaný diferenciál. Co to je? Laboratoř zjistí, jaké máte momentálně procentuální zastoupení jednotlivých typů bílých krvinek.

A to je zajímavá informace, protože se díky tomu dá odhadnout, jestli tělo bojuje se zánětem nebo spíš s alergií (tam bývá zvýšený počet tzv. eozinofilních granulocytů). Naopak vzestup tzv.

bazofilních granulocytů, kterých je za normálního stavu v krvi mizivé množství, může ukazovat na otravu nebo napadení parazity. V krvi ale mohou být i nezralé formy bílých krvinek, ty jsou nedobrou zprávou, protože ukazují na leukémii.

Vyšetření protilátek

Slovu protilátky rozumíme všichni. A záhadně znějící imunoglobuliny (Ig) nejsou nic jiného než protilátky. Náš imunitní systém jich produkuje několik typů, a jejich množtví se dá změřit, má-li lékař podezření na potíže s imunitou.

Z krve lze zjistit jednak jejich celkovou koncentraci a pak samozřejmě množství konkrétních imunoglobulinů a z těch se dají vyčíst zajímavé informace. Tak například zvýšenou koncentraci IgE mají v krvi alergici.

Na výsledcích můžete najít například „anti-borrelia IgM“ a „anti-borrelia IgG“. V takovém případě lékaře zajímá, jestli vaše tělo produkuje protilátky proti borelióze, tedy zda touto nemocí trpíte.

Pokud se najdou v krvi protilátky IgM, ukazuje to na akutní infekci, pokud protilátky IgG, tak zase na chronickou infekci.

Sedimentace a CRP

Zvýšená sedimentace je snad nejznámější údaj z krevního vyšetření. Vždyť kterou maminku by nezajímalo, jak dítku dopadla „sedimentace“ a zda bude moct už brzy jít do školky nebo do školy, či zda zůstává nemocné?

Asi ale netušíte, že se sedimentace na laboratorních výsledcích označuje FW a že zvýšené hodnoty nemusí vždy souviset se zánětem, i když je to nejčastější důvod. Například v těhotenství se sedimentace (čili usazování červených krvinek) také zvyšuje.

Ovlivňuje ji i vyšší hladina cholesterolu a některá vážná onemocnění, především nádorová.

V poslední době se maminky naučily i další často používaný pojem – CRP. Je to vyšetření šikovnější než vlastní sedimentace, protože pomůže rozlišit, zda dítě – ale i dospělý, v tom není rozdíl – trpí běžnou virózou, nebo vážnějším bakteriálním onemocněním, které vyžaduje léčbu antibiotiky.

Jaterní testy

Množství potíží, které vašeho lékaře mohou vést k tomu, že vám nechá udělat „jaterní testy“, je velmi široké, od špatného trávení s podezřením na poruchu funkce žlučníku, přes nadváhu a její komplikace až k zánětu jater čili žloutence.

Funkce jater se kontroluje také při užívání hormonální antikoncepce. Vyšetřují se tzv. jaterní enzymy, které se označují zkratkami AST, ALT, GMT, ALP. Ale pozor, jejich zvýšení nemusí ukazovat vždy na problém s játry, například enzym ALP produkují i kosti.

Podstatným parametrem jaterních testů je bilirubin, jinak barvivo, vznikající jako odpad při rozkladu červených krvinek. Při velké zdravotní poruše se toto barvivo ukáže i bez laboratorního vyšetření – v barvě kůže a očního bělma.

Stát se to může nejen při infekční žloutence, ale i při zánětu žlučníku nebo nádorových onemocněních jater.

Potíže s ledvinami

Ledviny jsou velmi dokonalý filtrační systém s přesným programem, které látky smějí propouštět a které ne, takže jakákoli jejich porucha se dá lehce odhalit. Alarmem, že nefungují správně, jsou zvýšené hladiny běžných odpadních látek.

Běžně se proto kontroluje močovina (čili urea) a látka zvaná kreatinin. Jejich zvýšená koncentrace ukazuje na poškození ledvin. Trochu záhadně možná působí vyšetření močového sedimetu. Při tomto vyšetření se pod mikroskopem zkoumají pevné částečky v moči.

Pokud jsou nalezeny takzvané válce, může to ukazovat na onemocnění ledvin. Může se stát, že lékař pošle moč na „kultivaci“.

To znamená, že v laboratoři z moči určí, která bakterie způsobuje pacientovi potíže, a také zjistí, která antibiotika je v boji proti ní nejlepší nasadit.

Vysoký chlesterol?

To, čemu laicky říkáme vysoký cholesterol, najdete mezi laboratorními výsledky pod označením LDL-C, což je LDL- cholesterol, typ tuku, který při zvýšené koncentraci v cévách vede k rozvoji aterosklerózy, nenápadné nemoci s obávanými následky v podobě infarktu nebo mrtvice.

V poruchách lipidového metabolismu, kam měření cholesterolu patří, se ale sledují i další hodnoty. Laboratorně se stanovuje celkový cholesterol, na výsledcích bývá pod zkratkou CHOL-C, a jeho zvýšený výskyt rovněž varuje před rizikem aterosklerózy. Totéž signalizuje i zvýšená hladina tracylglycerolů (zkratka TG).

Zlobí štítná žláza?

To je porucha v našich krajích poměrně častá, zejména u žen. Projevy nedostatku nebo nadbytku hormonů štíné žlázy jsou přitom často neurčité, proto je laboratorní stanovení jejich množství dobrým vodítkem, jestli lékař potíže správně odhadl.

Štítná žláza produkuje hormony označované T3 a T4, změny v jejich koncentraci samozřejmě znamenají problém. Měří se ale i hormon produkovaný hypofýzou, který se nazývá thyreotropin (zkratka TSH), jelikož řídí činnost štítné žlázy.

Kromě hormonů se vyšetřují i protilátky proti štítné žláze. To proto, aby se potvrdilo nebo vyloučilo, že potíže štítné žlázy způsobila naše vlastní imunita, která ji napadá a ničí její tkáň.

Markery nádorových onemocnění

Tady je třeba se neděsit a pří zvýšené hladině některého nádorového markeru nepropadat hned panice. Jde v zásadě o pomocné vyšetření a interpretace výsledků má mezery.

Nádorové markery neznamejí automaticky nádorové onemocnění, protože jejich zvýšené hladiny lze najít u zdravých lidí nebo lidí s nenádorovým onemocněním. Co se vlastně měří? Látky, které v těle vznikají při růstu nádorů.

Jako například marker CEA, jehož hladina se zvyšuje u různých nádorů: karcinom tlustého střeva, štítné žlázy a plic. Jenže ve vysoké koncentraci se v těle tvoří i v důsledku kouření, aniž by byl následkem nádoru.

Obdobně u markeru produkovaného karcinomem varlat a vaječníků, ten je zcela přirozeně zvýšený také v těhotenství. Takže tyto výsledky raději nečtěte a rozhodně si je neinterpretujte sami bez lékaře.

Poškození srdce

Při infarktu myokardu produkuje srdce zvýšené množství enzymů, které naleznete na laboratorních výsledcích pod těmito zkratkami CK, CK-MB, LD, AST. Protože se jedná o akutní stav, určitě vás lékař nepošle se složkou výsledků domů, ale bude váš stav řešit a průběžně monitorovat.

Text: Lenka Korandová, foto: Shutterstock