S hygienou to nepřehánějte, poškodíte si zdraví, varují už dlouho vědci i lékaři. Ukazuje se totiž, že přemrštěná péče o tělo a domácnost má za následek vznik alergií a také snižování odolnosti proti antibiotikům.

Podle této teorie ten, kdo od mala vyrůstá v nesterilním prostředí, má silnější imunitu a méně trpí nejrůznějšími alergiemi, astmatem či ekzémy. Zato ti, jejichž maminka nebo oni sami udržují domácnost antibakteriálně čistou, mají zdravotní problémy.

Není to ale tak úplně pravda. Kladný vliv má jen tzv. „spávná“ špína, ta ostatní je zdraví škodlivá.

Správná versus špatná

Imunologové poukazují na to, že ochranný protialergický účinek má pouze venkovské prostředí. Naši předci byli po desetitisíce let v kontaktu se „správnou“ špínou.

Soužití s domácími zvířaty, ale také s půdními mikroorganismy a střevními parazity utužovalo jejich imunitní systém a nastavovalo jeho správnou rovnováhu.

Pro návrat k této rovnováze by prý zpočátku stačilo, kdyby si děti hrály více venku, místo toho, aby seděly před televizí nebo u počítače.

Za „špatnou“ špínu lze podle odborníků považovat všechno, co souvisí se životem ve městě.

Držadla vozíků v supermarketu, tyče v dopravních prostředcích nebo klávesnice počítačů jsou plné nebezpečných mikroorganismů (víte, že průměrná klávesnice obsahuje dokonce čtyřistakrát více mikrobů než záchodové prkénko?).

Nebezpečný je i smog, prachové částice a výfukové plyny, které lidé ve městech dýchají. Pozor také na travnaté plochy podél chodníků. Bývají plné psích výkalů, stejně jako nezakrytá pískoviště, kam zase mohou chodit vykonávat potřebu kočky.

Chce to zdravý rozum

Podle výše zmíněných údajů by se zdálo, že uchovat si zdravý imunitní systém znamená odstěhovat se na venkov, hrabat se v hlíně a chovat králíky a slepice. To ale většinou není dost dobře možné. Odborníci tedy radí – zachovejte si zdravý rozum.

Přílišná úzkost a uklízení je zbytečné. Nemusíte udržovat domov ve sterilní čistotě a používat dezinfekční prostředky při běžném úklidu.

Stačí dodržovat běžná hygienická pravidla a mýt si ruce mýdlem a vodou po použití toalety, před jídlem nebo než začneme vařit. Pokud nemáte k dispozici tekoucí vodu, očistěte si ruce pomocí přípravků, které obsahují alkohol.

Důležité pro budoucnost

Děti vyrůstající ve sterilně čistém prostředí nejsou vystaveny styku s organismy, které by jim pomohly rozvíjet jejich imunitní systém a vybudovat obranné látky.

Po narození jim matka předává protilátky nutné k obraně organismu prostřednictvím mateřského mléka. Zhruba od 4. do 7. měsíce začne intenzivně vyzrávat jejich střevní sliznice a to je doba vhodná pro osídlení správnými bakteriemi.

Nemusíte proto ale každý upadlý dudlík hned sterilizovat. Tak jak rostou, jim postupně dovolte olizovat hračky, hrát si na písku, běhat venku bosé a občas si neumýt ruce.

„Když si dítě strčí do pusy ne právě umyté prsty, jeho imunitní systém se tím aktivuje, tělo reaguje, chrání se, učí se s mikroorganismy bojovat.

Je to důležité pro jeho budoucí život, pro jeho imunitu,“ píše v knize Proč je špína dobrá, mikrobioložka Mary Ruebushová.

Trénink imunity

Nutné je také sžít se s bakteriemi v jídle. Dřív lidé neměli ledničky, a tak museli jíst daleko víc potravin čerstvých, které samozřejmě obsahovaly i řadu mikroorganismů. Mohli si to dovolit.

Nepoužívali žádné pesticidy, ale jen přirozená hnojiva, takže to, co vyprodukovali, mohli hned sníst. Nic se speciálně neupravovalo, věci k snědku se často jen opláchly ve vodě a to bylo všechno. Imunita lidí se proto neustále trénovala.

Pokud si jídlo chtěli uchovat, sušili je, udili, solili nebo využívali kysání, nikdy při tom ale nezlikvidovali všechny bakterie tak radikálně, jako to děláme dnes. Pasterizace nebo konzervování sice zbaví potraviny bakterií a významně prodlouží jejich trvanlivost, jídlo je však mnohem sterilnější a naší imunitu moc nestimuluje.

Rizika přehnané hygieny

Vědecké výzkumy ukázaly, že přemíra dezinfekce a přehnaná hygiena snižuje také naši odolnost proti antibiotikům. Nikdo z nás neví, co to je triclosan, přesto se s tímto největším zabijákem bakterií denně setkáváme.

V mýdle, v zubní pastě, holicím krému, deodorantu, ústní vodě i v čisticích prostředcích. Tato chemická látka se pro silné protibakteriální a protiplísňové účinky používá již více než čtyřicet let.

Jenže díky pravidelnému a dlouhodobému používání kosmetických a dezinfekčních přípravků, které i obsahují, se bakterie mění a stávají se odolné vůči antibiotikům.

Text: Laura Skrčená, Foto: Shutterstock