Potíže v rodinné komunikaci, vleklé zdravotní problémy některého z členů rodiny, se kterými si lékaři úplně nevědí rady, výchovné karamboly, to všechno vás může přivést do ordinace rodinného terapeuta.

Kdo není zběhlý v psychologické terminologii, může mít docela pochopitelné potíže se v názvech všech těch terapií vyznat – rodinná terapie, párová terapie, partnerská terapie, a navíc ještě partnerské poradenství…

Všechny druhy terapií a poradenství, které mají v názvu „párová“ nebo „partnerská“, se zaměřují na pomoc partnerskému páru. Řeší trable mezi partnery, nevěry, spory, nesoulad v sexu a všechno, co vás napadá.

Ovšem rodinná terapie se neomezuje jen na vás a vašeho partnera. Tady je ve hře celá rodina.

Kdo všechno je rodina?

A celá rodina, to znamená nejen rodiče a děti, ale často i další členy rodiny, babičky, dědečky, tety nebo strýce, jsou-li v problémech, které se řeší, nějak důležití.

A také třeba bývalí partneři a nejspíš vás po tom výčtu ani nepřekvapí, že své „slovo“ mají v rodinné terapii i němé tváře.

Třeba pejsek, který je nejlepším přítelem pubertální dcery, anebo anakonda, kterou tatínek miluje a opečovává, zatímco maminka se synem ji společně z hloubi duše nenávidí, a kvůli níž padla nejednou věta:

„Sbal si toho svýho hnusnýho hada a běž!“ To hlavně ve chvílích, kdy přinese domů nějakou další nevinnou myš, aby „haďánka“ nakrmil.

Je v tom zmatek

Jestli si právě klepete na čelo a říkáte si, že psychologové jsou nejspíš sami zralí na Chocholouška, když chtějí pozvat do jedné místnosti všechno příbuzenstvo, dokonce i s oběma bývalými partnery a hadem, nebojte se, tak děsivé to není.

Ale protože se rodinná terapie zabývá rodinou jako celkem, a ne jen nějakými „problematickými částmi“ té rodiny, jen s rodiči samotnými si nevystačí.

A někdy, když je to zapotřebí, se opravdu mohou přizvat i další důležití rodinní příslušníci, samozřejmě jen když se na tom dohodnete a oni jsou ochotní přijít.

Problém jednoho je problém všech

Lidé mívají ve zvyku dívat se na nějakou potíž v rodině jako na izolovaný problém: prostě když se patnáctiletá dcera začne chovat jako spratek a přestane se učit, je na ní něco špatně.

Stejně tak když se desetiletý syn v noci počůrává, anebo když maminku stíhají její záchvaty migrény, kdykoliv má tatínek odjet se synem v sobotu na fotbalový zápas. Ne že by to bylo „v pořádku“, když se něco takového děje.

Ale je lákavé celý problém zjednodušit a pojmenovat („záškoláctví“, „to hrozné pomočování“, „maminčino chatrné zdraví“) a pak se snažit „opravit“ jen jednoho člena rodiny. Jenže tak jednoduché to nebývá.

Rodina je systém

Rodinná terapie se zabývá celou rodinou jako systémem – také se často setkáte s pojmem „systemická rodinná terapie“, která má systém přímo v názvu.

Terapeut při rodinné terapii bere rodinu jako celek, kde mají jednotliví členové svá místa (v každé rodině je to jinak) a zjednodušeně řečeno kde každý hraje svou roli, která mu připadla, nebo kterou si přisvojil.

Není náhoda, že se dejme tomu syn v deseti letech počůrává, i když žádný zdravotní problém lékaři neobjevili. Jeho potíže možná souvisí s něčím úplně jiným, možná, že na sebe nevědomky vzal nějakou zátěž, která mu vlastně „nepatří“.

Řekněme, že třeba vnímá, že mezi rodiči je velké napětí a že je dohromady „drží“ právě společná starost o jeho zdraví. Nikdo to nikdy nevyslovil a rodiče si možná vůbec nepřipustí, že jejich odcizení může dítě vnímat, vždyť se tak snaží tvářit se jako by nic…

Rodinná terapie, anebo poradenství?

Pomoc ovšem najdete nejen v rodinné terapii, ale i v takzvaném rodinném poradenství. A jsme zase u těch zmatků v názvech. Mnoho odborníků vlastně mezi poradenstvím a terapií ani nerozlišuje.

Abychom se zhruba zorientovali, stačí nám vědět, že poradenství spíš řeší nějaký akutní problém, aktuální situaci, ve které rodina je. Obvykle se s terapeutem setkáte jen jednou anebo několikrát a výsledkem bude nějaké rada, doporučení, jak se zachovat.

Většina klientů se obrací na odborníky právě s očekáváním, že dostanou nějakou dobrou radu, a většinou až v průběhu sezení (tak se říká době strávené s terapeutem) si všichni ujasní, co vlastně od terapie čekají a o jaký druh pomoci stojí.

Rodinná terapie je důkladnější

Rodinná terapie je vhodná tam, kde tušíte, že za vašimi potížemi vězí nějaký hlubší problém. Může jít o dlouhodobý nesoulad, situaci, kterou nemůže vyřešit jen snadná rada zvenčí, třeba dlouhodobá nemoc.

Rodinná terapie je dlouhodobější, často je zapotřebí víc setkání a v delším časovém období, ale zato je tu víc času pro jednotlivé členy rodiny, jejich zvláštnosti a potřeby.

Podíváte se na to, jak funguje vaše rodina, novýma očima, a sami si „přeštelujete“ to, co je špatně.

Pryč ze zaběhaných kolejí

V rodinné terapii jde o to, dostat vás ze začarovaného kruhu. Existuje víc různých psychoterapeutických škol a přístupů a každý si musí vybrat, co je pro něj vhodné, co mu vyhovuje. Ale ať terapeut vyznává jakýkoliv směr, hlavní zásady budou vždy stejné.

V první řadě tu najdete bezpečné místo, kde můžete mluvit o tom, co vás trápí, a terapeut je tu od toho, aby vás nenechal sklouznout do zaběhaných kolejí. Získáte odstup a můžete sami najít mechanismus, který vaše potíže v rodině rozehrává.

Naučíte se spolu mluvit jinak, než jste byli zvyklí, a také budete mít šanci podívat se na situaci očima ostatních.

Terapeut vás nebude soudit

Nemusíte se bát, že by vás terapeut hodnotil, nebo dokonce odsuzoval, jak vaše rodina žije. Má v popisu práce i to, že musí respektovat způsob života každé rodiny. Není tu proto, aby soudil, jestli se vejdete do nějakého předem určeného vzoru „správné“ rodiny.

Také by neměl nikoho z rodiny upřednostňovat před jinými členy, nesmí se stavět na ničí stranu. Někdy proto pracují dva terapeuti společně, většinou muž a žena, aby se zabránilo tomu, že bude terapeut někomu nadržovat.

Navíc ho váže mlčenlivost, takže nesmí o vašich problémech mluvit jen tak doma u večeře, natož pak sdělovat jakékoliv informace o vás a vaší rodině komukoliv dalšímu, třeba nějakému úřadu, pokud si to ovšem sami nepřejete.

Některé věci ale rodinná terapie udělat nemůže. Terapeut nebude hledat viníka mezi členy rodiny, na kterého se svalí zodpovědnost za všechny potíže.

A ani ten nejlepší rodinný terapeut bohužel, i kdyby se snažil sebevíc, nedokáže zachránit rodinu, která se emočně rozpadla, kde chybí jakákoliv snaha a potřeba být spolu.

Text: Kateřina Rodná, foto: Shutterstock