Dusičnany a dusitany v zelenině, aflatoxiny v oříškách, akrylamid v brambůrkách, dioxiny v mléce. To je jen zlomek toho, co můžete sníst v potravinách, aniž byste to tušili. Jaké jsou nejčastější škodliviny, v čem se vyskytují a co způsobují?
V Evropské unii sice vládnou přísné bezpečnostní předpisy, jenže ovoce a další potraviny k nám přicházejí z celého světa, kde třeba tak striktní směrnice nemají. Připravili jsme pro vás přehled těch nejčastějších jedů, které klidně jíte spolu s potravinami.
1. Aflatoxin
Jde o nebezpečný jed, který produkují plísně. Často se ukrývá ve zboží z tropů, jako jsou arašídy i jiné ořechy, sušené fíky, banány, kokosová moučka, rýže, pomeranče. Může se vyskytovat ve všech potravinách uložených dlouhodobě v teple a vlhku.
Velmi toxickými se stávají zvláště žluklé olejniny (slunečnice, mák, sója, řepka, kukuřice apod.). Pozor – tepelná úprava alfatoxiny neničí!
Co způsobuje: Vyvolává rakovinné bujení a značně oslabuje funkci jater.
Kde ho najdete: Kromě výše zmíněných poživatin jsou to ještě třeba mandle, kukuřice, pepř, chilli, paprika, muškátový oříšek. Může se objevit i v mléce, pokud krávy dostávaly plesnivé krmivo.
2. Acrylamid
Tvoří se při zahřívání škrobnatých potravin bez vody na 120 až 180 °C.
Co způsobuje: Rakovinu, může způsobit i nervové poškození a neplodnost. Přechází do mateřského mléka i do spermatu.
Kde ho najdete: V bramborových chipsech, hranolkách, některých krekrech, sucharech a snídaňových cereáliích.
Dioxin
Je to jeden z nejúčinnějších jedů, jaké lidstvo zná. Vzniká jako vedlejší produkt třeba při výrobě herbicidů. Dioxiny se mohou dostat do ovzduší i vody a kontaminovat půdu a ukládat se v orgánech a tkáních živočichů.
Člověk přijme 95 % dioxinů z potravy, nejvíce z mléka a mléčných výrobků, masa a ryb. Hromadí se v tukové tkáni a se stoupajícím věkem se jejich koncentrace v těle zvyšuje.
Možná si pamatujete na skandál s německým masem a kuřaty plnými dioxinů, které se před pár lety objevily i u nás. Naštěstí byly rychle staženy z trhu.
Co způsobuje: Může vyvolat poškození jater, kůže, poruchy imunity i plodnosti a některá nádorová onemocnění. Dioxiny dokážou projít přes placentu a vyplavovat se do mateřského mléka.
Kde ho najdeme: V živočišných tucích (máslo, smetana, sádlo, rybí tuk, tučné sýry), ale také v chlorem běleném papíru či v plastech.
3. Dusičnany, dusitany
Sloučeniny dusíku a kyslíku jsou přirozenou složkou mnoha potravin, do kterých se dostávají z půdy nebo z krmiv. Jako konzervanty se přidávají do masa a masných výrobků (pozor na šunku, která se s jejich pomocí uchovává!).
Do jídla se mohou dostat i jako přídavné látky, takovou je např. rychlosůl, která se dává do uzenin nebo do tavených sýrů.
Co způsobují: Zažívací potíže a rakovinné bujení. Zmíněná rychlosůl je ověřená rakovinotvorná látka, navíc je i jedovatá – k usmrcení člověka stačí několik miligramů.
Kde je najdete: Dusičnany se používají jako hnojivo, takže se hojně vyskytují v hnojené a rychlené zelenině, bramborách, ale také v pitné vodě. Dusitany pak ve výrobcích z ryb, z masa (neobejde se bez nich výroba uzenin) a v některých sýrech.
4. Glutamát
Jedovatý sice není, ale organismus ho těžko zvládá. Jde o nejedovatou látku užívanou běžně jako zesilovač chuti. Užívá se jako zvýrazňovač chuti.
Co způsobuje: U citlivých jedinců však může jídlo s glutamátem vyvolat intenzivní bolesti hlavy a nevolnost (někdy se mluví o „syndromu čínské restaurace“). Látka občas přispěje i k vyvolání astmatického záchvatu. Průmyslový glutaman způsobuje některé metabolické poruchy.
Kde ho najdete: Nejčastěji v jídlech čínských (vietnamských) restaurací. V instantních a trvanlivých potravinách, např. v polévkách z pytlíku.
5. Hliník
V nerozpustné formě je neškodný. Nebezpečné jsou rozpustné soli hliníku, v potravinách působí jako jed. Vysoká koncentrace byla u nás před lety objevena v jednom druhu čínských nudlí, které se proto ihned musely stáhnout z oběhu.
Co způsobuje: Poškození ledvin, ztrátu paměti, Alzheimerovu chorobu.
Kde ho najdete: Přidává se do vody mražených potravin k uchování barvy, do vlhčených ubrousků, obsahují ho tetrapakové obaly.
6. Olovo
Olovo se do lidského organismu dostává nejčastěji z vody, z půdy a s potravinami. Např. ovoce na stromech rostoucích podél frekventované silnice mívá na povrchu stopy olova. Před konzumací je třeba ho důkladně omýt nebo ještě lépe oloupat.
Olovo můžeme přijímat i vdechováním ve formě plynů a prachu, které prvek obsahují. Tělo se olova jen těžko zbavuje.
Jakmile se dostane do organismu, uloží se do kostí a zubů, kde může vydržet po mnoho let a postupně se uvolňovat do krve, odkud se pomalu vylučuje přes ledviny do moči a přes játra do žluči.
Co způsobuje: Akutní otrava – bolesti hlavy, poruchy spánku, závratě, rozmazané vidění, sluchové halucinace, později křeče a koma.
Chronická otrava – únava, apatie, kovová chuť v ústech, nechutenství s občasnou nevolností, poruchy soustředění, paměti a snížení inteligence.
Kde ho najdete: Nejčastěji v kontaminované půdě, odkud proniká do částí rostlin, které konzumujeme, např. do kořenové zeleniny a salátů.
Proto bychom se při jejich pěstování měli vyvarovat hlíny pocházející z okolí rušných cest či průmyslových továren.
7. Herbicidy, pesticidy, insekticidy
Jsou to nejrůznější chemické sloučeniny používané v intenzivním zemědělství proti škodlivým organismům a biologickým škůdcům.
Co způsobují: Dlouhodobé požívání potravin ošetřených uvedenými látkami vede k vyššímu výskytu rakoviny. Mnohé z těchto látek odborníci označují za jednu z příčin nárůstu astmatu, alergií, neplodnosti. Zbytky pesticidů mohou způsobit genetické mutace.
Kde je najdete: Mohou být v polních plodinách (např. bramborách), ale i v ovoci a zelenině.
Pokud pěstitelé nedodrží časové ochranné lhůty od použití postřiku do doby, než se může potravina objevit na trhu, mohou být v plodech zbytky těchto agrochemických látek.
Antibiotika tam nejsou
Dobrá zpráva nakonec. Antibiotika u nás v mase nenajdete. Tak jako ve zbytku Evropské unie je i v ČR od roku 2006 zakázáno používat antibiotika jako podporu růstu v krmivech pro zvířata.
Hospodářská zvířata, která byla léčená antibiotiky, je možné poslat na porážku až cca dva měsíce po vysazení léků.
Tedy až v době, kdy organismus zvířat už tyto látky neobsahuje. V případě drůbeže je to přibližně měsíc, tzn. že léčení antibiotiky je u drůbeže možné jen po dobu několika prvních dnů po narození brojlerů.
Antibiotika by neměla být ani v dalších potravinách, přesto, jak si určitě pamatujete, Státní zemědělská a potravinářská inspekce nedávno zjistila jejich zbytky v medu, ačkoli jsou u nás antibiotika pro léčení včel zakázaná.
U lidí totiž mohou způsobovat genetické vady a rakovinu. V laboratořích zjistili, že med, označený jako český, byl smíchaný s medem z Ukrajiny, a ten antibiotika obsahoval. Produkty byly staženy z trhu a výrobcům odebrali značku kvality.
Foto: Shutterstock
