Komu z nás se to ještě nestalo: Náhle se s vámi zhoupne země nebo si připadáte jako na kolotoči. Bývá to jen mžik, ale i ten je nepříjemný. Pokud se hlava točí opakovaně nebo po delší dobu, je nezbytné hledat příčinu.

Najít důvod toho, proč náhle ztratíme půdu pod nohama, může být poměrně složitá až detektivní práce. Lékaři samozřejmě vědí, jakými směry vést vyšetřování – v podezření jsou výkyvy zásobování krví, ale i oční a neurologické potíže.

A to v těchto obecných pojmech, protože už jen třeba za zhoršeným prokrvením se mohou skrývat různé konkrétní neduhy, od anémie, přes aterosklerózu až k srdečním onemocněním.

To vše může mít nečekaně silný vliv na jinak precizně pracující mechanismus, který zajišťuje udržování rovnováhy. Až tak precizní, že si jeho důležitost uvědomíme až ve chvíli, když se v něm něco porouchá.

Rovnováha vyžaduje nácvik

Každému z nás trvalo asi roky, než jsme se po narození naučili udržovat své tělo bez přemýšlení vzpřímeně a automaticky vybalancovat pohyby.

Není divu, že batolata vrávorají, než tuto dovednost ovládnou, protože mechanismus udržování rovnováhy a orientace v prostoru je poměrně složitý. Je to tím, že ho neovládá jedno centrum, ale že pracuje s informacemi z několika zdrojů.

Především je to zrak, který nás informuje o tom, kde a v jaké poloze se nalézáme. To potvrzují – ale někdy i vyvracejí, třeba při jízdě autem – signály přicházející ze senzorů v různých partiích po těle. I ty průběžně podávají rovněž zprávy o své poloze.

Třetím a velice důležitým zdrojem jsou pak zprávy z rovnovážného ústrojí, které máme ve vnitřním uchu. Hlásí, kterým směrem se v prostoru pohybujeme. A všechny tyto údaje se sbíhají v místě, kde mícha přechází v mozek.

Tam se plynule vyhodnocují a mozek podle nich vydává příkazy ke korekci našich pohybů. Jakmile si v dětství na tento proces udržování rovnováhy zvykneme, přestaneme ho vnímat a začneme se cítit jistě v okolním prostředí.

Když to zaskřípe…

…pak do dosud hladce fungující souhry nejčastěji vstoupí porucha prokrvení. Ta lehce vychýlí získávání a vyhodnocování signálů o poloze těla. Chyba ale může vycházet i z přetíženosti centra v mozku, které informace o poloze vyhodnocuje.

To dokáže vychýlit i poměrně běžná a jinak neškodná příčina, jakou je migréna. Na výpadek okamžitě zareaguje naše vnímání a okolí se s námi zatočí nebo zhoupne.

Točení hlavy vyvolávají často sklerotické pláty v krčních tepnách, omezující prokrvení mozku, takže je v závažnějších případech nutné cévy operativním zákrokem rozšířit.

1. Cévní potíže

Stačí, když máte zúžené cévy aterosklerózou. Už tak omezené prokrvení se může rázem zhoršit po určitých pohybech, především při záklonu hlavy. Proto dokáže u starších lidí vyvolat točení hlavy i prostý pohled do výšky.

Je to tím, že v tomto věku už bývají zkornatěné tepny, které probíhají těsně kolem krční páteře. Ty zásobují přesně tu část mozku, která sbírá a vyhodnocuje signály o tělesné poloze. Omezení přísunu krve a kyslíku se okamžitě projeví točením hlavy.

A dojít k tomu může překvapivě i vleže v posteli, kdy jsou tepny stlačeny, zvláště při přetáčení ze strany na stranu. Závrať vás pak může probudit i ze spánku.

Tyto potíže trvají jen krátce, přesto jsou velmi nepříjemné a obvykle je doprovází i nevolnost a rozmazané vidění. Pokročilejší stavy aterosklezózy krčních tepen se úspěšně léčí zákrokem, které cévu rozšíří, čímž potíže zmizí. Méně rozvinuté potíže se řeší spíš léky a změnou jídelníčku.

K závratím může vést jak příliš nízký, tak i zvýšený krevní tlak.

2. Výkyvy krevního tlaku

U mladých lidí bývá příčinou točení hlavy nízký tlak krve. Zvláště v období růstu může tlak navíc krátkodobě prudce poklesnout a vyvolat tak nejen závrať, ale i mdlobu.

Vedle příliš nízkých hodnot ale dokáže točení hlavy vyvolávat i zvýšení krevního tlaku a další oběhové potíže. Zvláště závažným signálem je opakované točení hlavy, pokud ho doprovázejí stavy schvácenosti či dušnosti.

Může to ukazovat na poruchy srdečního rytmu a závažná srdeční onemocnění, což vyžaduje neodkladné lékařské vyšetření.

3. Chudokrevnost

Anémie je velmi podceňovaná, přitom zvláště u žen častá porucha. Nedostatek červených krvinek znamená zhoršené zásobování kyslíkem v celém těle i v mozku.

Točení hlavy je pak jen jedním z mnoha nepříjemných následků, mezi nimiž dominuje chronická únava a sklon k omdlévání. Zrychluje se tep, což při současné ateroskleróze může vést k srdečním potížím a dalšímu točení hlavy.

Rovnovážné ústrojí je dobře chráněné ve vnitřní části ucha, tam ho vidíte jako tři na sebe navazující kanálky.

4. Potíže vnitřního ucha

Hluboce v uchu je usazeno rovnovážné ústrojí. Měří změny naší polohy, proto se jeho postižení typicky objevuje zejména při určitých pohybech. Okolí se začne houpat.

Příznačné je, že nejistotu vyvolává zejména pohyb po nerovném povrchu a za nedostatku světla, kdy jen omezeně můžeme prostředí kontrolovat zrakem. Naopak vsedě nebo vleže jsou potíže nejmenší či úplně zmizí.

To je podstatný rozdíl oproti točení hlavy, způsobovanému aterosklerózou, kdy se potíže běžně ozývají i v noci při spánku v posteli.

Pokud je příčinou točení hlavy a závratí porucha v rovnovážném ústrojí, potíže se mohou lišit podle toho, nakolik jsou zapojeny oba orgány.

Při jednostranném postižení, což nejčastěji souvisí se zánětem vnitřního ucha, budete mít pocit jako na kolotoči, kdy vás odstředivá síla tlačí k jedné straně. Nepříjemné stavy mohou přetrvávat i několik dní a doprovází je pískání v uchu i nedoslýchavost.

Zhoršují se při určitých pohybech hlavy. Jistou prevencí je nepodceňovat záněty středního ucha, aby se dál nešířily do vnitřního ucha.

U oboustranného postižení bývá obtížnější objevit příčinu, mohou to být záněty v mozku, projevy neurologických onemocnění, ale i nežádoucí následek léčby určitého typu antibiotik.

5. Menierova choroba

Jde o onemocnění nejasného původu, které postihuje uši, zpravidla jen jednostranně. V postiženém uchu dochází ke změnám, které vedou k nepříjemným záchvatům s pocitem tlaku a pískáním, syčením nebo zvoněním a samozřejmě také točením hlavy.

Sluch se zhoršuje a pocit závratě je tak silný, že někdy neumožňuje ani stát nebo chodit. Záchvaty trvají několik minut, ale i hodin a jejich intenzita se může zhoršovat. Stejně tak se obtíže mohou ve slabší intenzitě ozývat i mezi nimi.

Časté je i zhoršování sluchu. Léčba je poměrně obtížná, protože není známá vlastní příčina onemocnění. K obnovení pocitu rovnováhy a odstranění závratí a točení hlavy ale pomáhá operační zákrok.

6. Migréna

Přesněji řečeno tzv. vestibulární migréna, tedy záchvat, který postihuje i oblast vnitřního ucha, kde je uloženo rovnovážné ústrojí. Při migrénách dochází oproti běžným bolestem hlavy v první fázi záchvatu k omezení prokrvení postižené partie mozku.

Na to reaguje rovnovážné ústrojí velmi citlivě a objeví se točení hlavy, někdy současně s aurou. Následovat mohou silné bolesti hlavy s pískáním v uchu, ale i poruchou vidění a nesnášenlivostí světla a zvuků.

Někdy se ale může migréna projevit pouze točením hlavy bez bolesti. Léčba pravých migrén je obtížná a patří do kompetence neurologa.

Točení hlavy může způsobit i nasazení nových brýlí.

7. Problémy se zrakem

Oči jsou důležitý zdroj signálů pro udržování rovnováhy a ta se při poruše zraku lehce vychýlí. K tomu, aby se vám začala točit hlava, stačí i nové brýle nebo vsazení kontaktních čoček.

Pocit nejistoty v prostoru může vyvolávat i rozostření, které způsobuje astigmatismus. Příčinou ale může být i zvýšení vnitroočního tlaku a další oční onemocnění.

Proto pokud závratě doprovází dvojité nebo rozmazané vidění, pocit tlaku v očích, a mnohdy i nevolnost, je nutné vyšetření u očního lékaře.

Pozor při chronických onemocněních

Jak vědí diabetici, točení hlavy je signálem nebezpečného poklesu hladiny cukru v krvi. Pokud se to opakuje, je nezbytná konzultace s ošetřujícím diabetologem.

Točení hlavy může doprovázet ale i další chronická onemocnění, zejména neurologická, jako je Parkinsonova choroba nebo roztroušená skleróza. Objevovat se ale může i u psychických potíží spojených se záchvaty paniky a úzkostí, ale i depresí.

Závratě ale mohou být i nežádoucím účinkem léků, především přípravků proti vysokému krevnímu tlaku.

Točení hlavy ale mohou vyvolat i léky proti Parkinsonově chorobě, proti revmatismu a bolestem i přípravky pro uklidnění, takže při hledání příčiny je třeba si pročíst i příbalový leták.

Cviky proti točení hlavy

K léčbě podle příčiny potíží by měl patřit i cílený nácvik udržování rovnováhy. Následující cviky můžete zkusit i jako užitečnou prevenci, i když točením hlavy netrpíte.

Kdo má naopak už výraznější problémy s točením hlavy, měl by vynechat cviky prováděné se zavřenýma očima. Při ateroskleróze je třeba zase opatrnosti při záklonu hlavy.

Posaďte se na židli, zapřete ruce v bok a začněte se mírně kolébat ze strany na stranu. Záda musí být vzpřímená.

Postavte se bokem ke stěně a jednou rukou se o ni opřete. Pak zvedněte nohu na opačné straně a volně s ní kmitejte vpřed a vzad. Po chvíli strany vyměňte.

Posaďte se a zamiřte pohled před sebe. Pak střídavě zvedejte zrak vzhůru a dolů, doprava a doleva. Hlavu držte vzpřímeně a nepohybujte s ní.

Postavte se vzpřímeně a rozpažte. Pak zavřete oči a pomalu zaklánějte a pak zase předklánějte hlavu.

Stále ve stoji vzpřímeném a tentokrát s otevřenýma očima: Naklánějte hlavu střídavě k jednomu a pak k druhému rameni. Nepředklánějte se.

Ve stoji vzpřímeném předpažte a pak pochodujte na místě a vysoko zvedejte kolena. Totéž zkuste se zavřenýma očima.

Text: Lenka Korandová, foto: Shutterstock