V létě je sice zvýšená žízeň běžný jev, ale pokud je neuhasitelná, je třeba se zamyslet nad příčinami. Tělo má velmi citlivý mechanismus zjišťující potřebu přísunu vody, a pokud ho něco rozkolísá, nejde o banalitu.

Možná vás to překvapí, ale na člověku je stále ještě znát, že život vznikl ve vodě. Jsme vodní tvorové v tom smyslu, že naše vnitřní prostředí tvoří převážně voda.

V buňkách i mimo ně v tělesných tekutinách tvoří u dospělého člověka obvykle 50 – 60 % z celkové váhy právě voda. U dětí je to ještě více, naopak ve stáří vody v těle o něco ubude.

U žen je procento vody o něco nižší než u mužů stejné generace, což je dáno o něco větším podílem tuku v ženském těle.

Nic se nesmí přehánět

Nadměrné hašení žízně není bez rizika. I při vydatném pocení se doporučuje vypít nanejvýš 1 l vody během 1 hodiny. Větší množství vody naráz nemusí být ledviny schopné zpracovat, takže voda zůstane v krvi a zředí koncentraci minerálů.

To má neblahý účinek na buňky, neboť se v takovém prostředí začnou rozpínat. Největším rizikem, k němuž pak může dojít, je akutní otok mozku hrozící smrtí. Bez následků ale nezůstává ani mírnější nadbytek vody. Komplikuje práci ledvin a zatěžuje i další orgány, zejména srdce.

Žízeň při cukrovce

Pokud vyloučíme ztráty vody pocením, následkem fyzické dřiny nebo přesoleného jídla, pak se nadměrná žízeň ozývá jako signál nějaké nemoci. Obecně nejznámější je její souvislost s propukajícím diabetem, ačkoli zde jde jen o vedlejší důsledek nemoci.

Hladina cukru v krvi je tak vysoká, že cukr pak začnou vylučovat ledviny do moči, a to za zvýšeného odvádění vody. Množství moči tím tedy narůstá a pak se začne ozývat i sílící žíznivost. Ustane jen kontrolou cukrovky a poklesem hodnot krevního cukru.

Onemocnění mozku

Náhlá žíznivost může být spojena i s akutním vážným onemocněním mozku, především se zánětem mozkových blan (meningitidou).

Žízeň pak zůstává v pozadí za výraznějšími příznaky, jakými jsou silné bolesti hlavy, zatuhlost v oblasti šíje, horečka, zmatenost a poruchy vědomí, ale potvrzuje postižení mozku. Meningitida propuká prudce z plného zdraví a postup nemoci je rychlý.

Ovšem existují i pomalu se rozvíjející onemocnění mozku, doprovázené žíznivostí. Mohou to být nádorová onemocnění nebo autoimunitní choroby jako systémový lupus, roztroušená skleróza nebo neurosarkoidoza.

Proto je při neurologických potížích nezbytné zmínit nadměrné pití jako jeden z příznaků, neboť nejde o banalitu, ale o projev choroby.

Někdy za to můžou minerály

Žíznivost může poukazovat i na metabolické poruchy určitých minerálů. Může se objevit při nedostatku draslíku nebo při nadbytku vápníku v krvi. Nejčastější příčinou nedostatku draslíku je špatně sestavený jídelníček a současné užívání diuretik.

Doplnit draslík jídlem přitom není problém, je hojně obsažen v bramborách, banánech, sušeném ovoci a rozinkách nebo hrachu.

Nedostatek draslíku může způsobovat problémy se zvýšeným krevním tlakem a nepravidelným srdečním rytmem, takže žízeň je v tomto případě varovný signál, který bychom měli poslouchat.

Nadbytek vápníku v krvi je ještě závažnější, může ukazovat na selhávání ledvin nebo zvýšenou produkci hormonů štítné žlázy, obvykle kvůli nádorovému bujení. Vyvolat ho může i předávkování vitaminem D.

Úplavice močová

Odborně se tato porucha nazývá diabetes insipidus, což okamžitě vyvolá asociaci s cukrovkou. Jistá podobnost mezi nimi existuje, i při cukrovce dochází také k silnější žízni i močení, ale ve srovnání s úplavicí močovou mnohem méně výrazně.

Podobná je také příčina nemocí, v obou případech je vyvolává porucha fungování určitých hormonů. U úplavice močové nejde o inzulín, ale o hormon označovaný běžně zkratkou ADH. Jeho hlavním úkolem je řídit „hladinu vody“ v cévách.

Pokud je vody v krvi málo, ADH (antidiuretický hormon) sníží její podíl odcházející s močí, aby se tato – ledvinami přečištěná voda – vrátila do krve.

Problém v mozku i ledvinách

Nemoc má tedy jednu příčinu, ale ta se může projevit dvěma způsoby, což pro postiženého znamená dramatičtější nebo mírnější průběh. Hormon ADH vzniká v mozku a podobně jako v případě inzulínu ho příslušná tkáň může přestat produkovat.

Důvodem může být nádorové bujení, ale často zůstává výpadek produkce bez vysvětlení. Pro tělo to každopádně znamená velmi nepříjemné stavy s vysokým množstvím vylučované moči, může to být až 15 l denně.

A to vyvolává:

– velkou únavu

– točení hlavy

– pokles krevního tlaku

– hrozbu dehydratace, která může vést až ke smrti

Porucha může být i v ledvinách

Pak totiž nereagují na ADH a nepropouštějí vodu zpět do krve. V tomto případě má úplavice močová mírnější průběh, denní množství moči se pohybuje do 4 l. Pro odlišení příčiny se při vyšetření podává syntetická obdoba ADH a pozoruje se, jak na ni tělo reaguje.

Pokud je příčina v poruše ledvin, pak nenastává změna, zato je-li důvodem zastavení produkce ADH v mozku, tak se okamžitě ukáže zlepšení, tvorba moči se zpomalí.

V obou případech je ale úplavice močová vážná nemoc, při níž je nutné trvalé podávání léků, buď syntetického hormonu, nebo přípravku ovlivňujícího činnost ledvin.

Text: Lenka Korandová, foto: Shutterstock