Kýchání je tělu prospěšné… Očistí horní cesty dýchací od všech nečistot a má za úkol udržet průchodnost nosní dutiny. Co všechno může být spouštěčem?
Nejdříve přivřít oči, pak se rychle a zhluboka nadechnout, zpitvořit obličej… a pusou zprudka vydechnout. Kýchnutí je na světě. A s ním pár rekordů.
Tak třeba rychlost vzduchu při kýchnutí může být i více než 170 km/hod., přitom do prostoru vypustíme až 40 tisíc mikroskopických kapiček, které doletí do vzdálenosti až dvou metrů.
Nezadržujte to
Jestliže v sobě máme viry a bakterie, hezky je svým kýchnutím předáváme dál. To ale neznamená, že bychom měli kýchání zadržovat. Někdo to zkouší třeba tak, že si prsty ucpe nos a sevře ústa. Tak tohle určitě nedělejte.
Rychlý proud vzduchu, který nepustíte ven, může v krajním případě protrhnout bubínek v uchu. Když vás zároveň trápí infekce, mohou se přitom bakterie a viry přenést do vedlejších nosních dutin nebo do ucha a způsobit tam pěknou neplechu (zánět). Také vám mohou prasknout cévy v mozku.
Kapesník a voda s mýdlem
Kýchnutí je přirozený reflex, reakce na podrážení. Takže, když to na vás přijde, bez otálení kýchněte. Abyste byli ohleduplní, měli byste přitom mít určitě po ruce (v ruce) kapesník a kýchnout do něj. Když ho nemáte, určitě si rukama zakryjte nos a ústa.
Poté je optimální umýt si ruce vodou, nejlépe s antibakteriálním, nebo aspoň s jakýmkoli mýdlem. Ovšem při cestě v autobuse nebo při čekání ve frontě u pokladny se to určitě nepodaří. Tak alespoň ruce co nejpečlivěji otřít. A umýt hned, jak to bude možné.
Někdo také radí místo do dlaní kýchnout do ohnutého lokte, kde se kapičky vsáknou do oděvu.
Zpevněte svaly
Dobrou zprávou je, že kýchání dokážeme předvídat. Můžeme se na ně tedy připravit. Zapojte břišní svaly a zkuste zpevnit tělo. Pokud jsou totiž při kýchnutí svaly mimo kontrolu, mohou se nepřiměřeně napínat vazy a poškodit nejen svaly, ale i klouby.
Zároveň tím předejdete přílišnému pohybu hlavy a nešetrnému škubnutí páteře, které může vést k jejímu bolestivému zablokování.
Zajímavosti ohledně kýchání
* Při kýchnutí podvědomě zavíráme oči. Je totiž tak prudké, že by nám mohly popraskat žilky.
* Na mžik se při něm zastaví nebo zpomalí všechny tělesné funkce.
* Ve spánku nikdy nekýcháme.
* K uvolnění dýchacích cest se v minulosti s oblibou používal šňupací tabák. Má ale stejné účinky jako tabák určený ke kouření. Může tak způsobit rakovinu.
Text: Dana Pešková, foto: Shutterstock