Možná ani jiné neznáte, ale to je velká škoda. Protože právě díky vločkám můžeme zařadit do jídelníčku rozmanité druhy obilovin.

Vločky jsou vlastně jen rozlisované zrno, nic víc. Vyrábějí se z obilovin – ovsa, ječmene, pšenice, špaldy, žita, rýže – a z plodin obilovinám podobných, kterým se někdy říká pseudoobiloviny. Patří sem třeba pohanka, quinoa, amarant nebo teff.

Jak se dělají?

Asi jste o tom nikdy nepřemýšleli, ale pojďme si o nich něco říci alespoň stručně. Nejdřív se očistí zrno. A pak se postup liší podle plodin.

Pšenice a žito se neloupou a nebrousí, podobně je to s amarantem a quinoou, takže vločky jsou celozrnné.

Oves špalda a pohanka jsou zbavené slupky stejně jako proso.

Ječmen se brousí, ale protože slupka částečně zůstává vzniká polocelozrnný produkt.

Napařování a lisování

Pára se nechává působit různě dlouhou dobu, od pár minut do několika desítek minut. Její teplota se obvykle pohybuje od 80 do 110 °C a nakonec zrna procházejí mezi dvěma válci, které je rozmáčknou a vytvoří tak vločky. Ty se pak už jen suší a balí.

Ovesné

Jsou měkké mají jemnou chuť a voní po ovsu. Oves obsahuje 66 % sacharidů, takže se moc nehodí při redukční dietě. Zato je bohatý na vápník, draslík, fosfor, má vysoký obsah železa. Je také zdrojem vitamínů A, D, E.

Tip: Sliz, který se uvolňuje při vaření, má uklidňující účinky na žaludeční a střevní sliznici.

V kuchyni: Lze je připravovat na stovky různých způsobů. Nejrychlejší je zalití teplým nebo studeným mlékem či vodou a na závěr stačí přidat trochou ořechů nebo ovoce. Povařením s vodou nebo mlékem vznikne chutná kaše.

Vločky jsou oblíbené také osmahnuté na pánvi s vajíčky nebo se přidávají do polévek, hodí se na ovesné placky, sušenky nebo karbanátky. Lze z nich připravit křupavou granolu k snídani.

Ječné

Jsou největší z vloček, mají málo výraznou chuť podobnou pšenici, které se podobají i složením. Oproti jiným dobře drží tvar. Nejsou tedy zcela vhodné pro přípravu kaše. Mají také větší rozměr. Ječmen obsahuje 80 % sacharidů,a asi 12 % vlákniny. Nechybí ani vitaminy E a B, zejména niacin, tedy B3 a minerály.

Tip: Ječmen předchází zácpě, má blahodárný vliv na zažívání. Snižuje hladinu cholesterolu a triglyceridů. Jeho konzumace se doporučuje jako prevence kornatění tepen.

V kuchyni: Do krémových polévek. Na výrobu krutonků (vločky smíchejte se semínky, kořením a olejem, rozetřete na plech vyložený pečicím papírem a pečte 15 minut při 160 °C).

Vhodné jsou pro použití na placky, karbanátky, sekanou.

Dají se přidat k zeleninovým pomazánkám.

Jáhlové

Proso, tedy jednu z hlavních obilnin našich předků, známe pod pojmem jáhly. 78 % tvoří sacharidy, 11 % bílkoviny, 8 % vláknina. Obsahují hořčík a železo a vitamíny skupiny B.

Tip: Jáhly podporují funkci sleziny a slinivky, jsou ideální při rekonvalescenci a vysoké fyzické zátěži. Působí močopudně a díky železu pomáhají při jeho nedostatku v krvi.

V kuchyni: Hodí se na kaše – stačí zalít horkou vodou nebo rostlinným či živočišným mlékem.

Výborné na smoothie s oblíbeným ovocem nebo s jogurtem.

Pohankové

Pohanka k nám přišla z jihovýchodní Asie v 15. století. Obsahuje 74 % sacharidů a asi 10 % bílkovin. Z minerálů vápník, železo, draslík, vitaminy skupiny B.

Tip: Díky obsahu rutinu léčí problémy s cévami a křečovými žilami a snižuje hladinu cholesterolu. Rozpustná vláknina zpomaluje vstřebávání cukrů a pomáhá zdravému trávení.

V kuchyni: Využívá se k přípravě kaše. Stačí zalít horkou vodou nebo rostlinným či živočišným mlékem – pro krémovější chuť, vločky pár minut povařit. Dají se použít do lívanců.

Amarantové

Botanicky se sice amarant nedá zařadit mezi obilniny, protože ani zdaleka nevypadá jako tráva, ale v kuchyni se podobně jako obilná zrna chová. Jeho předností je lehce oříšková chuť.

Obsahuje 65 % sacharidů, 14 % bílkovin, které se aminokyselinovým složením blíží bílkovinám živočišným. Z minerálů je významný vápník, hořčík a železo a vitamíny B a E.

Tip: Za zmínku stojí látka zvaná skvalen, která brání usazování cholesterolu, posiluje imunitu a je antioxidantem.

V kuchyni: Amarantové vločky můžeme konzumovat bez jakékoliv další úpravy a přísady. Mohou se podávat jako součást müsli, snídaňových cereálií, zalité mlékem (sójovým nápojem) nebo smíchané s jogurtem.

Teffové

Teff neboli milička habešská se pěstuje převážně v Nizozemí, pochází však z Afriky. Svým vzhledem je připomíná quinou a amarant. Obsahuje 63,5 % sacharidů, z toho 1,3 % cukrů, 11 % bílkovin. Hodí se pro bezlepkovou dietu.

Tip: Je vhodný ženy v klimakteriu, osoby trpící chudokrevností či nedostatkem vápníku.

V kuchyni: Teffové vločky chutnají po oříšcích a je možné je využít jak uvařené do polévky, kaše, rizota či salátu.