Bydlíte ve městě a nemáte tu „svou“ zahrádku? A moc po ní toužíte? Založte si „sousedský záhonek“ nebo celou „komunitní zahradu“.
Je úplně jedno, jestli máte svůj domov v činžáku nebo v panelovém domě. Jestli vás baví zahradničení, nic vám v tom nemůže zabránit. Naopak. Záhonky i zahrady mohou vzkvétat i ve městě, stačí jen vědět, jak na to. A je jedno, jestli vyrostou na okrajích parků, ve vnitroblocích, u školy či u domova pro seniory nebo třeba na střeše.
Zakládáme záhon
Tento typ zahradničení je celosvětovým fenoménem a rozvíjí se hlavně ve světových metropolích,
jako je Berlín, Kodaň, Londýn, Paříž, New York nebo Sydney. Záměr je zřejmý – dostat do města přírodu, získat příjemný venkovní obytný prostor, poznat svoje sousedy a setkávat se s nimi nejen na ulici. Nadchlo vás to? Pak je vaším prvotním úkolem najít vhodné místo. Svůj záhon si můžete založit třeba za domem. Nejprve si ale musíte zajistit souhlas městské části, v níž budete zahradničit. Pak už stačí vymyslet, jestli to bude klasický záhonek v půdě, vyvýšený záhon z latí nebo zda použijete jutové pytle. Inspirujte se na internetu nebo v knihách, které na toto téma už jsou k mání. Pěstovat pak můžete cokoli. Z praxe se osvědčila zelenina (salát, ředkvičky, cukety, rajčata, pórek, fazole,…), bylinky a květiny. Jen je třeba si uvědomit, že při tomto stylu pěstování není cílem stoprocentní samozásobitelství.
Ten správný pozemek:
Je alfou i omegou komunitních zahrad i menších sousedských záhonků.
* Měl by být co nejblíže domovu (optimálně do 500 m, maximálně do 1 km), sousedský záhonek zkuste zřídit nejlépe ve vnitrobloku, kam nemají přístup lidé zvenčí, a je tak i částečně chráněný.
* Hledejte nevyužité plochy, tak máte větší jistotu, že je od obce získáte, počítejte ale s nutností oplocení.
* Vyhněte se místům při frekventované silnici.
* Důležitý je zdroj vody na pozemku, bez toho se vaše rostlinky neobejdou.
* Z katastru nemovitostí si zjistěte, komu pozemek patří, lépe se většinou vyjednává s obcí, než se soukromníkem, ale i toho můžete oslovit.
* Je-li pozemek veřejný, nahlédněte do územního plánu, jestli nic nebrání tomu, aby se na něm pěstovaly plodiny.
* Nemusíte hledat zrovna zatravěnou plochu, na tu betonovou se dají navézt palety a pěstuje se v pytlích.
* Začněte s obcí vyjednávat, třeba se vám podaří bezplatné zapůjčení pozemku, případně co nejlevnější pronájem (připravte se na úmorný a zdlouhavý proces schvalování).
* Bez financí se stejně neobejdete, proto přemýšlejte, kdo by mohl být sponzorem zahrady.
Pozvi si parťáka
Nebyl by to sousedský záhonek (potažmo komunitní zahrada), kdybyste si svoje „zelené poklady“ pěstovali sami. A možná by vás to ani tak moc netěšilo. Účelem je nabídnout zahradničení i sousedům a přátelům. Vyzvěte je, aby se přidali. Můžete tak vytvořit skvělou partu lidí se stejným koníčkem a bez rozdílu věku a budete tak přirozeně vedle kytiček a zeleniny pěstovat i vztahy napříč generacemi. Setkávat se mohou nejen lidé různého věku, ale i různých zkušeností a vedle příjemného trávení volného času a možnosti popovídat si určitě přijde na řadu i výměna vlastních semínek a sazeniček a také receptů třeba na salát z vypěstované zeleniny.
Rozdíl je patrný
Komunitní zahrada se od té klasické pozná většinou na první pohled. Za plotem vše roste ve speciálních pytlích a nádobách, které jsou postavené na dřevěných paletách. Nebo jsou tady k vidění vyvýšené záhony, a to jeden za druhým. A je nezřídka zde vidět více nadšenců, jak si opečovávají právě ten svůj kousek země zaslíbené. Panuje tady povětšinou skvělá nálada. Pro koho je komunitní zahrada vhodná?
* Pro začínající zahradníky, kteří se chtějí naučit pěstovat zeleninu a načerpat zkušenosti.
* Pro všechny, kdo mají zahradničení rádi a chtějí si i ve městě dopřát pobyt mezi záhonky.
* Pro osamělé lidi, kteří tak mohou získat nové, stejně naladěné přátele.
* Pro maminky s dětmi, které mohou i se svými ratolestmi trávit smysluplný čas.
Současně se zahrádkou je užitečné vybudovat si i vlastní kompostér. Organické zbytky jsou pro zahradníky pokladem. Kompostování se vyplatí všem. Čím více lidí bude svůj bioodpad do kompostéru přidávat, tím více kvalitní zeminy po uzrání kompostu se získá a tím více se jí může rozdělit mezi členy komunity.
Více informací i praktických návodů na zakládání sousedských záhonků nebo i celých komunitních zahrad nabízí kniha Pěstujme spolu, kterou právě chystá k vydání nakladatelství SmartPress. Dozvíte se, jak „jedlé“ město funguje, kde najít parťáky na financování, jaké vás mohou potkat legislativní zádrhele i co na zahradě nesmí chybět. V knize jsou zároveň příklady dobré praxe od nás i ze zahraničí a také praktické návody na založení záhonů. Cena knihy je 399 Kč a publikaci si již teď můžete objednat na www.smartpress.cz (s možností 15% slevy).
Připravila: Dana Pešková, Zdroj: Kokoza.cz, připravovaná publikace Pěstujme spolu (nakladatelství SmarPress), Foto: PX FUEL
Komentáře