V každé rodině se určité nemoci vyskytují častěji. Znamená to, že kvůli společným genům s našimi příbuznými jimi musíme také onemocnět? Naštěstí ne, geny nejsou osud. Dědičnost je pouze jedním z faktorů, které mají vliv na zdravotní stav. Podstatná je souhra vícerých okolností, především toho, co jíme, jak dobře spíme, kolik máme pohybu a zda nás nezatěžuje přemíra stresu. I geny se mění Podle

Hubnoucí plán podle analýzy DNA, kterou někteří výživoví poradci nabízejí, zní lákavě. Otázka ale je, nakolik skutečně naše genetická výbava určuje sklon k tloustnutí. Jak to funguje? Odevzdáte vzorek své DNA, k čemuž bezbolestně stačí stěr ze sliznice v ústech, a pak čekáte, až přijde výsledek laboratorního rozboru. Nikoli vám, ale odborníkovi, který rozbor objedná a pak vám vyloží výsledek. Nen

Neradujte se, největší podíl na nárůstu váhy máme my sami. Toho si je ale každý sám vědom, když si sáhne do svědomí. Co ale často nevíme, je to, že na rozvoji nadváhy mohou mít podíl poruchy vícerých hormonů v našem těle. Když se řeknou hormony, automaticky myslíme ty „ženské“. Přitom těchto šikovných hybatelů rozmanitých dějů je v těle obrovské množství, o většině z nich mají představu jen odbor

Odpověď není jednoduchá. Podíl dědičnosti totiž není neměnný, u různých chorob je rozdílně vysoký. Co nás tedy bude nejvíce zajímat, je vliv životosprávy na civilizační neduhy, k nimž mají kvůli dědičnosti největší sklon české ženy. Už samotný název „civilizační choroby“ naznačuje, že náš vlastní podíl na jejich propuknutí je vysoký. Takže je třeba s tím počítat, zvláště když s ohledem na rodov

Má vaše maminka křečové žíly, tatínka zlobí žlučník a oba navíc trápí alergie na pyl? Nemáme pro vás dobrou zprávu. S velkou pravděpodobností jejich nemoci budete mít také. Geny, které jste od nich dostali do vínku, se o to postarají. Každý z rodičů předá svému potomkovi 23 chromozomů, které se různě poskládají do párů a určí, jestli budeme mít nos po tatínkovi, bradu po mamince a jestli onemoc