Hubnoucí plán podle analýzy DNA, kterou někteří výživoví poradci nabízejí, zní lákavě. Otázka ale je, nakolik skutečně naše genetická výbava určuje sklon k tloustnutí.
Jak to funguje? Odevzdáte vzorek své DNA, k čemuž bezbolestně stačí stěr ze sliznice v ústech, a pak čekáte, až přijde výsledek laboratorního rozboru. Nikoli vám, ale odborníkovi, který rozbor objedná a pak vám vyloží výsledek.
Není vyloučené, že vám potvrdí to, co už nějak tušíte: Že se ve vaší rodině tloustne po buchtách a že v pozdějším věku budete mít obrovské problémy shodit aspoň nějaké kilo, stejně jako vaše maminka a babička.
Protože genetický rozbor je jen vědeckým výrazem toho, co můžete laicky odhadnout pohledem na své předky.
Pomůže zhubnout?
Z výsledků rozboru pak budou vycházet pokyny k hubnutí, tentokrát šité vám přesně na míru. Aspoň tak znějí oficiální nabídky. Genetici ovšem namítají, že momentálně je zmapováno jen asi 100 genů, které nějakým způsobem souvisejí s nadváhou. Což znamená, že ovlivňují to, jak zpracováváme živiny a jak náš metabolismus využívá energii z jídla – zda ji přednostně spaluje, nebo spíš ukládá do zásob.
Zdá se vám, že je to výrazný argument pro tuto dietu? Jak se to vezme, protože genetici současně upozorňují, že z celkového množství 22 000 genů, které člověk má, se nějakým způsobem výživy a hospodaření s energií týká víc než polovina, tedy asi 11 000 genů.
Jenže z těch je v souvislosti s metabolismem podrobněji probádaná zatím jen ona zmíněná stovka.
Lišíme se jen málo
A další zádrhel: Ať hubení nebo kulatí, nehledě na původ sdílejí všichni lidé 99,8 % dědičné informace. V tom zbytku, tedy v 0,2 % genů, jsou uloženy veškeré rozmanitosti a rozdíly mezi námi, náš vzhled, tělesná i duševní kondice, nadání. A mezi jiným pak také to, jestli přibíráme snadno, nebo můžeme jíst, čeho se nám zachce, a s váhou to nehne.
A tak se vnucuje otázka, zda má smysl sázet svou snahu o zhubnutí na dědičnou informaci, kterou máme v těle uloženou v řádech promile.
Navíc podle genetiků je dopad dosud známých „genů tloustnutí“ nebo jejich mutací velmi malý.
Konkrétně: Jeden z těchto „genů tloustnutí“ označují odborníci šifrou FTO. Jeho nevýhodná mutace je v populaci poměrně běžná, postihuje asi pětinu lidí. Pokud se tato změna na dítě přenese z obou rodičů, bude podle aktuálních výzkumů skutečně ovlivňovat jeho váhu, ale ne natolik, jak byste čekali.
V průměru prý váží tito lidé jen o 3 kg více než srovnatelný vzorek populace.
Co prospívá, je změna
Metodu ale není třeba zavrhovat. Má několik nepopíratelných výhod.
– Především vám otevře oči, takže jasněji uvidíte, že potíže s váhou, ale i se zdravím, s nimiž bojují vaši pokrevní příbuzní, se jakýmsi dílem nevyhnutelně dotýkají i vás. Buď už se projevují teď, nebo vám hrozí v budoucnu.
– Tím současně zjistíte, jakým chybám se vyhnout. Máte v rodině cukrovku a vysoký krevní tlak? Pak budete mít potíže s využitím tuků a ve vlastním zájmu byste si měli vzít k srdci radu jíst méně másla a sádla, zato více kvalitních rostlinných olejů, ryb a ořechů.
– Pozitivní vliv má i to, že jste „pod dohledem“. Je mnohem snazší změnit jídelníček, když vás kontroluje poradce, než jde-li jen o vaše rozhodnutí, s nímž můžete kdykoli skoncovat. Doporučený stravovací plán a recepty jsou navíc sestaveny s ohledem na zdravý vyvážený jídelníček. Kila by měla jít dolů pomaleji, zato soustavněji.
Jde i o zdraví
Geny a jejich mutace, které se nějakým způsobem týkají výživy, ovšem zdaleka neřeší jen tloustnutí. Vyšetření DNA vám pak může dát užitečné doporučení, jak můžete změnou jídelníčku předejít některým dědičně podmíněným zdravotním potížím.
– Tak například o genu označovaném ApoE4 se ví, že podporuje ukládání cholesterolových plátů v cévách a rozvoj aterosklerozy, ale také Alzheimerovy choroby. Pro lidi s touto mutací je proto velice prospěšný jídelníček se správným výběrem tuků, přednost by měly dostat kvalitní rostlinné oleje, vedle olivového také za studena lisovaný řepkový, jako zpestření pak olej lněný a z vlašských ořechů.
– Varianty genu MTHFR zase u lidí, kteří jsou jejich nositeli, negativně ovlivňují využití vitaminu B9 čili kyseliny listové. Tento vitamin je naprosto nepostradatelný v těhotenství pro vývoj zdravé nervové soustavy dítěte. Nedostatek je ovšem rizikem i u dalších skupin populace, podporuje rozvoj deprese, anémie a srdečně-oběhových potíží.
Zatím nerozluštěné záhady
K těm v oblasti výživy patří například individuální rozdíly ve výkyvech hladiny cukru v krvi po jídlech. Řeč je o zdravých lidech, nikoli o diabeticích. Pokud se domníváte, že glykemický index potravin je neměnné pravidlo a platí u každého stejně, pak se mýlíte.
Izraelský výzkum ukázal, že mohou být pozoruhodné rozdíly v tom, na jakou potravinu naše tělo reaguje prudkým nárůstem a pak poklesem cukru v krvi a u které se sotva zaznamená rozdíl. Důvod zatím není znám, ale může přinést vysvětlení, proč někdo přibírá po zeleninovém salátu a jiný zůstává štíhlý i při rohlíkové „dietě“.
Prozatím tedy můžete dát jen na svou intuici nebo se řídit získanými zkušenostmi.
Rozhodující podíl má stres
Skutečně, dietologové upozorňují, že právě stres může mít na nabírání na váze podstatnější vliv než jiné faktory včetně dědičnosti. Stres a také nedostatečný spánek způsobují hormonální výkyvy, které vedou k intenzivnějšímu ukládání energie do zásoby.
Mimochodem: Není to jediný způsob, jak stres tělo poškozuje, nabourává také fungování imunitního systému, o čemž se dočtete blíže v tomto čísle na straně 6. V článku najdete také tipy, jak se škodlivým dopadům stresu bránit.
Foto: PX FUEL
Komentáře