Zážitky z operačního sálu patří k rodinným strašidelným historkám, přidávaným k dobrému na oslavách a setkáních. Pod smíchem zůstává strach, který se s novou operací v rodině vynoří.

Ztráta vědomí a kontroly nad tím, co se s námi bude dít, je situace, která znepokojí i duševně vyrovnaného člověka. Tím spíš, že je spojena s dalším problém, kvůli němuž se zákrok musí provést. Probudím se? Nepoškodí mi to mozek? Nepobudím se během operace?

Takové myšlenky mohou týrat víc než představa vlastního zákroku. A nejlepší obranou proti strachu je netápat ve tmě a zjistit si podrobnosti.

Počítání oveček

Na to na sále nedojde, „usnutí“ je velice rychlé, většina lidí přestane vnímat okolí do 10 vteřin po vstříknutí anestetika do žíly. Ve skutečnosti nejde o spánek, ale uměle navozené bezvědomí.

Mozek pak přestává být schopen kontrolovat dýchací pohyby, proto to musí obstarat přístroj.

Můžu se probrat?

Velmi vzácně se může stát, že se vědomí částečně vrátí, ale jen jako nezřetelné vnímání zvuků v okolí a světla. Pod vlivem látek na uvolnění svalů se nelze pohnout ani otevřít oči.

Aby tento stresující stav nenastal, monitoruje se čidlem na čele hloubka umělého spánku, říká se tomu bispektrální index.

Ten se mění podle bdělosti a na křivce elektrické aktivity mozku je okamžitě znát přechod z fáze umělého spánku k probouzení a známky silného stresu. Pak může anesteziolog okamžitě spánek prohloubit.

Vlivem dalších látek v anestézii si po zákroku nemusíme ani na takovou epizodu vzpomenout, takže strach z ní je skutečně zbytečný.

Mozkové buňky neodumírají

Tuhý kořínek má pověra, že narkóze podlehne určité množství mozkových buněk. Podle anesteziologů má původ v historických metodách, kdy se k uspání používal éter. Dnešní anestetika mozkové buňky nelikvidují.

Jsou nejen nesrovnatelně šetrnější, navíc se používá místo jedné kombinace několika látek v nižších množstvích, díky čemuž se také u každé sníží nežádoucí účinky na možné minimum.

Hloubka anestezie je tak na žádoucí úrovni, přitom nepříjemné průvodní jevy, jsou co možná omezeny. Jednodušší a bezpečnější je i probouzení.

Rizika, která ovlivníte:

Rozhodně je nutné dodržet pokyn nepít a nejíst několik hodin před operací. Je to kvůli tomu, že v hlubokém utlumení přestávají fungovat obranné reflexy těla.

Při zvracení – k němuž mohou podané medikamenty dráždit – by pak mohlo dojít ke vdechnutí s následky až fatálními.

Rovněž kouření výrazně ovlivňuje průběh anestézie a zákroku, protože toxické látky v cigaretovém kouři zvyšují riziko infarktu a snižují dodávku kyslíku tkáním.

Aby jejich účinek vymizel, k tomu nestačí několik hodin, ve svém vlastním zájmu byste neměli kouřit aspoň dva týdny před zákrokem. Po této době se současně o něco zlepší kondice plic a sníží se v nich tvorba hlenu.

Nezapomeňte uvést, jestli trpíte alergií na nějaké látky nebo materiály.

Právě alergie je největším rizikem při anestezii a ačkoli se nedá předem otestovat, anesteziolog posuzuje každý případ individuálně a váš údaj o alergiích vezme také v úvahu při výběru vhodných látek.

Co je…

Svodná anestezie

Jemnější verze celkové anestezie, kde budete zcela při vědomí nebo jen lehce omámeni. Znecitlivěna je pouze partie, kde se zákrok provádí.

Anestetika se přitom vpíchnou buď přímo do okolí operovaného místa, to bývá třeba při odstraňování kožních znamének, nebo se aplikují k příslušným nervům, aby se vyřadilo vedení bolesti do mozku.

Další variantou je vstříknutí anestetika do páteřního kanálu, což je tzv. epidurální anestezie, známá hlavně z porodních sálů. Využívá se ale i v jiných případech, hlavně u ortopedických zákroků v kloubech.

Svodná anestezie má i své nevýhody, omezení citlivosti může trvat i několik hodin po zákroku, někdy se také objevují úporné bolesti hlavy.

Navíc se může stát, že znecitlivění nefunguje tak dobře, jak by bylo zapotřebí, takže pak vás musí anesteziolog uspat celkově.

Algosedace

Používá se při lehčích zákrocích, třeba při kolonoskopii a je to kombinace léků proti bolesti a přípravků uklidňujících a lehce uspávajících.

Můžeme si vybrat?

Obvykle nemůžeme, protože typ znecitlivění záleží na operované partii. Zákroky hluboko pod kůží, na vnitřních orgánech, operace časově náročné a spojené s většími ztrátami krve, to jsou případy, kdy se celková anestezie nedá obejít.

Anesteziologové říkají, že je pro nás jako pacienty vždy pohodlnější. Svá rizika mají všechny typy znecitlivění, u všech může také nastat alergická reakce na anestetika.

Co když se neprobudím?

Úmrtí na operačním stole je jako komplikace při podání anestetik prý statisticky neuvěřitelně malé, je to jeden případ na 185 tisíc operací.

Mnohem častější jsou případy, kdy za špatný vývoj operace může zdravotní stav pacienta, rizikové jsou hlavně neznámé obtíže, které se během operace vynoří.

Pro probuzení se z umělého spánku je rizikem vyšší věk, proto je vždy na anesteziologovi, aby posoudil každý případ individuálně.

Rozhodně se ptejte, nejen na rizika věku, ale i na vše ostatní, co vás zajímá, i pro anesteziologa je důležité, aby o operovaném věděl co nejvíce.

Text: Lenka Korandová, foto: Shutterstock