Zdravě jíst, na tom není přece nic špatného, říkáte si možná, a máte (zčásti) pravdu. Někdo ale propadne zdravému životnímu stylu natolik, že se ocitne za hranicí mezi „normalitou“ a závislostí.
Stát se to může každému z nás a ani nepostřehneme, že jsme onu hranici překročili. Orthorexií, jak tuhle chorobnou závislost na zdravém jídle koncem minulého století pojmenoval jeden americký lékař, lidé neonemocní ze dne na den. Rozvíjí se pomalu a nenápadně, stejně jako další poruchy příjmu potravy – anorexie a bulimie. Ten, kdo trpí orthorexií, si ale rozhodně nějak „divný“ nepřipadá, takže ani nemá chuť se svým problémem zabývat.
Jde o zdraví
Stejně jako u anorexie a bulimie i u orthorexie jde o nezdravý vztah k jídlu. Jenže zatímco anorektici a bulimici se v první řadě snaží hubnout a jsou nespokojení se svým tělem, a proto omezují množství jídla, které snědí, motivace orthorektika je jiná: on se nesnaží zhubnout, ale chce být zdravý. Nejde mu o to nejíst nic, ale o to, aby jedl zdravě. Změna stravovacích návyků jde obvykle ruku v ruce se změnami životního stylu a životních priorit.
Nebezpečí hrozí všude
Šíření téhle zvláštní posedlosti nahrávají nejrůznější věci: třeba neustálá mediální masáž, týkající se zdravého životního stylu. Ze všech stran slyšíme dietní doporučení a informace o tom, co a proč nejíst nebo jíst. Zároveň se na nás valí poplašné zprávy o skandálech spojených s výrobou potravin, o nezdravé chemii a nekvalitních surovinách. A svou trošku do mlýna přidávají i různí guruové z řad lékařů i léčitelů. Člověk, který se rozhodne jíst zdravě a chce na to jít důkladně, může celkem snadno sklouznout k nějakým extrémům.
Myslíme to dobře
Na počátku bývají dobré a chvályhodné úmysly. Možná nějaká vážnější nemoc, zdravotní problémy, nebo prostě jen potřeba udělat něco se svým životem a začít žít zdravě. Začnete si víc hlídat, co jíte, kde nakupujete potraviny, jak jídlo připravujete. Vyřadíte z jídelníčku to, co považujete za nezdravé, třeba polotovary a potraviny s nezdravými éčky. Stojí vás to přece jen nějaké přemáhání, zvlášť když jste byli zvyklí jíst opravdu nekvalitně. Ale obvykle se to vyplatí a přichází zadostiučinění, dostaví se první výsledky a vy se často cítíte výrazně líp. Zdravotní potíže, které se daly ovlivnit zdravým jídlem, se zmenšují.
Čím dál zdravější
Kdyby u toho zůstalo, bude všechno v pořádku. Jenže postupem času už vám tohle opatření nestačí, a začnete vyřazovat další a další položky z jídelního lístku. Cukr, tuky, červené maso, všechno maso, potraviny s prodlouženou dobou trvanlivosti… Americký lékař Steven Bratman, který tenhle novodobý problém popsal jako první a který má s orthorexií vlastní zkušenost, prý dokonce nejedl nic, co nebylo naprosto čerstvé – zeleninu nebo ovoce jen okamžitě po sklizni…. A to už jde opravdu do tuhého.
Dokázat se ovládat
Když se začnete vědomě v jídle omezovat a chcete dodržovat nějaký přesně daný jídelníček, vyžaduje to hlavně velké sebezapření a silnou vůli. Od dětství jsme zvyklí na určité chutě, máme nějaká svá oblíbená jídla – a najednou si to musíme odepřít. Když ale vydržíte a nevzdáte to, odměnou vám bude dobrý pocit z toho, že jste něco dokázali, že jste to zvládli. A pocit, že jste schopní sebeovládání, že něco dokážete, to je jako droga. Podobně se cítí anorektička, která si dokáže silou vůle odepřít jídlo. Tenhle pocit kontroly je na celé věci to nejnebezpečnější.
Lepší než ostatní
S povznášejícím pocitem, že se člověk dokáže ovládat, se pojí i pocit, že jsme lepší než ostatní. Na ty, kdo na kvalitu jídla nehledí a jí nezdravě (nebo si to aspoň myslí), se začneme postupně dívat s nadřazeností, ne-li pohrdáním. Když jsme to dokázali my, měli by dokázat změnit životní styl i ostatní. A kdo ne, je slaboch. To člověku trpícímu orthorexií ovšem na popularitě moc nepřidá.
Problémy mezi lidmi
Člověk, který je chorobně závislý na vyhraněném způsobu stravování, začne mít potíže v rodině i mezi přáteli. Obyčejný oběd s rodinou je pro něj zdrojem velké úzkosti, protože buď bude muset sníst to, co ostatní (a to znamená porušit pravidla), anebo bude vyčnívat a kazit náladu. Proto začne omezovat svoje styky s kamarády a rodinou, jídlo si nosí raději všude vlastní a nejezdí ani tam, kde si není jistý, že bude mít možnost jíst podle svého. Ztráta kontaktů s přáteli a sociální izolace je dalším z poznávacích znaků orthorexie.
Neustálé myšlenky na jídlo
Jídlo a jeho příprava jsou pro člověka s tímto problémem tak důležité, že jeho plánováním a vařením stráví nepřiměřeně moc času. Vlastně skoro ani na nic jiného nemyslí než na to, jak sestavit správný jídelníček na několik dní dopředu a kde potraviny získat. Přestože mu v zásadě nejde o to, aby hubnul, ale o zdraví, může se dopracovat až k podvýživě. Třeba tehdy, když během dne nemá možnost jíst přesně to, co odpovídá jeho přesvědčení, a proto raději nejí nic a čeká až na večer.
Samozvaný mesiáš
Lidé trpící závislostí na zdravé stravě mají jednu protivnou vlastnost – snaží se bez ustání přesvědčovat ostatní o své pravdě a o tom, co by měli ve svém životě změnit. Zdravé jídlo už není „jen“ způsobem obživy, ale stává se něčím, co dost silně připomíná náboženství. I samotný způsob jedení vypadá často jako malý rituál (jí se v tichu, soustředěně, do každého sousta se mnohokrát kousne atd.)
Uklouznutí se trestá
Jenže nikdo nedokáže dodržovat taková pravidla pořád a bez jediného „uklouznutí“. Když se to nepovede a oběť zdravého stravování se neudrží a sní něco zakázaného (a je jedno, jestli to znamená, že vyluxuje ledničku nebo si dá jeden čokoládový bonbon), zřítí se ze svých výšin nemilosrdně dolů. Je to, jako by spáchal velký hřích, a hned se objeví výčitky svědomí a pocit méněcennosti. Proto nastupuje s plnou parádou pokání – obvykle to znamená, že si nasadí ještě přísnější dietu anebo rovnou půst.
Bratmanův test orthorexie
Přemýšlíte denně víc než tři hodiny o jídle?
Plánujete svá jídla několik dní předem?
Je pro vás výživová hodnota jídla důležitější než požitek z toho, že ho jíte?
Vedlo zvýšení kvality potravin ke snížení kvality vašeho života?
Jste v poslední době k sobě přísnější?
Zvyšuje se díky zdravému stravování váš pocit sebehodnoty?
Přestali jste jíst potraviny, které jste dřív jedli rádi, abyste mohli jíst „správné“ potraviny?
Máte kvůli svým stravovacím návykům problémy si vyjít a distancujete se kvůli tomu od svých přátel a rodiny?
Cítíte se provinile, když se od své diety odchýlíte?
Cítíte se šťastný(á) a pod kontrolou, když se stravujete zdravě?
Kdo odpověděl kladně na 4 nebo 5 otázek, měl by se snažit o trochu uvolněnosti při svém stravování. Kdo odpověděl kladně na všechny otázky, je nejspíš už ve spárech posedlosti zdravým jídlem.
Text: Kateřina Rodná, foto: Shutterstock
Komentáře