Nenápadná drobná zrnka, která málem upadla v zapomnění, se vrací na scénu. Prastaré odrůdy obilovin a jim podobných rostlin, dokážou úplné divy.
Že znovuobjevené druhy obilovin a dalších rostlin s podobným využitím znovu přicházejí do módy, není náhodou. Mají totiž spoustu předností – jsou ve srovnání s běžnými druhy obilí daleko skromnější a také odolnější proti chorobám a škůdcům a nevyžadují tím pádem tolik hnojení a „chemické“ ochrany. Proto jsou to ideální rostliny pro zemědělství v bio kvalitě.
A především prospívají zdraví, často obsahují větší podíl cenných minerálů, vitaminů a jiných látek.
Některé z nich neobsahují lepek, takže jsou vhodné pro lidi, kteří ho nesnášejí, a další mohou být alternativou pro ty z nás, kdo mají alergickou reakci na pšenici.
Lupina
bezpečná i pro ty, kdo trpí dnou
Ze semen téhle vysoké byliny s krásně zbarvenými květy se mele mouka, která se přidává do pečiva. Má neutrální chuť a vyvážené nutriční složení.
-
Lupina neobsahuje žádný cholesterol ani purinové látky, které dělají potíže lidem postiženým dnou. Tato rostlina je sice prošlechtěná, ale není geneticky modifikovaná.
Kamut
chrání nás před chřipkou a pomáhá srdci
Obilí dávných faraonů pochází z údolí řeky Nil. Je to jeden z nejstarších druhů obilí. Její zrnka vypadají stejně jako jiné druhy pšenice, jsou ale dvojnásobně velká. Mají v průměru o 30 % více proteinu a zvýšený obsah vitaminů E, B1, B2, fosforu, hořčíku, zinku, kyseliny pantotenové, mědi a komplexních sacharidů.
Kamut je tajnou ingrediencí italských kuchařů – přidává se do těsta na těstoviny.
-
Hlavně díky hořčíku a zinku je kamut tajná zbraň pro naši imunitu. Navíc může být řešením pro ty, kdo trpí alergií na běžnou pšenici.
Špalda
zlepšuje náladu a zbystří myšlení
Příbuzná naší pšenice je u nás doslova jako doma, vždyť ji tu pěstovali už Keltové. Její sláva pohasla až počátkem dvacátého století. Používá se do chlebového těsta a těstovin, a najdeme ho také v müsli. Kdo má alergickou reakci na pšenici, může vyzkoušet špaldu. Ta bývá míň dráždivá.
-
Díky velkému obsahu vitaminů skupiny B zlepšuje náladu a nastartuje mozek a zvláštní mix aminokyselin v její celozrnné variantě podpoří vylučování hormonu štěstí – serotoninu.
Pohanka
pomáhá žilám, snižuje krevní tlak
Malinké trojhránky jsou ve skutečnosti miniaturní plody, které nemají s obilím nic společného. Je to prastará užitková rostlinka, kterou začali pěstovat už kdysi v Číně. Pohanková mouka se přidává do muffinů, chleba nebo třeba palačinek, vždy se ale musí smíchat s jiným druhem mouky. Neobsahuje lepek, takže je vhodná pro lidi trpící celiakií.
-
Látky obsažené v pohance pomáhají snižovat hladinu cukru v krvi a krevní tlak. Obsahuje rutin, který prospívá stěnám cév, což ocení ti, kdo mají sklon ke křečovým žilám. A také pořádnou dávku lecitinu, který nastartuje mozek.
Zrní Inků – Quinoa
dodává tělu sílu a zvyšuje odolnost
Stejně jako amarant nepatří k obilovinám. Inkové a Aztékové ji pěstovali už před 6 tisíci lety a říká se, že kvůli jejím neobyčejným výživovým vlastnostem ji dokonce španělští dobyvatelé zakázali pěstovat. Mysleli si prý, že z ní pramení neobyčejná síla Inků. Quinoa je neuvěřitelně odolná, sklízí se i v nadmořské výšce kolem 4000 metrů a nepotřebuje ani žádná hnojiva.
Protože se ale v jejích zrníčkách skrývají i hůř stravitelné saponiny, děti by ji měly jíst až od 2 let.
-
Quinoa má neutrální chuť, můžeme ji připravovat na slano i na sladko místo rýže. Má nejvyšší podíl bílkovin, vitaminů, minerálů a nenasycených mastných kyselin mezi obilninami a podobnými rostlinami. Neobsahuje lepek, takže ji mohou i lidé trpící celiakií.
Amarant
pomáhá při cukrovce a pročišťuje střeva
Stejně jako quinoa byl základem jídelníčku starých Inků. Amarant nemá s obilím nic společného, jsou to droboučká, jako hořčičné semínko veliká semínka rostliny zvané laskavec. Chutná lehce nasládle, proto se hodí hlavně do sladkých jídel, ale i na zahuštění polévek nebo do kaší.
-
Semena laskavce neobsahují lepek, takže se z nich vyráběná mouka hodí pro celiaky. Hodí se i pro diabetiky, protože amarant napomáhá při prevenci hyperglykemie. Má vysoký obsah vláknin a železa.
Proso
pro krásnou pleť a zdravé ledviny
Proso, respektive jáhly (loupaná zrna prosa), jsme donedávna znali hlavně jako součást krmení pro ptáčky. A přitom je to tradiční zrní, výborné do rizota, jako vložka do polévek nebo na zapékání. Je v něm spousta fosforu, manganu a hořčíku.
-
Jáhly podporují funkci ledvin a odvádí vodu z těla, pomáhají i na žaludek, slinivku a slezinu, působí proti růstu různých ošklivých bakterií v ústech a všude jinde. Vůbec nejlepší je potom prý pro všechny, kteří trpí na kvasinková onemocnění.
Pšenice dvouzrnka
snižuje hladinu cholesterolu
I když je u nás už skoro zapomenutá, bez ní by si starobylé národy od Iráku po Palestinu svůj život nedovedly představit. Má hodně bílkovin a vysoký obsah zinku.
-
Dvouzrnka je lehce stravitelná, působí příznivě i na trávicí trakt a má i pozitivní účinek na snižování obsahu cholesterolu v krvi.
Recepty
Saské špaldové houstičky
Přísady
1 kg špaldové mouky, 1 čajová lžička medu, 1 kostka čerstvého droždí, 1 polévková lžíce soli, 700 ml vlažné vody
Doba: 35 minut příprava těsta, cca 1 hodina kynutí
1. Z přísad vytvoříme těsto, které necháme ve velké míse v teple kynout cca hodinu, dokud se jeho objem nezdvojnásobí.
2. Z těsta vytvoříme asi 15 houstiček nebo podlouhlých bagetek a položíme je na plech vyložený papírem na pečení.
3. Na plechu potřeme každou houstičku vlažnou vodou a podle chuti posypeme hrubou solí, kmínem, sezamovými semínky, mákem atd.
4. Housky necháme ještě chvíli kynout.
5. Nakonec pečeme na střední stupeň do zlatova (v elektrické troubě při 170 °C asi 12 – 15 minut).
Placičky z quinoy
70 g quinoy
200 ml zeleninového vývaru
1 cibule
2 jarní cibulky
1 čajová lžička oleje
2 polévkové lžíce strouhanky
1 vejce
sůl, pepř, tuk na smažení
Postup
1. Zrnka dobře propereme v horké vodě. Necháme přejít varem v zeleninovém vývaru, odstavíme z plotny a necháme pod pokličkou deset minut nabobtnat.
2. Cibuli nasekáme na drobno, jarní cibulku nakrájíme na drobné kroužky a obojí lehce osmažíme.
3. Hotovou vychladlou hmotu z quinoy smícháme s cibulí. Přidáme strouhanku, vejce, dobře promícháme, okořeníme a vytvarujeme placičky.
4. Usmažíme na malém množství tuku dokřupava. K placičkám se výborně hodí zeleninový salát.
Pohankové rizoto
150 g pohanky
1 čerstvá šalotka
3 ks naťové petrželky
3 stroužky česneku
4 plátky zázvoru
½ chilli papričky
750 ml horkého zeleninového vývaru
1 čajová lžička tymiánu
1 čajová lžička majoránky
kousek anýzu
kousek skořicové kůry nebo trochu mleté skořice
50 g strouhaného parmezánu
125 g bílého vína
Postup
1. Šalotku a petrželku nakrájíme na drobno, jemně nasekáme chilli papričku, rozmělníme česnek, najemno nasekáme nebo nastrouháme zázvor.
2. Zahřejeme olivový olej, přidáme šalotku, petržel, chilli, česnek a zázvor a krátce opečeme.
3. Přidáme pohanku a podusíme. Podlijeme vínem a necháme povařit.
4. Přilijeme zeleninový vývar a necháme vařit.
5. Během varu dochucujeme majoránkou, tymiánem, anýzem a skořicí. Po cca 25 minutách přimícháme parmezán.
6. Hrnec odstavíme z plotny a necháme asi 5 minut dojít.
Text: Kateřina Rodná, foto: Shutterstock
Komentáře