Že je syrová zelenina a ovoce zdravým doplňkem běžného jídelníčku, je bez debaty. Jenže co když se stane jeho základem a sporák vychladne. Je výhradně syrová strava skutečně zdravá?

O odpověď na tuto otázku jsme požádali nutriční terapeutku Věru Boháčovou z Fóra zdravé výživy. Nejprve ale bude dobré si upřesnit, co konkrétně znamená módní pojem „raw food“, jiným slovem vitariánství či česky syrová strava.

Jak vysvětluje Věra Boháčová, jde o stravovací styl, kdy se potraviny při kuchyňské úpravě zahřívají nanejvýš na 42 – 47 oC. Podle zastánců tohoto směru pak zůstane strava ještě „živá“, zatímco po běžné tepelné úpravě ji považují za „mrtvou“.

Z toho také vyplývá, že raw strava stojí – s výjimkami – na rostlinných potravinách. Tím bývá často současně veganská, což je další momentálně módní směr.

Jak se vaří bez sporáku?

Úplně jinak. Místo ohně se základní pomůckou stává voda. Obiloviny, luštěniny, semena i ořechy se často máčejí a někdy se nechávají klíčit. Tím změknou, zlepší se stravitelnost a kromě toho se v nich zvýší, a někdy i změní obsah živin.

Po nabotnání se dají rozmixovat a použít v krémovité konzistenci nebo třeba sušit na placičky. Jindy se nabotnané suroviny lisují, například na korpus dortu. Ovoce a zelenina se mohou používat přímo, případně rozmixované nebo odšťavněné:

Sušené ovoce je oblíbeným sladidlem i pojidlem do nepečených dezertů. Zkrátka raw vaření je úplně jiná věda a je třeba si nejprve nastudovat základy.

Příznivci o raw food říkají:

– že velké množství vlákniny, které rostlinná strava přirozeně obsahuje, zlepší trávení. To je pravda jen částečně. Vláknina sice napomáhá pohybu stravy ve střevě, ale ve velkém objemu střevo dráždí a komplikuje vstřebávání živin, například tuků. A těch bývá v raw food i tak málo.

– že snižuje riziko civilizačních onemocnění. V tom se nemýlí, syrová strava přináší na jídelníček právě ty potraviny, které mají ochranný vliv proti rozvoji aterosklerózy, cukrovky nebo vysokého krevního tlaku.

– že pomáhá zhubnout. To bývá zpočátku velice vítaný efekt z hlediska krásy i snížení rizika civilizačních onemocnění. Ovšem dlouhodobě to může být problém.

Raw food je ve své podstatě dieta nízkokalorická i přes přídavek ořechů a olejů, pro tělo může být obtížnější získat ze syrových potravin dostatek energie, což může vést k chronické únavě.

– že uvidíte, jak omládnete. I tady jde spíš o dočasný efekt vyššího přísunu určitých vitaminů a také zeštíhlení. Tělu ale mohou chybět jiné důležité živiny, například tuky, které potřebuje k tvorbě ženských hormonů. A ty jsou mimo jiné důležité i pro pevnost a pružnost pleti.

Výhody syrové stravy…

Jak uvádí Věra Boháčová, jako na většině způsobů stravování, tak i na raw food lze najít určitá pozitiva. Je to především dostatek vitaminů a minerálů i vyšší podíl vlákniny, naopak klesne podíl živočišných tuků.

Enzymy a některé další biologicky aktivní látky, které se tepelnou úpravou znehodnocují, tu zůstávají zachovány.

… a její úskalí

Zastánci syrové stravy pomíjejí fakt, že zatímco vitamin C se vařením ztrácí, jiné vitaminy a další prospěšné látky jsou naopak po tepelné úpravě pro tělo lépe využitelné.

Jak upozorňuje Věra Boháčová z Fóra zdravé výživy, týká se to i velmi prospěšných látek, jako je lykopen z rajčat, kterému se přičítá výrazně ochranný vliv před onemocněním srdce a cév i zhoubným bujením.

Také beta-karoten z mrkve a dalších druhů zeleniny a ovoce dokáže tělo mnohem lépe přijímat a proměňovat na vitamin A, pokud je jíme tepelně upravené.

Kromě toho:

Máčení nestačí – brambory, obiloviny a luštěniny jsou pro nás zasyrova nestravitelné, upozorňuje Věra Boháčová. Luštěniny i po naklíčení tělo tráví velmi těžce.

Hrozí častější infekce – a to díky nedostatečné tepelné úpravě. Množení škodlivých bakterií navíc podporuje máčení a klíčení surovin.

Některé druhy jsou zasyrova jedovaté – je třeba si tedy ověřit, co lze jíst. Rizikové jsou především zelené fazolky a lilek.

Problém s vitaminem B12

Pokud přestanete jíst živočišné potraviny, připravíte se o hlavní zdroje nejen vápníku nebo železa, ale také vitaminu B12. Jeho efekt na zdraví není v obecném povědomí tak dobře známý jako třeba u železa, přesto je enormní.

Vitamin B12 je zásadní pro dobrý stav nervového systému a tvorbu krve. Nedostatek vede k potížím s pamětí a duševní výkonností, k třesu a mravenčení, zhorší se koordinace pohybů i celková výkonnost kvůli anémii.

Nejvýraznější dopad má nedostatek vitaminu B12 u nejmenších dětí, jejichž mozek se prudce vyvíjí.

V období kojení získávají děti B12 z mateřského mléka, ale pokud jsou pak převedeny na vitariánskou stravu, je nezbytné dodávat B12 uměle, aby nedošlo k poškození mozku.

Méně může být více

Zajímavé poznatky získali vědci z univerzity v německém Giessenu, když v letech 1996 až 1998 sledovali dopad syrové stravy na zdravotní stav 700 účastníků výzkumu. Ukázalo se, že nejlépe syrová strava prospívala zdraví, když pokrývala 70 % jídelníčku.

V těchto případech naměřili vědci u některých vitaminů dokonce zvýšené hodnoty.

Bohužel ne všech, i tato skupina trpěla stejně jako ostatní účastníci studie nedostatkem vitaminu D, vitaminu B2 a B12, z minerálů chyběly hlavně železo, hořčík, vápník, zinek a jód.

Přes všechny své výhody, kterými vyvažuje běžný současný jídelníček, je raw strava příliš jednostranná a hodí se spíše jako inspirace pro občasné zpestření talíře.

Kdy se raw food vyhnout: Opatrní by při jejím zkoušení měli být alergici, nevhodná je tato strava pro lidi s trávicími potížemi, především s onemocněním žlučníku nebo slinivky.

Text: Lenka Korandová, foto: Shutterstock