Ano, myslíme právě královny pozdního léta a podzimu. Jenže aby vám dělaly radost, musíte se o ně postarat už teď.
Jakmile začne sluníčko prohřívat zem, někde ve sklepě se probouzejí uložené jiřiny. Jejich výsadba má ještě svůj čas, ale nachystat hlízy a připravit pro ně záhon, na to je ta pravá chvíle.
Překvapení?
Teď nastane okamžik pravdy, kdy zjistíte, jak jste se o hlízy starali, či nestarali. Ti pečliví vynesou na světlo bedničky s označenými hlízami, ti zapomnětliví možná najdou hlízy vyschlé a scvrklé, nebo nahnilé. Ale i jim se může jako zázrakem stát, že hlízy zimu jakž takž přežily.
Kontrola
Jiřiny vyndejte z bedniček, rozložte a pečlivě prohlédněte. Vyschlé a duté hlízy, stejně jako nahnilé odstraňte, nic by z nich nebylo. Právě při této prohlídce uvidíte na většině hlíz očka v místě kořenového krčku.
Možná jsou některé jiřiny trochu narašené, proto uvítají, že se dostanou na denní světlo. Hlízy rozložte do bedniček nebo do květináčů naplněných rašelinou a kompostem a nechte je narašit na světlém místě (může to být i pařeniště či skleník).
V tuto chvíli ještě nepotřebují plné slunce, ale občas je musíte zalít. Za pár dní začnou rašit. A teď hlavně nikam nespěchejte. Přirychlené jiřiny (narašené hlízy) se vysazují až po „zmrzlých“. Rostliny jsou velmi citlivé na mráz, přízemní mrazíky by je poničily.
Dělení hlíz
Dělá se ze dvou důvodů. Jednak proto, že chceme vypěstovat další rostliny, ale také u víceletých hlíz, abychom zabránili jejich degeneraci. Vyberte si nejužší místo na krčku spojujícím jednotlivé kořenové hlízy, kde bude proveden řez.
Na každé oddělené části hlízy musí být zachována adventivní očka, která zajistí následný růst. K rozdělení velkého shluku hlíz použijte čistý nabroušený nůž, u menších shluků postačí i ostré nůžky.
Snažte se dodržovat čisté prostředí a například nůž dezinfikovat lihem po rozdělení každé hlízy. Čerstvé rány ošetřete prachem z dřevěného uhlí nebo fungicidními přípravky.
Takto rozdělené hlízy ponechte 10–14 dnů v suchu, aby se rána zacelila, teprve potom je lze zasadit.
Sázení
Nemáte-li možnost předpěstování, budete vysazovat jiřiny poslední dubnový týden. Než se proderou na povrch, uplynou zhruba tři týdny. V chladnějších oblastech můžete hlízy zahrnout a později zakrytí odstranit.
Příliš hluboká výsadba (tedy i ponechání hrůbku) je ale chybou. Hlízy pak totiž vzcházejí pomaleji a jsou náchylné k různým chorobám.
Příprava půdy
Stanoviště vybírejte s rozmyslem. Aby jiřiny krásně kvetly, potřebují především slunné místo a půda by měla obsahovat vápník. Jiřiny špatně rostou v těžkých a přemokřených půdách, kde hlízy snadno hnijí. Podle výšky odrůdy je sázejte 50–100 cm od sebe.
Pokud jste půdu nevyhnojili na podzim chlévskou mrvou, zapracujte do ní kompost. Zemina by měla být kyprá. Kolík pro oporu rostliny je nejlepší zatlouci předem, abyste později hlízu nepoškodili.
Zaštipování výhonů
Možná se vám bude zdát předčasné o tom mluvit, ale než se nadějete, budete tuhle radu potřebovat. Výhony začnou vyrůstat asi za 14 dnů. Když dosáhnou velikosti 20–30 cm, zachovejte 3–4 nejsilnější a ostatní vyštípněte. Opravdu to není škoda.
Pokud přebytečné výhony nevyštípnete, bude se rostlina vysilovat tvorbou zelené hmoty a pokvete později, květů bude méně a nebudou tak velké a hezké. Většina odrůd se bohatě rozvětvuje a na jednom výhonu tvoří množství květů.
Jestliže chcete využívat jiřinky i k řezu, ponechte pouze vrcholový květ a postranní poupata vyštípněte.
Nakupujeme
Pokud se vám jiřinky líbí, ale ještě jste je nikdy nepěstovali, vyrazte na nákup. Tedy pokud se s vámi o hlízy nerozdělí nějaký spřízněný pěstitel. Ideální jsou prověřená zahradnictví. A podle čeho vybírat?
Můžeme nakupovat podle barev, výšky i podle zabarvení listů. Možností je opravdu mnoho. Tak se pojďme podívat alespoň na ty nejznámější jiřinky, třeba právě po nich zatoužíte.
FOTO: PX FUEL
