Co si budeme povídat, přechod čili klimakterium nemá dobrou pověst. Straší náhlým tloustnutím, nepříjemnými návaly horka a příchodem stáří. Ve skutečnosti to ale tak špatné být nemusí.

Pokud je vám kolem pětačtyřiceti, pak jste v ideálním věku, kdy si můžete „zařídit“ pohodlnější přechod. Právě v tomto životním období se nejčastěji začínají odehrávat děje, které vedou k ukončení menstruačního cyklu.

Trvají několik let a kromě vlastních hormonálních změn je ovlivňuje také životní styl. A právě to nám dává šanci co nejvíce omezit nepříjemné průvodní jevy přechodu.

Klimakterium, přechod, nebo menopauza?

V laickém pojetí tyto termíny často splývají, přestože neznamenají to samé. V čem se tedy liší?

Přechod je totéž co klimakterium či též perimenopauza. Je to název pro celé období hormonálních a dalších změn, které v těle nastávají v souvislosti s vyhasínáním cyklu. Přechod postupuje pomalu, změny probíhají několik let. V našich podmínkách jsou ženy v klimakteriu obvykle ve věku 45 až 60 let.

Menopauza je naproti tomu jasně časově určitelná, protože jde o poslední menstruační krvácení. V ČR nejčastěji nastává u žen ve věku 51 let.

Nejde jen o cyklus

Pokles tvorby ženských hormonů nevykolejí jen zaběhnutý menstruační cyklus. I když se jedná o hormony pohlavní, zdaleka nepůsobí pouze na ženské orgány, ale ovlivňují mnohé další tkáně. Týká se to například sliznice nosu, očí, ale i kůže nebo močového měchýře.

Proto s poklesem hladiny estrogenů dochází k tak rozmanitým potížím. Mění se také ukládání tuku v těle, který začne směřovat hlavně do rizikových partií, jako je břicho nebo hrudník.

Objevuje se únava a pocit nepohodlí ve vlastním těle, což vede k pohodlnosti a sklonům vyhýbat se pohybu. Mohou se měnit i chutě a s nimi i jídelníček, který kaloricky ztěžkne kvůli zálibě v mastných jídlech, smetanových omáčkách a sladkostech.

Jak upozorňuje Fórum zdravé výživy, všechny tyto změny vedou společně ke zvyšování rizik tzv. metabolických onemocnění, zejména k osteoporóze nebo nemocem srdce a cév, které jsou nejčastější příčinou úmrtí u nás. Po menopauze se rizika těchto onemocnění u žen výrazně zvyšují.

Může vás také trápit:

bušení srdce

zhoršení paměti

horší schopnost koncentrace

úzkost, popudlivost a plačtivost

pokles sebevědomí

snížený zájem o sex

Hormonální léčba: Ano, či ne?

Ponechte to na posouzení lékaři. Hormony mají tak velký dopad na další tělesné pochody, že je na odborníkovi, aby rozhodl, kdy budou skutečně přínosem a kdy mohou naopak zvýšit jistá rizika.

Z těch je nejznámější malý, ale prokazatelný nárůst nebezpečí rakoviny prsu. Nedochází k němu hned po dobrání první krabičky hormonálních léků, riziko se začne pomalu kumulovat až po delší době.

Zhruba do dvou let je minimální, teprve po pěti letech dochází k jistému rozdílu oproti ženám, které hormonální přípravky neberou. Tak dlouho ovšem zpravidla není nutné hormony užívat.

Na druhou stranu estrogen jako lék má i výrazné doprovodné pozitivní účinky. Především snižuje hladinu škodlivého cholesterolu v krvi, proto mají ženy v plodném věku mnohem menší riziko závažných srdečně-oběhových onemocnění než muži.

Snižuje riziko osteoporózy, zlepšuje náladu, příznivě působí na kvalitu kůže a sliznic, což je důvod toho, že se jeho úbytek může projevit potížemi s močovým měchýřem, genitáliemi, ale i pálením sliznice očí.

S čím uleví životospráva

* Nespavost

Pro řadu žen jsou právě potíže se spánkem největším problémem přechodu. Je to pochopitelné, protože chronická nevyspalost dramaticky zhoršuje duševní pohodu a výkonnost a ubírá i na fyzických silách. Co vlastně nespavost vyvolává?

Příčinou je rozladění hormonální komunikace mezi nadřazeným centrem v mozku a vaječníky. Zatímco vaječníky omezují tvorbu hormonů, nadřazené centrum vysílá naopak rozkazy k posílení jejich produkce. Tím se v mozku udržuje jakýsi poplach, který ruší spánek.

Nespavost v přechodu má typický průběh, kdy sice snadno usnete, ale brzy se probudíte. Další usnutí je pak už problém, a pokud se podaří, pak neklid v mozku spánek opět rychle přeruší. Tak probíhá noc ve sledu krátkých etap spánku a častého bdění.

Co pomůže?

Náhrada estrogenu, ať už rostlinného původu jako doplněk stravy, nebo silnější ve formě léku, podráždění v mozku zase uklidní.

Vitaminy řady B podporují duševní rovnováhu a klid. Nejlepším zdrojem je mléko a mléčné výrobky, ovesné vločky, celozrnné obiloviny, pšeničné klíčky a kvasnice. Vitamin B9 obsahuje zelená listová zelenina.

* Návaly horka

Návaly jsou obecně nejznámější doprovodný příznak přechodu, ale co je vlastně vyvolává? Příčinou je hormonální rozladění, které způsobí náhlý zmatek v regulaci cév v okrajových částech těla.

Proto se cévy rychle rozšíří a do podkoží se dostane větší množství krve, což pocítíte jako nával horka. Ten typicky postupuje od břicha směrem vzhůru, poté pokračuje na ramena a záda. Návaly mají různou délku trvání, od několika vteřin až po řadu minut.

Nepříjemné jsou nejen přes den, neboť se mohou objevit bez varování kdykoli, ale také v noci, kdy způsobují pocení a probouzení se horkem.

Co pomůže?

– Ploštičník hroznatý snižuje hladinu tzv. luteinizačního hormonu, který se podílí na vyvolávání návalů horka, nočního pocení a zhoršování stavu sliznic.

Kromě toho ploštičník pomáhá proti rozvoji osteoporózy a ovlivňuje hladinu neuropřenašeče dopaminu v mozku, čímž zlepšuje náladu.

* Výkyvy nálad

Estrogen má nezanedbatelný příznivý efekt na psychiku. Právě proto se u žen v pokročilejším věku náhle rozvíjejí depresivní nálady.

Co pomůže?

Pohybové aktivity jsou dostupným a velmi účinným prostředkem, neboť se při nich v mozku produkují látky vytvářející dobrou náladu. Jedinou překážkou je jen nechuť překonat vlastní pohodlnost.

Byliny pomáhající v klimakteriu: Jetel luční působí proti depresivním náladám a zlepšuje spánek. Šalvěj přeslenitá uklidňuje nervový systém, navíc tlumí noční pocení. Třezalka tečkovaná rovněž výrazně uklidňuje, zlepšuje náladu a spánek.

Ale pozor, současně ovlivňuje účinky řady léků, proto se před jejím používáním poraďte v lékárně.

* Přibývání na váze

O tom, jak velký vliv na nárůst váhy u žen kolem padesátky má skutečně přechod, se stále diskutuje. Ani odborníci v tom nejsou zajedno, někteří se domnívají, že hlavní roli hraje pohodlnější způsob života.

Jisté naproti tomu je, že hormony začnou jiným způsobem ovlivňovat způsob ukládání energie v těle.

Zatímco v mladším věku se tukové zásoby u žen přednostně usazují na bocích a stehnech, v přechodu se obliny začnou posouvat o něco výše a ukládat se hlavně na břiše jako u mužů. Je to dáno tím, že ženské tělo přirozeně tvoří určité množství mužských hormonů.

Při poklesu hladiny estrogenu začnou mužské hormony způsob tloustnutí více ovlivňovat. To ještě podpoří další hormonální následek klesající tvorby estrogenu, protože ze stejného výchozího materiálu tělo produkuje i stresový hormon kortizol. A právě ten rovněž podporuje ukládání tukových rezerv na břiše.

Co pomůže?

Aktivní pohyb nejenže podpoří spalování energie, ale navíc působí proti nežádoucímu vlivu stresového hormonu.

Vláknina pomáhá odvádět nadbytečné množství tuků a svým objemem přispívá k pocitu sytosti. Proto by na jídelníčku měl být dostatek ovoce a zeleniny, ale také luštěnin, neboť právě ty jsou nejvydatnějším zdrojem vlákniny.

*Osteoporóza

Velmi nepříznivým následkem úbytku estrogenu je řídnutí kostí. Je to postupný proces, takže se projevuje až někdy kolem šedesátky. Osteoporóza se naštěstí dá ovlivnit léčbou podpořenou změnou životosprávy a jídelníčku.

Pro tvorbu nových kostních buněk je zásadní dostatečný příjem vápníku a kromě něj také vitamin D, který podporuje ukládání vápníku do kostí.

Vitamin D získáváme až z 90 % ze slunečního záření. Záleží ale na ročním období, intenzitě slunění, fototypu i používání ochranných přípravků. Proto se často stává, že máme nedostatek vitaminu D. Doplňkovým zdrojem jsou určité potraviny.

Pro dostatečný příjem vitaminu D bychom měli sníst denně 2 vejce nebo alespoň obden porci tučnější ryby.

Vápník tělo nejsnáze získává z mléka a mléčných výrobků, a to co do množství i využitelnosti. K pokrytí denní potřebné dávky vápníku je potřeba sníst např. 140 g tvrdého sýra.

Z rostlinných zdrojů je to mák (100 g denně), špenát (téměř kilogram za den) nebo chia semena (160 g): Bohužel využitelnost vápníku je tu horší a nutné denní objemy těchto potravin se nedají prakticky sníst, jak upozorňuje Fórum zdravé výživy.

Pohyb rozhoduje o tom, jak aktivně tělo vytváří nové kostní buňky. Reaguje přitom na pohyb ve vzpřímené poloze, tedy na chůzi, běh, míčové hry, tanec a podobné aktivity. Naopak při sedavém způsobu života hustota kostí řídne.

Text: Lenka Korandová, foto: PX FUEL