Potit se neustále je utrpení. Nikoli fyzické, ale psychika dostává zabrat, když musíte neustále kontrolovat, zda nemáte vlhké skvrny v podpaží nebo na břiše.

Příroda vymyslela různé metody, jak se může organismus bránit přehřátí: Sloni mávají svýma obrovskýma ušima, aby se jim tam v cévách ochlazovala krev, psi vyplazují jazyk a funí a my, lidé, se potíme.

Každá z těchto metod funguje na určitém principu, a ten se bohužel může také porouchat. Když k tomu dojde, pak se nadměrné pocení stane noční můrou.

Co řídí pocení?

O tom, zda potní žlázky začnou uvolňovat tekutinu, rozhoduje ta část nervového systému, nad nímž nemáme kontrolu svou vůlí. Říká se mu vegetativní, řídí orgány a reaguje na potřeby těla, mezi mnohým jiným i na přehřátí.

Pokud k přehřátí dojde, pak vyšle signál, aby potní žlázky začaly pracovat. Že příkaz poslechly, poznáte okamžitě na místech s jejich největší koncentrací, tedy na čele a v podpaží. Právě v těchto partiích pak z vás začne příslověčně „téct pot“.

Ten má fungovat jako jednoduchý chladicí systém – zvlhčí kůži a ta odpařováním ochlazuje.

Kdy je to normální…

Potíme se nejen ve vedru a při velké fyzické námaze, ale také po jídle, což je obecně méně známo. Je to tím, že se začínají spalovat zdroje rychlé energie čili cukry a škroby.

Trochu jiného typu je pocení po pikantních jídlech, kdy tělo reaguje na palčivé látky v koření, které prudce dráždí nervy. Chvilkovým zpocením reagujeme také na prudká hnutí mysli, především na strach, někdy i vztek.

V zásadě je ale pocení nutný a prospěšný mechanismus – vegetativní nervy nás tak ve spolupráci s některými hormony chrání před přehřátím organismu, které může rychle vést k nebezpečným stavům.

… a kdy už ne

Pokud se pot řine bez ohledu na to, jestli je nám horko nebo zima, jestli máme hlad nebo jsme po jídle, jestli lenošíme nebo dřeme v posilovně, pak se cosi v mechanismu pocení porouchalo.

Potíž je v tom, že jak nervová, tak hormomální součást řízení pocení jsou velmi choulostivé a snadno je rozkolísá řada různých vlivů. Stačí k tomu i alkohol. Při chorobném pocení (neboli hyperhidróze) je ovšem třeba hledat dlouhodobě působící příčinu.

Velmi často jde ovšem o vrozené chybné nastavení centra v mozku, které řídí udržování stálé teploty těla. V takových případech bývá běžné, že se nadměrné pocení může v široké rodině vyskytovat u více lidí.

Často pak postihuje jen určité partie, typicky chodidla nebo podpaží. Naopak celkové pocení bývá spíše přidruženým projevem jiného onemocnění nebo poruchy, především hormonální, například v menopauze nebo při potížích se štítnou žlázou.

Je to už chorobné?

Ne každý sklon ke zvýšenému pocení dosahuje takové míry, aby se skutečně jednalo o hyperhidrózu. Potivost může souviset také s nadváhou, aniž by šlo o poruchu řízení potních žlázek.

Pro hyperhidrózu je typické:

– Začíná už v mládí.

– K záchvatům nadměrného pocení dochází přes den, a to dlouhodobě, nejméně jednou týdně.

– Postihuje oboustranně hlavně podpaží, chodidla, čelo a dlaně, ale může být i na zádech, na břiše, hrudníku, v tříslech, v kolenních jamkách.

Pomoc je obtížná

Při hyperhidróze vyvolané pouze vrozeným chybným nastavením nervového centra má medicína velmi omezené možnosti, jak problém zmírnit. Určitou úlevu přinášejí injekce botulotoxinu, které ochromí fungování potních žlázek.

Dají se aplikovat ale jen na omezené ploše, například v podpaží, neboť ve větším rozsahu by tento zásah narušil termoregulaci těla. Účinek je navíc dočasný, takže se doporučuje zákrok opakovat dvakrát ročně.

Další možnosti:

* Podomácku a bez rizika se dá použít iontoforéza, což je působení stejnostejného proudu na dlaně nebo nohy postižené nadměrným pocením. Je to metoda naprosto bezpečná a bezbolestná, navíc velmi účinná – pomáhá až v 80 % případů.

Volně prodejné přístroje pro domácí ošetření se dají pořídit za cenu zhruba kolem 10 000 Kč.

* Ošetření laserem má větší účinnost než botulotoxin – laserový paprsek vyřadí potní žlázky z činnosti dlouhodobě na několik let. Po zákroku ale může být partie bolestivá, vzácně může dojít i k poškození kůže.

Prospěje zdravější styl života

Nedokáže sice zázraky, ale může přinést jistou úlevu. Změna životosprávy představuje:

– omezení alkoholu, ten je kaloricky velmi vydatný, a tím podporuje zvýšení teploty těla

– omezení tučných jídel, a to ze stejného důvodu jako u alkoholu

– udržování optimální tělesné váhy, neboť nadváha a obezita zvyšují pocení

– nácvik relaxačních metod u pocení vyvolávaného stresem, strachem a vztekem.

Vyšetření se vyplatí

Než propadnete zoufalství, že stav je neřešitelný, nechte se nejprve důkladně vyšetřit.

Za nadměrným pocením se mohou vedle vrozené nervové poruchy skrývat také chronické hormomální potíže, zasahují do metabolismu a regulace tělesné teploty, což se týká hlavně poruch štítné žlázy a cukrovky.

K záchvatům pocení ale mohou vést i srdeční a oběhová onemocnění nebo choroby jater, kromě nich také nervové poškození nervů a nervové poruchy, především Parkinsonova choroba, a nádory.

Léčením se v těchto případech může nejen snížit nadměrné pocení, ale někdy i ohrožení života základním onemocněním.

Foto: Shutterstock