Vaše domácnost se skví čistotou a najednou přijde šok. Pomoc, něco tu létá (leze), chce se vám vykřiknout a už se hroutíte při představě, co všechno budete muset udělat, abyste se nezvaných hostů zbavili.

Nebuďte hned v šoku. Tohle se prostě občas stává i v těch nejčistších domácnostech a je jen třeba vědět, jak se škůdci zatočit. Pokusíme se vám o nich něco povědět a poradit, jak na ně.

Zavíječ moučný

Taky se mu prostě říká potravinový mol a je to asi nejčastější škůdce, kterého můžete objevit ve spíži. I když s tím objevením to může být i složitější. Často se stává, že moly vidíte poletovat, ale nemůžete najít jejich zdroj.

Rozhodně si je ale nepleťte s moly šatními. Ti jsou menší a vůbec vypadají jinak. Náš potravinový škůdce je až dvakrát tak velký a na křídlech má tmavé hnědé nebo černé skvrny. A zbavit se ho je velmi obtížné.

Přijdete o zásoby

Pokud chcete boj vyhrát, musíte se připravit na to, že čím víc potravin uchováváte jen v sáčcích, tím víc toho vyhodíte.

Musíte zlikvidovat všechny napadené potraviny, i ty, u kterých máte jen podezření. A vše vyhoďte celé, protože i tam, kde nevidíte dospělé jedince, mohou přežívat nakladená vajíčka.

Je třeba vysát všechny kouty.

Skříňky a spíže pokud možno vytřít octem nebo vystříkat nezávadným prostředkem na lezoucí hmyz.

A ještě to nemusí znamenat konec. Postřik možná zabere jen na část „rodiny“. Do čtrnácti dní se vám objeví další. Proto je třeba kontrolu případně postřik opakovat každý týden během čtvrt roku.

Kde se vzali?

Možností je víc. Ta nejpravděpodobnější je, že jste si je přinesli už v některém sáčku s moukou, nebo sušenou zeleninou, ale mají rádi i cukrovinky a po hroznovém cukru se mohou utlouct. Nebo k vám přiletěli od sousedů.

Zejména v panelových bytech propojených šachtami se to stává často. Když se vám dva až tři týdny neobjeví ani motýlek, máte vyhráno. Aby to tak zůstalo, musíte potraviny a místo uskladnění pravidelně kontrolovat.

Kožojed obecný

To vám takhle najednou lezou po bytě takoví nevelcí broučci a vy nevíte, kde se vzali. S nevětší pravděpodobností to jsou kožojedi.

Živí se zejména živočišnými zbytky, které obsahují keratin, což je bílkovina, kterou produkuje lidské tělo pro růst vlasů, nehtů a pokožky. Dále se živí např. obilím a stejným způsobem můžou napadat i tkaniny, které tyto součásti obsahují.

Kožojed si rád pochutná na dekoraci ze sušených květin, má rád i izolační obaly rozvodů vody, sbírky přírodnin (herbáře, sbírky hmyzu, preparované trofeje živočichů), sušenky, pokrmy bohaté na tuky, suché uzeniny, chutná mu i zapadlá granulovaná potrava pro psy a kočky.

Jak vyroste kožojed?

Samice klade asi 50 malých bílých vajec, o která pečuje cca 10 dnů. Vajíčka jsou nakladena v nějaké skulině, ale vždy blízko ke zdroji potravy. Z vajec se potom líhnou larvy, které způsobují právě největší škody.

Larva kožojeda je dlouhá a štíhlá, má jakoby doutníkový tvar. Po celém těle má zřetelné tmavé tvrdé chloupky. Starší larvy mají na konci těla delší chloupky, které tvoří jakoby ocas. Staré schránky larev jsou potom jasnou identifikací napadení kožojedem. Fáze larvy trvá od 3 měsíců do dvou let, záleží na podmínkách.

Jak s ním zatočit?

Pravidelný úklid je základem.

Utěsněte štěrbiny a praskliny, často vysávejte podlahy.

Chemické hubení i monitoring lze provádět pomocí žlutých insekticidních pásů, zavěšených ve skříních, i pomocí postřiků.

Brouci i larvy jsou dost odolní, takže pokud je jejich množství velké, je třeba dávky zvýšit nebo pozvat odbornou firmu.

Octomilky

Lidově se jim říká octová, vinná nebo ovocná muška. Je jasné, že jména získaly právě podle toho, na čem si pochutnávají nejraději. Největší lahůdkou je pro ně právě sklenička vína, zbytek vody se šťávou či nahnilé ovoce. Cokoliv, co kvasí, je pro ně chuťovka.

Kde se vzaly?

Pár jich přiletí oknem a o své potomky už se postarají někde poblíž odpadkového koše či mísy s jablky. Blízko zásob nakladou až čtyři sta vajíček, ze kterých se za tři dny vylíhne další generace.

Nepatří mezi hmyz, který by naše zdraví nějak ohrožoval, ale přenášejí různé plísně i na čerstvé ovoce, které tak rychleji podléhá zkáze.

Své potomky zanechávají spíše na takovém kousku, který byste už do pusy nedali, ale někdy mohou být i ve švestkovém koláči nebo jablečné přesnídávce a miniaturní vajíčka určitě nezahlédnete.

Prevence

A jak už to u každého problému bývá, než začnete likvidovat následky, zkuste nejprve najít to, co je láká. Když se budete držet několika základních hygienických pravidel, nejspíš vás tyto otravné potvůrky ani nenavštíví.

Základem je udržovat v kuchyni maximální pořádek. Ovoce na stole pravidelně prohlížejte a snažte se kusy, které rychle hnijí, uskladňovat v lednici nebo je alespoň přikrýt.

Nenechávejte na kuchyňské lince nedojedené zbytky jídla, kousek koláče a další potraviny.

Pořádně překontrolujte odpadkový koš. Potraviny, které v koši hnijí, raději okamžitě vyneste do popelnice.

Když odnesete sáček s odpadky, plastovou nádobu vždy vypláchněte a postříkejte dezinfekčním prostředkem. I trocha šťávy z ovoce, která se dostane na dno, je přiláká a vy se jich nezbavíte.

Často v kuchyni vytírejte podlahu a otírejte linku. I jedna malá kapka z ovoce, šťávy, piva či čehokoliv, co sladce voní, je zaujme a vletí k vám oknem.

A v neposlední řadě odpad. Ideální místo na hodování. Nezapomínejte při úklidu do dřezu a odpadu nalít přípravek na odstranění zbytků a mastnoty. Je jedno, zda použijete klasického „krtka“, Savo na odpady či cokoliv podobného.

Nepřelévejte pokojové květiny. Mokrá hlína je pro ně ideálním místem na kladení vajíček.

Když už je pozdě

Pokud jste některé z pravidel porušili a do domu se vám nastěhovaly tyto malé mušky, pak nevěšte hlavu. Máme tu několik zajímavých tipů a rad, jak se jich zbavit. Některé fungují spolehlivě, jiné méně. Je to na vás, který způsob si zvolíte a vyzkoušíte.

Lapač

Klasická mucholapka vylučuje feromony, které octomilky přilákají a insekticidy je následně zahubí. Pořizovací náklady jsou okolo padesáti korun za balení, kdy vám jeden proužek vydrží asi 3 měsíce. Záleží, jakou máte doma invazi.

Podobně fungují lepící slunečnice či jablíčka, lákají je na omamnou a sladkou vůni a následně vás jich zbaví jednou provždy.

Past

Můžete odřezat hrdlo plastové lahve, nalít do ní trochu vína, piva nebo džusu. Vršek zakryjte papírem nebo potravinářskou fólií a udělejte do něj malé dírky. Octomilky se dostanou dovnitř, ale už nevyletí ven. Pak jen stačí zatřepat a vylít do odpadu.

Vysavač

Prý nejlepší způsob, jak se jich zbavit. Na talíř dejte kousek ovoce a nechte do druhého dne. Když se kolem nich slétne hejno, zapněte vysavač.

Ideální je několik tipů zkombinovat, tím zaručíte, že jste je opravdu pochytali a zahubili. Přejeme hodně úspěchů a pevné nervy při likvidování.

Pisivky

Možná jste na ně ještě nenarazili, ale je to drobný hmyz, většinou bezkřídlý. Živí se plísněmi, škroby, zbytky hmyzu, ale i obilovinami, moučnými výrobky apod.

Pisivka knižní bývá rozšířena v knihách, kam ji lákají právě plísně, čímž ale rozhodně neškodí, naopak knihy „čistí“.

Rozmnožování

Samice lákají partnera jakýmsi klepáním o podklad. Po oplodnění kladou samice jedno vejce, nebo také shluk vajec, buď volně, nebo je opředou jakousi pavučinou. V závislosti na podmínkách celý vývoj od vejce k dospělci proběhne za zhruba 2 měsíce.

Jak na ně?

Mají rády poměrně vlhké prostředí a ne moc velké teplo.

Pokud jsou pisivkami ve velkém množství napadeny potraviny, je nutné je zlikvidovat, mohou být kontaminovány. Použití chemických prostředků není z důvodů styku s potravinami možné.

Spíž, nebo schránku, kde byly potraviny skladovány, je dobré nechat vyschnout, případně větrat, průvan pisivky nesnášejí a odstěhují se.

Dá se říci, že na rozdíl od předchozích škůdců pisivky obecně nepředstavují velký problém, můžeme je najít i venku ve spadaném listí, na pařezech apod. Doma, kromě případů, kdy dojde k silnému přemnožení, nepředstavují žádné nebezpečí.

Červotoč spížní (chlebový)

Další brouček, kterého můžeme v našich domácnostech potkat. Dospělý je rezavohnědý, velký 2-4 mm, válcovitého tvaru, jemně ochlupený. Krovky má se zřetelnými rýhami a je schopen letu. Samička klade za svůj život cca 60 vajíček a jejich vývoj trvá 28 dnů.

Brouk i larva snášejí velmi nízkou vlhkost (i pod 8 %), vývoj se téměř zastavuje při teplotách pod 13 °C.

Čím škodí?

Živí se produkty obsahujícími škrob, konzumují sušenky, starý chléb, polévkové kostky, nudle, rýži, psí suchary, kůži, papír, sušené rostliny atd. Škodí larva, dospělec nepřijímá potravu.

Potraviny napadené červotočem spížním jsou náchylnější k plísním a mohou vyvolávat alergické reakce.

Prevence

Vzhledem k červotočově schopnosti se prokousat obalovými materiály, je prevence velice obtížná. V domácím prostředí pomůže uchovávat potraviny v uzavíratelných nádobách ze skla nebo porcelánu.

Jak na něj

Důležité je najít veškeré napadené potraviny a zničit je. Pokud je to možné, je ideální je spálit.

Pokud došlo k nadměrnému zamoření, můžete prázdné prostory chemicky ošetřit reziduálním přípravkem, nebo se obrátit na odborníky.

Text Eva Hořánková

Foto Shutterstock