Možná už jste zjistili, že drobné písmo bez brýlí nepřečtete. Po čtyřicítce je to běžný projev stárnutí oka. Dioptrií postupem let přibývá a s nimi se vynořuje otázka, zda by pomohla laserová operace. Zjišťovali jsme, jaká má tato metoda svá pro a proti.

Vetchozrakost (čili presbyopie) samozřejmě není jediným problémem se zrakem, který se dá korigovat laserovým zákrokem.

Patří ale ve zralém věku k nejvyhledávanějším, protože na brýle se špatně zvyká a představa, že se vrátíte do předchozí životní etapy s ostřejším zrakem, je prostě lákavá.

Laserem se ale dá upravit i krátkozrakost a dalekozrakost, o což mají zájem hlavně mladší lidé, či řešit šedý zákal, což je zase nejčastěji problém seniorů.

Nejčastější oční operace podle věku

18 – 40 let: odstranění dioptrií – léčba krátkozrakosti, dalekozrakosti či astigmatismu pomocí laseru

45 – 65 let: odstranění vetchozrakosti čili dioptrií na čtení

nad 65 let: operace šedého zákalu, tedy výměna zkalené přirozené oční čočky za čočku umělou

Vetchozrakost: Co se to s okem děje?

Ve věku kolem 40 až 45 let ochabuje přirozená ostrost zraku, protože oko ztrácí schopnost zaostřit na blízko. Nestane se to náhle, tato schopnost klesá vlastně už od dětství, na což reagujeme odsouváním knihy při čtení stále dál.

Po čtyřicítce se pak nejbližší bod, který ještě dokážeme zaostřit, může posunout do vzdálenosti 35 až 40 cm. Čtení novin i etiket na potravinách už je bez pomoci brýlí těžkým úkolem.

Chybné zaostření

Komplikace se zaostřením jsou podstatou i dalších vad zraku, které lze korigovat laserem.

Používá se totiž k úpravám rohovky čili přední stěny oka nebo výměně čočky a právě tyto dvě části oka svými vlastnostmi ovlivňují to, zda se obraz, na který se díváme, jeví ostře.

Určují totiž úhel, jakým procházejí paprsky světla, aby se pak složily na sítnici v hotový obraz, v ideálním případě ostrý. Jenže při krátkozrakosti se tyto paprsky sbíhají ještě dříve, než sítnice dosáhnou.

Pak je obraz rozmazaný, člověk vidí špatně na dálku, bolí ho často hlava a oči bývají unavené. Naopak u dalekozrakosti se obraz z paprsků světla skládá až za sítnicí a je rozmazaný při pohledu na blízko i do dálky.

Co dokáže laser

Moderní oční lasery pracují v mikrometrech, což je míra, v níž se udává tloušťka rohovky. Dokážou v těchto nepatrných mírách změnit její zakřivení tak, aby byla plošší nebo naopak oblejší. Jaký to má smysl?

Cílem je změnit lom světelných paprsků při průchodu rohovkou a čočkou tak, aby se sbíhaly správně na sítnici a dioptrická vada zmizela. Zákrok laserem dokáže upravit také nepravidelné zakřivení rohovky, což je příčinou vady známé jako astigmatismus.

Pro koho je metoda vhodná?

Obecně není překážkou ani větší dioptrická vada, i když pro oči s vadou nad -10 dioptrií či nad +5 dioptrií lékaři jako vhodnější řešení doporučují výměnu oční čočky za implantát.

Pro oči s vadou -0,25 až cca -10 dioptrií a pro oči od +0,5 do cca +5 dioptrií bývá zase většinou vhodný laserový zákrok. Tomu ale musí předcházet zevrubné oční vyšetření, aby se vyloučila jiná oční onemocnění.

Jde hlavně o různé poruchy rohovky, které by mohly zkomplikovat průběh operace a následné hojení. Rohovka musí být zdravá a také dostatečně silná, aby mohla být zákrokem upravena.

Při operaci krátkozrakosti se její vrstva ztenčuje, a to tím více, čím je vada silnější.

Nevhodný může být zákrok ale i při některých celkových onemocněních, které by mohly komplikovat hojení. Týká se to zejména cukrovky a závažnějších imunitních poruch.

Než si vyberete operatéra

Na webových stránkách kliniky si zjistěte co nejvíce informací o jejím provozu, především o tom, jak dlouho funguje a jak velkými zkušenostmi s laserovými operacemi se může pochlubit.

Co si ještě zjistit:

– Jak dlouho probíhá vstupní a předoperační vyšetření.

– Jakou metodou a technikou bude operace prováděna.

– Jaká je pooperační péče a na co všechno poskytuje klinika záruku.

Sledujte, jak probíhá vyšetření

Pro laika je to jeden z důležitých signálů, zda se rozhodl pro pracoviště, kde může očekávat kvalitně provedený zákrok. Zevrubné předoperační vyšetření má totiž pro výsledek operace zásadní význam.

Prohlídka je proto důkladná, počítejte s tím, že by měla trvat přibližně 2 až 3 hodiny. Pokud proběhne v době výrazně kratší, je lepší obrátit se na jiné pracoviště.

– Prvním krokem vyšetření je zpracování celkové zdravotní a oftalmologické anamnézy.

– Následuje měření na speciálních přístrojích, při kterém oftalmolog „odebere míry“, tedy změří dioptrickou vadu, zakřivení a tloušťku rohovky, nitrooční tlak a další parametry.

– Poté přichází na řadu optometrista. Ten se zaměřuje na zrakovou ostrost a spolupráci obou očí, sleduje oční dominanci, rovnováhu okohybných svalů a schopnost prostorového vidění, případně kontrastní citlivost.

Měření vady

Vyšetření tím ale zdaleka nekončí. Sestra vám pak ještě rozkape oči, aby se rozšířily zornice. Přibližně čtyřicet minut po aplikaci kapek lékař pomocí štěrbinové lampy, která je k oku velmi šetrná, prohlédne oční pozadí.

Rozkapání rovněž dočasně vyřadí z funkce zaostřovací sval oka, který může imitovat dioptrickou vadu. Speciální přístroj pak změří dioptrické hodnoty po rozkapání a lékař je tak může porovnat s dioptriemi naměřenými předtím.

Díky tomu může odhalit skrytou oční vadu. Měření dioptrií bez rozkapání není spolehlivé a může zapříčinit špatný výsledek operace, v extrémním případě může být zrak ještě horší než před zákrokem.

Zákrok až v dalším termínu

Poté následuje pohovor s oftalmologem, kdy byste se měli také hodně ptát na to, co vám není jasné, a říct, jaká jsou vaše očekávání ohledně operace „Lékař vás seznámí s průběhem zákroku a na závěr vyberete nejvhodnější termín,“ říká oftalmoložka Šárka Skorkovská z NeoVize Brno a upozorňuje:

„Operace může proběhnout už v následujících dnech, ale nikdy by se neměla provádět ve stejný den jako předoperační vyšetření, protože oko se po rozkapání vrátí do původního stavu až zhruba za čtyřiadvacet hodin.“

Jak zákrok probíhá?

Obvykle trvá kolem 15 minut a je bezbolestný, ucítíte jen zpočátku mírný tlak. Pro znecitlivění se navíc pár minut před laserovým ošetřením do oka aplikují anestetické kapky.

Operovat lze obě oči najednou nebo úpravu vady rozdělit a nechat ošetřit vždy jen jedno oko. Více než 90 % nitroočních zákroků se provádí ambulantně. Pokud nebudete mít žádné komplikace, odejdete ještě týž den domů.

Na cestu je nutné si zajistit doprovod a vzít si tmavé brýle, neboť oči budou zvýšeně citlivé na světlo.

Důležitá je i pooperační péče

Po zákroku je obvykle nutná kontrola hned druhý den, pak za týden a ještě za měsíc. Záleží samozřejmě na typu zákroku: Může se stát, že s věkem je nutné i po úspěšné operaci doladit dioptrický stav očí dalším laserovým zákrokem.

Pro tento případ byste se měli informovat, zda vám klinika v rámci záruky provede doplňkovou operaci zdarma. Následnou úpravou vady se totiž může původní cena zvednout až na dvojnásobek.

To si ušetříte na pracovištích, kde poskytují zdarma doživotní záruku laserové péče pro případ nového zhoršení dioptrické vady.

Tři nejčastější následky zanedbaného předoperačního vyšetření či pooperační péče:

1. Dioptrická vada není odstraněna celá, zákrok je nutné opakovat.

2. Zákrok byl zbytečně silný, takže se na oku projevila opačná vada. To už je velmi špatně ovlivnitelný stav, brýle do dálky nebo do blízka vám zůstanou.

3. Projevilo se neodhalené onemocnění sítnice, příklad trhlina nebo odchlípení. Může to vést k radikálnímu zhoršení zraku, hrozí oslepnutí.

Přechodná suchost oka

Po zákroku můžete mít krátkodobě nepříjemné pocity, nejčastěji se udává suchost v oku. Může trvat několik týdnů nebo měsíce, ale postupně odezní. Zmírňovat se samozřejmě dá aplikací umělých slz.

Někdy se může objevit také pocit cizího předmětu v oku při mrkání nebo světelné záblesky, zejména v noci. Jde o dočasné potíže způsobené podrážděním tkání oka a očního nervu, které nebývají významné a do tří měsíců obvykle samovolně zmizí.

Text: ve spolupráci s oční klinikou NeoVize Brno a DuoVize Praha připravila Lenka Korandová, foto: PX FUEL