Ale jinak, než si nejspíš představujete. Nejde totiž o vlastní elektromagnetické záření, jeho škodlivost se nepodařilo potvrdit žádné vědecké studii. Háček ohřevu jídla v mikrovlnce je někde jinde. Přesněji řečeno jsou dva.
* Jedním je nerovnoměrný ohřev jídla, kdy některé části mohou zůstat chladnější a umožňovat přežití choroboplodných zárodků.
Ty likviduje až kompletní prohřátí jídla nejméně na 82 °C. Při ohřevu na nižší teplotu se bakterie naopak mohou v jídle pomnožit, zvláště když porci nesníte hned. Pak hrozí zejména infekční průjem, ale i jiná onemocnění.
* Druhý problém se týká plastového nádobí, v němž se jídlo ohřívá. Za vysokých teplot se mohou z plastu do jídla uvolňovat chemická změkčovadla – ftaláty. Rizikové jsou především jednorázové nádoby, které se v mikrovlnce zkroutí.
Před ohřevem bychom také měli důsledně snímat víko z nádoby. Horká pára, která se na něm během ohřevu usazuje, může usnadnit uvolnění škodlivin z plastu do jídla. Nejde o planý poplach.
Ftaláty mají značně nepříznivý vliv na hormonální systém, především na štítnou žlázu, a také na metabolismus.
Už u malých dětí mohou vést k vytvoření rezistence na inzulín a ke zvýšení krevního tlaku, mohou narušit vývoj mozku nenarozeného dítěte a hormonální vývoj chlapců. Riziku se přitom lze snadno vyhnout nahrazením plastového nádobí porcelánovým nebo keramickým.
Foto: Shutterstock, PX FUEL (druhá fotografie)
