Stáří není nemoc. Mívá však svá specifika a zvláštnosti. Je tak trochu podobné dětství.  A  stejně jako o děti pečují dětští specialisté – pediatři, senioři patří do rukou specialistů na stáří – geriatrů.

Doktor dědů a babiček. Přesně to je geriatr. Tento lékařský obor vznikl poměrně nedávno – konkrétně u nás se první geriatrická ambulance otevřela v roce 1983. A proč je geriatrů zapotřebí?

V dnešní době se pořád zvyšuje počet lidí dožívajících se stále vyššího věku, kteří si léčí více nemocí najednou, a užívají proto stále větší množství pilulek. A to pro ně není nejlepší řešení.

Žít život s radostí

Možná i vy máte doma starší rodiče a z vlastní zkušenosti víte, že jejich život bývá často spojený s nemocemi a bolestmi. Chodí se svými problémy k různým lékařům a každý jim předepíše podle konkrétního stavu nějaké užívání.

Tohle působí na tento neduh a jiné zase na tuto bolest. Může se však stát (a nezřídka se stává), že jeden lék znásobí účinek druhého léku nebo naopak jeho léčebný efekt potlačí. Je to začarovaný kruh. A to je jeden z příkladů, kdy přichází na pomoc geriatr.

Jeho úkolem není jen prodlužovat starým lidem život, ale pomoci jim, aby jej prožili naplno, důstojně a s radostí.

Stárnutí je přirozená součást života

I ve stáří je „normální“ mít dobrou fyzičku i duševní kondici, být co nejvíce samostatný a nezávislý.  Na druhé straně je to období, kdy některé nemoci a poruchy prostě přicházejí častěji.

Starší pacient se od mladšího zpravidla liší tím, že jeho stonání trvá déle. Geriatrický pacient je ten starší pacient, jehož jedno onemocnění komplikuje výskyt dalších nemocí. A ty následně ovlivňují léčbu i rehabilitaci.

Kdy mluvíme o stáří?

Podle Světové zdravotnické organizace se stáří člení na tato období:

60 – 74 let = stárnutí, časné stáří

75 – 89 let = vlastní stáří, kmetství

90 a více let = dlouhověkost

Křehký a s omezením

Už před dvěma tisíci lety se hlásalo, že pro starší lidi je k udržení svěžesti, vitality a dlouhověkosti vhodná lehká, ale výživná strava, častý pohyb na čerstvém vzduchu, každodenní ranní tělesné cvičení, pravidelné koupele a masáže.

Zajímá vás, jestli by i pro vaše rodiče byla návštěva geriatra přínosná? Jsou pro ně tyto stavy typické?

Mají dlouhodobé neutichající bolesti spojené s vleklým onemocněním nebo chronickými potížemi (například artrózou).

Ne vždy jim léky dokážou dostatečně a bez nežádoucích účinků ulevit.

Jsou starší 65 let a mají více nemocí.

Užívají větší množství léků.

Mají potíže s chůzí a častěji padají. Jsou křehcí a pády jim působí zlomeniny.

Trpí depresemi, mají psychické potíže.

Často zapomínají, bývají zmatení a dezorientovaní.

Kdy jít za geriatrem?

Většina vašich odpovědí je kladná? Možná nastal čas se za geriatrem vypravit. Může se na něj obrátit jak sám senior, tak i jeho příbuzní. Dokonce můžete svého rodinného příslušníka na vyšetření doprovodit a zůstat s ním v ordinaci.

Je to proto, že starší lidé bývají někdy pomalejší a méně si pamatují. V přítomnosti blízkého člena rodiny se cítí lépe a on zase pohotověji spolupracuje s lékařem. Pacienta na geriatrii může odeslat i lékař, a to praktický i jiné odbornosti.

Podmínkou je jen dovršení seniorského věku. Do ordinace geriatra nejvíce přicházejí lidé starší 65 – 70 let.

Někteří staří lidé mohou mít problémy s poruchou tzv. kognitivních (poznávacích) funkcí. Proto geriatr provádí speciální test ke zjištění nebo vyloučení demence. Pro hodnocení emočních poruch se zase používá test hodnocení tzv. emočních stavů. Z něj lékař zjistí, jestli pacient nemá depresi.

Nejde jen o zdraví

Geriatrie je tak trochu jiná než ostatní lékařské obory. Pomáhá starším pacientům s úplně všemi jejich zdravotními neduhy najednou. Ale nejen to.

Zdraví těchto lidí bývá značně ovlivněno mnoha dalšími faktory, například ztrátou partnera nebo přátel, sníženými sociálními jistotami či pocitem osamělosti.

U starého člověka nestačí pouze vyřešit potíže na úrovni těla, je velmi důležité pomoci mu i s psychickou bolestí a sociálními nejistotami. Jinak se léčba nemůže podařit.

Co jsou kognitivní funkce?

Prostřednictvím tzv. kognitivních funkcí člověk vnímá svět kolem sebe. Jedná, reaguje, zvládá různé úkoly. Kromě paměti a koncentrace zahrnují i soustředění, pozornost, kvalitu mluvení, rychlost myšlení a schopnost pochopení informací.

Foto: Shutterstock