Kdy je zapomnětlivost ještě normální?

Paměť uchovává nejen vzpomínky, ale také povědomí o tom, co je to „já“. Proto nás pochopitelně děsí představa ochabování paměti.

V obavách z Alzheimerovy nemoci a senility ale zapomínáme, že přirozenou vlastností mozku je vypouštět a odkládat některé informace. Je to dokonce součástí jeho pravidelné sebeúdržby, kterou provádí, zatímco spíme.

Nepodstatné zážitky a informace mozek v tu dobu vymazává. Všechno si tedy pamatovat ani nemůžeme. Jenže jak poznat, kdy už je zapomnětlivost problém?

Přepracovanost i nemoc

Obvykle se domníváme, že zapomnětlivost přichází s vyšším věkem. Ve skutečnosti se ale může objevit kdykoli během života. Pak je ale třeba ji považovat za důrazný signál, že něco nehraje – v našem životě nebo s naším zdravím.

Velmi často jsou příčinou zapomnětlivosti vnější okolnosti. Velký stres, tlak starostí, chronický nedostatek spánku či jiná nadměrná zátěž oslabují nejen tělo, ale i výkon mozku. Náš organismus je nastavený tak, aby při velké zátěži fungoval především fyzicky.

Je to prastarý obranný mechanismus, který měl pomoci k přežití za ohrožující situace. Stresové hormony zlepší zásobování těla energií, zrychlí dýchání a tep srdce, ale současně omezí schopnost racionálně myslet a také si dobře pamatovat.

Proto si kritické okamžiky v životě vybavujeme zmateně a nepřesně, někdy mizí v mlhavých vzpomínkách skoro úplně.

Další příčiny ochabující paměti

– Deprese: Oslabuje mozková centra spojená s učením a pamětí. Zhoršuje se tím i pozornost, kterou novým informacím věnujeme, proto se pak dají mnohem hůře z paměti vyvolat.

Naštěstí to bývají změny dočasné, při úspěšné léčbě se paměť vrací na úroveň před propuknutím deprese.

– Snížená funkce štítné žlázy: V tomto případě je příčinou zapomnětlivosti nedostatek hormonů štítné žlázy. Ten způsobuje celkovou nevýkonnost, která se projevuje nejen tělesnou slabostí, ale také ochabováním duševních schopností a špatnou pamětí.

– Léky a drogy: Uvedené jsou společně, protože jde o látky, které mohou ovlivnit duševní výkonnost.

Pokud tedy pozorujete potíže s pamětí a berete nějaké léky, pak si v první řadě pročtěte příbalový leták, zda tam nenajdete zmínku o nežádoucích vedlejších účincích na paměť.

– Nedostatek vitaminu B12: Postihnout může hlavně vegetariány, protože vitamin B 12 naše tělo za normálních okolností získává z jídla bohatého na maso, mléko a mléčné výrobky. Kromě paměti se při nedostatku B12 zhoršuje i celková duševní výkonnost.

Nervové problémy se projevují i třesem, mravenčením a zhoršenou koordinací pohybů.

– Nedostatek tekutin: Tekutina tvoří asi 80 % hmoty našeho mozku, tedy mnohem více než u jiných orgánů. A stačí napohled malý úbytek 2 % tekutiny, aby se projevily nepříjemné následky v podobě zhoršeného soustředění, roztěkanosti a výpadků krátkodobé paměti.

Na dostatečné pití je zapotřebí myslet hlavně při výrazném pocení, kdy tělo ztrácí i minerály, což pak může vést k ještě výraznějším pocitům zmatenosti.

Jaká zapomnětlivost je ještě normální?

To se dá obecně hůře určit, každý z nás má trochu jiné předpoklady pro dobře fungující ukládání informací a vzpomínek do paměti a jejich opětovné vyvolávání. Zčásti jsou vrozené, ale hodně je ovlivňuje i osobnost a životní styl.

Důležitý je zejména trénink, a tedy učení se novým věcem i ve vyšším věku. Paměti nesvědčí časté popíjení alkoholu, ponocování a malá duševní zátěž.

K zapomnětlivosti může výrazně přispět i roztěkanost a nesoustředěnost, kdy co chvíli kontrolujete chytrý telefon nebo internet v počítači. Do paměti se pak jen mělce zapisují útržkovité informace bez souvislostí, hlubšího pochopení nebo prožitku.