Každý, komu je přes 25 let, by měl pravidelně procvičovat mozkové závity. Od tohoto věku se totiž začíná zhoršovat paměť.   Možná máte problém vzpomenout si na jméno kolegy z práce. Nebo marně v paměti lovíte název knížky, kterou jste nedávno přečetli. Je to opravdu tak, s věkem jako kdyby se paměť rozhodla stávkovat.   Cvičte tělo i mozek Procvičujte mozkové závity. Není

Máte to na jazyku, a přitom si nemůžete vzpomenout. Čím to asi bude? Že by věkem? Možná jen svůj mozek málo trénujete. Každý z nás si dokáže zapamatovat mnohem víc, než si myslí. Nezáleží totiž ani tak na věku jako na trénovanosti mozku. Říkají to vědci, kteří mozek zkoumají již po desetiletí. Paměť se podle nich chová podobně jako svaly - bez tréninku ochabuje. Z toho tedy vyplývá, že kondici mo

Bolestí naší doby je přetíženost, někdy míváme tolik úkolů, že začínáme zapomínat. A tak hledáme, co by nám pomohlo hlavu zase nastartovat. Řešením mohou být „chytré drogy“. Aby bylo jasno, nejde o drogy v pravém slova smyslu. Řeč je o bylinách obsahujících tzv. nootropní látky, které jsou používány ke zlepšení paměti, inteligence, pozornosti a koncentrace. Zvyšují prokrvení centrální nervové sou

Trénovat, trénovat, trénovat... To jsou tři nejdůležitější způsoby, jak si i do vysokého věku uchovat svěží mozek a perfektní paměť. A existují i další. Náš mozek má jednu unikátní vlastnost. Je plastický. Co to znamená? Nedávné studie jasně prokázaly, že se mozek vyvíjí i v dospělosti, a to prakticky až do posledního dne života. To bylo průlomové zjištění. A netýká se pouze starších lidí, ale ta

Ke klamání má paměť skutečně značný sklon. Výzkumy už potvrdily, že naše hlava je ochotná přijmout vymyšlené vzpomínky za vlastní. Typickým příkladem jsou rodinná setkání, kde se postupem let odlišné vzpomínky různých členů rodiny přetavují na jednu tradovanou verzi dávné historky. Naše paměť ale přijme za vlastní i zcela vymyšlenou minulost, pokud si vypravěč dá tu práci, že vás o ní bude přesv

..jen si vzpomenout! Není to záležitost věku, stává se to mladým, stejně jako starým. Výpadek jednoho slova bychom neměli mozku mít za zlé, je to vlastně banalita oproti obrovské kapacitě 20 000 až 60 000 slov, které uchovává. A jsou dokonce zanesena několika kódy. Vedle konkrétní podoby každého slova registruje mozek jeho gramatické zařazení a zvuk. Proto víme, že nám vypadlo podstatné jméno, ž

A nebude to těžké, mozek totiž pracuje rád. Musíte ho ale zaměstnat něčím, co ho zaujme. Memorování slovíček a básniček to rozhodně nebude, jakkoli by se nám to hodilo. Pokud chcete skutečně paměť trénovat, musíte mozku dávat zajímavé úkoly. Kromě zajímavosti informace, kterou si chceme nebo musíme zapamatovat, hraje stejně důležitou roli to, jak je pro nás osobně přínosná, nakolik ji dokážeme p

Paměť uchovává nejen vzpomínky, ale také povědomí o tom, co je to „já“. Proto nás pochopitelně děsí představa ochabování paměti. V obavách z Alzheimerovy nemoci a senility ale zapomínáme, že přirozenou vlastností mozku je vypouštět a odkládat některé informace. Je to dokonce součástí jeho pravidelné sebeúdržby, kterou provádí, zatímco spíme. Nepodstatné zážitky a informace mozek v tu dobu vymazáv

Všichni, kterým bylo více než 25 let, by měli pravidelně procvičovat své mozkové závity. V tomto období se totiž začíná zhoršovat paměť. S kabelkou v ruce vykročíte na ulici a pospícháte na autobus. Po cestě ale najednou znejistíte. Vypnuli jste žehličku, kterou jste ráno narychlo použili? A sporák? Nezapomněli jste zamknout? Kolikrát se vám to již stalo? Možná máte problém vzpomenout si na jméno

Pokud se vám při čtení titulku vybavily všelijaké důmyslné metody a hříčky, jak si toho pamatovat více a lépe, pak to je až to poslední, co se dá proti zapomnětlivosti dělat. Kondice mozku, stejně jako jiných tělesných partií, především závisí na životosprávě a zdraví. Ke zhoršování paměti může docházet z různých důvodů a velmi často v tom hraje roli stres. Pokud se cítíme ohroženi určitou situac