Železnou zásobu nezbytných potravin na chatu nebo chalupu má skoro každý. Také když vyrazíme pod stan, nebo prostě někam, kde není lednička, hodí se nám vědět, jak dlouho vydrží proviant, který s sebou vezeme.

Vejce

Vejce vydrží při běžné teplotě 18 dní, potom už musí do lednice. To platí pro vejce z domácího chovu i z obchodu za jedné podmínky: nesmí být omytá. Kdo se snaží vejce ze strachu před salmonelou pro jistotu omýt, naopak poruší ochrannou funkci skořápky. Omytá vejce tedy musíme skladovat v chladničce okamžitě.

Skladování vajíček má ještě jednu zvláštnost. Jakmile byla jednou v chladničce, už je v chladu musíme udržovat, dokud je nespotřebujeme.

Je to proto, že by na skořápce mohla po vyjmutí z lednice kondenzovat voda, ta by mohla proniknout do vejce a kdybychom byli smolaři, mohli bychom to odnést na zdraví.

Pro všechny případy bychom měli vědět, že vejce můžeme jíst i ještě asi tři týdny po uplynutí data minimální trvanlivosti.

Abychom měli jistotu, že jsou ještě v pořádku, použijeme notoricky známý trik zvaný „plave, nebo neplave?“ Plovoucí vejce je staršího data, takže použít jen na pečení nebo vaření.

Chléb a další pečivo

Veka a světlý chléb vydrží při běžném skladování 1 – 3 dny, ale rozhodně bychom ho neměli nechat zapařit v igelitovém pytlíku. Radši chleba okoralý, než plesnivý. Normální chléb má trvanlivost 3 -5 dní, chléb pšeničný celozrnný 4 dny.

Žitný chléb můžeme jíst ještě po 5 – 7 dnech. Toastový chléb můžeme mít do zásoby týden. Naprosto nejdéle vydrží samozřejmě knekebrot nebo suchary. Ty si můžeme s sebou sbalit i na cestu kolem světa, dají se jíst i za rok.

Maso

Maso je nejrizikovější částí našich zásob. Syrové maso se rychle kazí, takže ani na dovolené si nemůžeme dovolit ho neskladovat správně, tj.

při teplotě trvale pod 7°C. A to platí pro všechny způsoby balení masa, je jedno, jestli je balené v ochranné atmosféře, vakuu nebo jinak. V létě opatrně s datem spotřeby, uvedeném na balíčcích s masem. Nespoléhejte se na ně!

Platí jen v případě, že byly po celou dobu skladování dodrženy správné podmínky. To znamená, že se maso nikde neohřívalo v nákupní tašce nebo cestou autem, že máte i na chatě lednici nebo opravdu ledový potok, který používáte na chlazení a tak dále.

Nejchoulostivějším druhem masa je maso mleté. Pochopitelně, protože má největší povrch, takže zárodky se tu mají nejlíp. Mleté maso spotřebujte v den, kdy jste ho koupili.

Když to nejde, a nemůžete ho ani zamrazit, radši jídlo uvařte doma a na chatě jen ohřejte.

Maso pokrájené na kostky (třeba na guláš) zachováte v lednici den, pečeně a steaky asi čtyři dny v ledničce. Vnitřnosti vydrží 1 – 2 dny.

Zásoby v mrazáku zůstanou poživatelné podstatně déle. Hovězí a telecí 8 měsíců, vepřové maso a mleté maso vydrží, byť hluboce zmrazené, výrazně kratší dobu, jen 2 – 3 měsíce.

Ryby

Ryby a mořské plody se kazí velmi rychle a potřebují speciální zacházení. Mořské plody si na chalupu asi vozí málokdo a nebývají v naší zeměpisné šířce běžnou součástí železné zásoby, ale ryby si leckdo nachytá i sám.

A když se zadaří a ryb je víc, než sníme hned, musíme je (vykuchané) zamrazit nebo skladovat v lednici. Anebo je samozřejmě zpracovat jinak, ale to už rybáři znají.

Mléko

Trvanlivé mléko se nezkazí až tři měsíce, čerstvé, neotevřené mléko jen 7 – 8 dní. Otevřené mléko je třeba spotřebovat do tří dnů. Nespoléhejte e na to, že mléko zkysne, tedy pokud nemáte skutečné čerstvé mléko.

Vysoce pasterizovaná mléka, ať už si říkají čerstvé nebo trvanlivé, nejspíš dřív shnijí, než zkysnou.

Jogurty

Jogurty prostě patří do chladu, a pak s vámi budou tak dlouho, jak je uvedeno na víčku.

Pod stanem si jich moc neužijeme, tedy jestli opět nesáhneme k posvědčenému chlazení v potoce (pro hygienicky citlivé táborníky samozřejmě v uzavřeném plechovém kyblíku, aby voda neomývala víčka).

Nebo si budeme muset koupit trvanlivé „jogurty“ pro děti, které nemusí být v lednici vůbec a prodávají se mezi dětskou výživou. Připomínají ale spíš trvanlivý pudink.

Jogurty s prošlou dobou minimální trvanlivosti nemusíme hned vyhazovat. Dají se sníst ještě do tří týdnů po uplynutí této doby. Nafouknuté víčko není na závadu, může za to kyselina mléčná.

Máslo

Máslo skladované v chladu (do deseti stupňů) vydrží až tři týdny. Kdo si dělá zásoby, měl by ho zmrazit, při minus 18 stupních vydrží až půl roku. V polních podmínkách někde ve stanu je máslo spíš pro zlost.

V teple žlukne raz dva, navíc se, vytažené z chladu vody nebo „chladničky“ ve břehu stává přímo magnetem na písek. Ale když už, tak do šroubovací sklenice s ním. Anebo přepustit, takové pak zvládne i normální pokojovou teplotu, a navíc se nepřipaluje.

Brambory

Máme-li suchý, tmavý a chladný sklep (ideálně s teplotou mezi 4 – 8 stupni Celsia), brambory si v něm můžou hovět několik měsíců. Při vyšších teplotách začnou klíčit, což v zásadě není na závadu, když z nich klíčky oloupeme, můžeme brambory jíst. Ale nebudou už tak výživné.

Mouka, rýže, luštěniny

Mouku skladujeme na suchém, tmavém místě a nejlépe ve vzduchotěsném obalu. Mouka celozrnná se kazí rychleji než mouka světlá. Zatímco světlá mouka skladovaná správně vydrží rok, celozrnná mouka má trvanlivost daleko kratší, jen dva měsíce.

Podobně se to má i s rýží: bílou rýži můžeme skladovat rok, ale neloupanou tmavou musíme spotřebovat do tří měsíců, jinak žlukne. Fazole, hrách i čočka vydrží rok, při správném skladování v uzavřené nádobě déle. Strouhanku a krupici bychom doma neměli strpět déle než osm měsíců.

Těstoviny a ovesné vločky

Těstoviny při správném skladování vydrží klidně i dva roky, pokud se nám do nich nepustí nějaké breberky. Ovesné vločky si s sebou na dovolenou můžeme vzít do zásoby bez obav, na jejich spotřebu máme půl roku.

Konzervy

Konzervy, to je tábornická klasika. Vydrží určitě aspoň dva roky. Když objevíte ve spíži nějakou archivní, s vybouleným víčkem, nepokoušejte se ji za žádných okolností vzkřísit. Může být jedovatá.

Nespotřebovaný obsah konzervy přesuneme do plastové nebo skleněné nádoby s víčkem a urychleně sníme.

Text: Kateřina Rodná

Foto: Shutterstock