Mléko vzaté na milost

Popularita mléka a mléčných výrobků vůbec kolísá v závislosti na převládajících módních trendech ve výživě. Podobně jako třeba vajíčka se i mléko stalo obětí mnoha mýtů a polopravd.

Když odhlédneme od toho, že jsme všichni savci a mléko je naše první potravina vůbec, konzumace mléka a mléčných výrobků je spojená s lidským rodem už doslova od nepaměti. Přesto se kolem mléka strhne tu a tam vášnivá debata – jeho odpůrci přicházejí s argumenty, proč se mléku zdaleka vyhnout a nahradit ho „mlékem“ rostlinným, zastánci mléko brání. Pojďme se blíž podívat na některá populární pro a proti, abychom v tom měli, když ne úplně jasno, tak alespoň o něco jasněji.

Mléko je pro telata, ne pro lidi

Mléko jiné než mateřské není potravina určená lidem. Je to perfektní strava, ale pro telata (jehňata, kůzlata) a lidem škodí, třeba proto, že celé dvě třetiny lidí na světě nejsou schopné kravské mléko vůbec strávit. Chybí jim enzym zvaný laktáza, který dokáže v těle štěpit mléčný cukr (laktózu) na stravitelnou glukózu a galaktózu.

Jenže: Tahle čísla jsou trošku zavádějící. Zatímco v některých zemích, hlavně v Asii, velké části Afriky a Severní Ameriky lidé opravdu mléčný cukr v dospělosti většinou nestráví, v Evropě je to jinak. Tady jsou čísla jiná – čím severněji položená země, tím lépe její obyvatelstvo tráví mléko. Ve střední Evropě v dospělosti nesnáší laktózu 20 – 30 % lidí. A důvod? Existují dvě vysvětlení. Jednak jsme se za tisíce let vývoje přizpůsobili využívání kravského mléka, abychom zvládli nedostatek potravy, jednak nám mléko údajně dodává vitamin D. Na severu planety je méně slunečního svitu, takže musíme déčko do těla dodávat potravou.

A jak je to s tím zahleňováním?

Podle jedné mezi lidmi dost populární teorie mléko zahleňuje, a proto bychom se ho měli vyvarovat přinejmenším v době, kdy máme rýmu. Hlen, který se má vytvářet, se usazuje na sliznicích celého trávicího traktu včetně střev a způsobuje prý poruchy trávení.

Jenže: Tenhle mýtus se nikdy nepotvrdil. Co se ale ukázalo, když se začal zkoumat vědecky, je to, že lidé si dokážou příznaky „zahlenění“ dost dobře vsugerovat. Zkrátka, kdo věří, že mléko zahleňuje, bude mít příznaky, které sám čeká. Zajímavé je, že dokonce po mléce sojovém (když neví, že pije sojové, a ne kravské mléko). To, že máme v ústech jiný pocit, než když se napijeme vody nebo šťávy, je jasné.

Způsobuje mléko astma?

Lidé si někdy myslí, že pití mléka může vyvolat astma, případně že mléko zhoršuje průběh astmatu. Dokonce i někteří lékaři raději automaticky doporučují astmatikům mléko vyřadit z jídelníčku.

Jenže: Zatím žádná studie neprokázala, že by mezi vznikem astmatu a pitím mléka byl nějaký významný vztah. I tady záleží hlavně na tom, čemu věříme. Kdo je přesvědčený o tom, že mu mléko škodí, tomu škodit bude.

A co osteoporóza?

Další populární protimléčný mýtus se týká osteoporózy, tedy řídnutí kostí. Mýtus vychází z nepopiratelného faktu, že Asijci trpí osteoporózou daleko méně než Evropané a Američané. Tvrdí se, že mléčné výrobky obsahují spoustu bílkovin, a při jejich zpracovávání si tělo odebírá z kostí vápník (a způsobuje tak řídnutí kostí). Jenže ani to se nikdy nepotvrdilo. Mléko je naopak vydatným zdrojem vápníku. A navíc Asijci mají o dost jiné složení jídelníčku než my. Jedí zeleninu s vysokým podílem vápníku a také se víc hýbají.

Jenže: Kdybychom z jídelníčku vyřadili mléčné výrobky, těžko je budeme nahrazovat jiným zdrojem vápníku. Samotné pití mléka nás ale na druhou stranu před osteoporózou neochrání, stejně jako užívání tablet s vápníkem jako doplňku stravy. Na vzniku osteoporózy se kromě toho podílí celá řada faktorů, mimo jiné genetické dispozice, dostatek vitaminu D a samozřejmě i dostatek pohybu.

Může mléko způsobit cukrovku?

Možná jste se setkali i s tvrzením, že mléčné výrobky způsobují cukrovku, přesněji řečeno diabetes typu 1. Tenhle druh cukrovky se považuje za autoimunitní onemocnění a v krvi nemocných lidí se skutečně našly protilátky proti bílkovinám kravského mléka.

Jenže: Tyhle protilátky se v krvi objevily jen v případě, že nemocný člověk konzumoval jako malé dítě neupravené kravské mléko. Proto by měly děti pít neupravené kravské mléko až v době, kdy je jejich trávicí systém plně vyvinutý, tedy asi od dvou let.

Kravské, kozí a mateřské mléko se liší. Věděli jste jak?

Na rozdíl od dob nedávných je na trhu už celkem běžně k dostání nejen mléko kravské, ale také kozí, a samozřejmě i kozí sýry a jogurty. Kozí mléko se od kravského v některých ohledech liší. Obsahuje trochu víc tuků, vápníku, fosforu, hořčíku, draslíku, manganu, sirných aminokyselin, vitaminu A a B2, niacinu a kyselin s krátkým řetězcem. Ve srovnání s kravským mlékem v něm najdeme méně bílkovin, vitaminu E, B6, B12, kyseliny listové, zinku, selenu a karotenu (proto je kozí mléko bělejší).

Liší se složení tuků

Nás může zajímat hlavně rozdíl ve složení a struktuře tuku, obsaženého v mléce. V kozím mléce jsou kuličky tuku menší a lépe rozptýlené, takže kozí mléko je snáz stravitelné než kravské. Kozí mléko má i vyšší podíl nenasycených mastných kyselin (díky čemuž pomáhá kozí mléko zvyšovat odolnost proti infekcím a zároveň upravuje hospodaření s cholesterolem a chrání nás tak před ucpáním cév).

Pro zdraví

Kozí mléko má hned několik předností: pomáhá při kožních onemocněních, údajně i omlazuje a mluví se o něm i v souvislosti s léčbou rakoviny. Díky svému odlišnému složení od mléka kravského ho často (i když ne vždy) mohou pít i lidé, kteří mají alergii na kasein, obsažený v mléce kravském.

Vyrobte si vlastní jogurt

Nechce se vám utrácet za předražené jogurty často nevalné kvality? Žádný problém, vyrobte si doma vlastní. Jestli jste to ještě nezkoušeli, budete se divit, jak je výroba vlastního jogurtu jednoduchá a rychlá.

Budete potřebovat jen litr mléka (nejlépe obyčejného plnotučného, ne trvanlivého), jeden kvalitní bílý jogurt (nejlépe to podle zkušeností jde s Hollandií nebo skleničkovým jogurtem, ale někomu se jogurt povede i z toho nejlevnějšího bílého jogurtu), nádobu na míchání, něco, do čeho budete jogurt plnit (stačí sklenky od dětské výživy) a místo, kde se bude jogurt několik hodin pěkně hřát.

Důležité: Skleničky, víčka a vůbec všechno, s čím přijde mléko během výroby jogurtu do styku, by mělo být opravdu čisté. V praxi to znamená všechno vyvařit, nebo alespoň přelít horkou vodou. Někomu stačí umýt všechno v myčce na devadesát stupňů. Když zanedbáme čistotu, může se stát, že se nám jogurt nepodaří.

Jak na to

Kupované (tzn. předem tepelně upravené mléko) zahřejeme na 40 stupňů. Smícháme s jogurtem (stačí jen 2 lžíce), nalijeme do skleniček a necháme v teple pracovat (kdo chce, může do směsi přidat i několik lžiček sušeného mléka, stačí netučné, aby byl jogurt hustší). Když si na jogurt „zaděláme“ večer, přes noc bude pracovat a ke snídani budeme mít pochoutku hotovou. Co nesníme, skladujeme v lednici.

• Syrové, neupravené mléko předem zahřejeme na 80 – 90 °C, stačí na 1 minutu, ochladíme, a postupujeme stejně jako s mlékem z obchodu.

• Na udržení teploty během zrání jogurtu můžeme pořídit speciální jogurtovač s termostatem. Stejnou službu udělá i termoska, zabalená do peřin, někdo si pochvaluje troubu zavlažovanou na 50 stupňů, nebo dokonce vyhřívací dečku, nebo zabalí sklenky společně s termoforem do čehokoliv, co tepelně izoluje.

• Do směsi můžeme přidat i trochu cukru. Kdo má radši ovocnou chuť, může si do hotového jogurtu zamíchat třeba med, javorový sirup nebo marmeládu.

• Místo jogurtu můžeme mléko na budoucí jogurt naočkovat i kupovanou startovací kulturou. Nejsnáze je k dostání na internetu. Koupit můžete i jogurtovou kulturu řeckého nebo bulharského typu, případně kulturu na mléčný zákys. Jeden balíček (který vystačí až na pět várek jogurtů), vyjde asi na 50 korun. Kultury jsou k mání třeba na www.naturavita.cz, www.toko.cz, www.dobrysyr.cz.

Text: Kateřina Rodná

Foto: Shutterstock