Imunita je frekventované slovo, jenže kdo z ní si za ním dokáže něco konkrétního dál představit? Pak není divu, že tápeme i v tom, co je pro naši přirozenou obranu užitečné a čím ji rozumně posílit.
Každý z nás ví, kde má srdce, většina tuší, kde je jeho slinivka. Ale víte, kde máte v těle hlavní orgán imunity? A existuje vůbec takový orgán? Existuje, je to slezina, jen není orgánem hlavním, pouze největším.
Imunitní systém totiž funguje jako podzemní armáda, která musí být ve střehu, přitom nebýt vidět. Je ve sliznicích i v krvi. Na konkrétní práci má tato armáda dobře vycvičené specialisty, buňky i pouhé molekuly.
Imunitní složky musí být schopné neustále se dál učit a vzájemně se dorozumívat. Je to vysoce propracovaný systém, k jehož řízení by člověk potřeboval pomoc počítače. Není divu, že může být poruchový.
Co škodí imunitě?
Pokud nejde o vrozené poruchy, pak imunitě nejčastěji škodíme my sami. Nebereme ohled na potřeby těla. Největším nepřítelem dobré obranyschopnosti je dlouhodobé přepínání sil a neschopnost nebo reálná nemožnost snížit stres.
V praktickém životě to může vypadat tak, že v práci máme uzávěrku, a tak si nedovolíme vyležet angínu pořádně. Mrtví únavou se snažíme pracovat, přitom tělo je zeslabené tak, že se snadno přidá další infekce.
Imunitní systém nemá dost energie, aby se s ní vypořádal, ačkoli je to třeba jen banální rýma. Následuje pak vleklé období, kdy se potácíme mezi recidivami nemoci a krátkodobým zlepšením.
Trvalým průvodcem je stres z únavy, což vede k dalšímu snížení ochranyschopnosti a riziku vážnějšího onemocnění. Může to být autoimunitní nemoc i zhoubné bujení.
Co jí pomáhá?
Vyhradit si denně rozumný čas pro odpočinek a relaxaci.
Dobrá kondice těla podporovaná přiměřeným pohybem, příliš náročný sport však oslabuje.
Snížení zbytečné zátěže imunity a rizika infekce očkováním tam, kde je to žádoucí, tedy i při cestách na dovolenou.
Betaglukany: Nic záhadného, zato účinného
Pokud pravidelně snídáte ovesné vločky, děláte něco dobrého pro svou imunitu. Proč? Oves, ale také bezpluchý ječmen, houby a kvasnice patří k nejvýznamnějším zdrojům látek, jimž se říká beta-glukany.
Jsou v řadě potravin, přesto jich organismus nemusí dostávat, kolik by potřeboval. Bývají totiž časté právě v těch částech surovin, kterých se moderním zpracováním zbavujeme, třeba při vymílání bílé mouky.
Jak beta-glukany prospívají?
Mají neobyčejný vliv na práci buněk imunitního systému. Zvyšují jejich výkonnost a citlivost vůči škodlivým mikroorganismům i poškozeným vlastním buňkám těla. Tím pomáhají chránit proti infekcím i proti zhoubnému bujení.
Zlepšují stav organismu po chemoterapii a ozařování. Urychlují hojení ran, a to i po operacích.
Příznivě ovlivňují také metabolismus, neboť přispívají ke snižování cholesterolu v krvi a udržování vyrovnané hladiny cukru v krvi.
Tip: Betaglukan FORTE s vitaminem C obsahuje 250 mg čistého kvasničného betaglukanu a denní dávku 80 mg vitaminu C. Balení 30 tobolek stojí asi 210 Kč a 60 tobolek 310 Kč.
Pro děti od 1 roku je určen sirup Glukánek v balení 150 ml, cena asi 180 Kč.
Betaglukan IMU 200 mg s inulinem v balení od 30 tobolek je asi za 180 Kč.
Eleuterokok: Přehlížený poklad
Nemá nic společného s kulovitými bakteriemi čili koky, eleuterokok je keř, botanicky příbuzný s ženšenem. Roste v přírodě na Dálném východě, od Ruska až po Japonsko.
Tradičně ho využívala přírodní medicína a jeho pozoruhodné účinky na zdraví prokazuje i moderní výzkum.
Co eleuterokok umí?
Výrazně posiluje imunitu a tím preventivně pomáhá při vlnách viróz, ale i při větší tělesné zátěži. Podávat se může i dětem.
Při únavě dodává sílu a celkově zvyšuje výkonnost tělesnou i duševní. Zlepšuje i náladu a chuť k jídlu. Podporou práce mozku zlepšuje i zrak a sluch.
Pomáhá udržovat zdravá játra, neboť snižuje nepříjemné průvodní jevy způsobené hromaděním jedovatých látek v játrech.
Zmírňuje psychické potíže, způsobené vyčerpáním. Výrazně uklidňuje psychiku při stresu a tím pomáhá omezovat nepříznivý dopad zátěžové situace na imunitu.
Tip: Caffit je doplněk stravy působící jako vzpruha při únavě, v období viróz a celkového oslabení organismu. Pomáhá unaveným maminkám, studentům i řidičům.
Vedle výtažku z eleuterokoku obsahuje kombinaci vitaminů, minerálů, stopových prvků a jednoduchých cukrů. K dostání v lékárnách a na www.hmh.cz v balení 20 nebo 60 tablet.
Mýty o klíšťatech: Věříte jim?
Napadají hlavně lidi se sladkou krví
Kdepak, klíšťata se orientují podle čichu, vnímají lidské pachy. Říká se, že když si dáte pivo nebo česnek, změní se složení potu, jehož pach poté klíště odpuzuje, ale vědecky to potvrzeno nebylo. Odpudivý, byť dočasný účinek mají pouze repelenty.
Na světlé oblečení nejdou
To je omyl, světlá látka má jen tu výhodu, že na ní klíště snáze zahlédnete.
Klíště se musí „vyšroubovat“
Ne, klíště není do kůže zašroubované, ale zakousnuté, jeho kusadla připomínají kombinační kleště. Jak ho tedy co nejlépe odstranit?
Nejprve ho zakápněte dezinfekcí, pak ho uchopte pinzetou (či speciálními kleštičkami) a viklavými pohyby jej opatrně vytáhněte z kůže. Místo přisátí poté znovu potřete dezinfekcí.
V kůži nesmí zůstat kusadla, hrozí infekce
Infekce probíhá již ve chvíli, když klíště začne sát krev a vypouštět sliny do rány. V samotných kusadlech však nákaza není. Takže nepanikařte, jestliže vám po odstranění klíštěte zůstanou v kůži. Tělo si s nimi poradí podobně jako s třískou.
Při nákaze se nasazují antibiotika
Vzhledem k tomu, že klíšťová encefalitida je virové onemocnění, antibiotika jsou zde zcela neúčinná. Na viry nezabírají.
Očkuje se v zimě
To už neplatí, očkovat se dá kdykoliv během celého roku (ideálně však v době, kdy aktivita klíšťat není příliš vysoká). Liší se jen intervaly mezi první a druhou dávkou.
Ty jsou v zimě podstatně delší, od jednoho do tří měsíců, zatímco v létě se zkracují na pouhé dva týdny.
Mezi jednotlivými dávkami je nemoc horší
Průběh není horší, nanejvýše může být stejný jako u neočkovaných, spíše je ale mírnější. Po první vakcinaci ještě protilátek není dostatek. Záleží na tom, kolik dnů od očkování uplynulo do doby nákazy.
Zpravidla 14 dní po 2. dávce je ochranná hladina protilátek u více než 90 % očkovaných. Po 3. dávce se účinnost zvyšuje až na téměř 100 %. Je proto nezbytně nutné dokončit základní imunizaci podáním 3. dávky.
S očkováním jsem v bezpečí
Vakcína nechrání před všemi nemocemi, které klíšťata přenášejí, dosud totiž neexistuje žádná vakcína proti lymské borelióze.
Borelióza: Kde antibiotika zabírají
Vzhledem k tomu, že se nejedná o virové onemocnění jako v případě klíšťové encefalitidy, lze lymskou boreliózu celkem dobře léčit antibiotiky. Ovšem pouze tehdy, jsou-li nasazena včas.
Pokud se tedy v místě přisátí vytvoří typická skvrna, je nutné ihned navštívit lékaře, který zahájí léčbu. Ale ani pak nemusí být zcela vyhráno. Bakterie se totiž dokážou schovat do pojivých tkání, a vyhnout se tak působení antibiotik.
V tomto „úkrytu“ pak mohou vydržet klidně i několik let. Více se dozvíte na www.borelioza.cz.
Text: Lenka Korandová, foto: Shutterstock, archiv firem