Poslední dobou se zdá, že o očkování se mluví snad jen v souvislosti koronavirem. Jenže očkování nám pochopitelně slouží i v boji s dalšími nemoci. A přemýšlet byste o něm měli také, pokud…
Jezdíte na koni
Milovníci koní často ani netuší, že právě kolem koňských stájí se mohou nejčastěji setkat s jednou z nejzákeřnějších infekcí – s tetanem. Bakterie, která tuto nemoc vyvolává, je totiž součástí běžné střevní mikroflóry zvířat.
S výkaly se dostává do půdy a tam je schopná přežívat i stovky let. K infekci pak stačí drobná oděrka, třeba jen zadřená tříska z vidlí ve stáji nebo nepatrné škrábnutí od psa nebo kočky, kteří se kolem stájí obvykle také pohybují.
Co hrozí? Infekce způsobí ztuhlost svalstva, která typicky začíná na obličeji, nejprve omezuje mimiku a otvírání úst, poté i polykání. Záškuby a křeče se pak rozšiřují dál po těle a mohou omezit dýchání.
Vyléčení je nejisté, úmrtnost vysoká, proto je u nás očkování proti tetanu povinné. Základní dávku dostávají s hexavakcínou už novorozenci, přeočkování následuje v pěti a deseti letech věku.
V dospělosti bychom se měli nechávat přeočkovat vždy po 10 až 15 letech. Pokud se ovšem pohybujete kolem koní, pak se doporučuje dodržovat spodní hranici kvůli zvýšenému riziku nákazy.
Momentálně máte na výběr mezi hrazenou monovakcínou proti tetanu nebo placenou trojkombinací, která chrání také před záškrtem a černým kašlem.
Je vám přes 60
Výkonnost imunitního systému není neměnná, ve zralém věku klesá a po šedesátce se už dá srovnat s nezralou obranyschopností nejmenších dětí.
Starší lidé jsou tak ve značné nevýhodě oproti dvacetiletým nebo třicetiletým, které imunita chrání mnohem lépe, proto jsou také nejméně náchylní k infekčním onemocněním. Specifickým potřebám imunity u seniorů by mělo být přizpůsobeno i očkování.
To znamená například výběr vakcín speciálního složení, které i u seniorů podpoří tvorbu potřebně vysoké hladiny protilátek. Jindy se používají vyšší dávky, konkrétně u očkování proti chřipce.
U starších lidí je zapotřebí zkrátit také intervaly pro přeočkování, což se týká především tetanu. Zatímco v mladším věku vydrží ochrana 15 až 20 let, u starších lidí se doporučuje přeočkování po 10 letech.
Jaká očkování se v seniorském věku vyplatí? Kromě zmíněné chřipky a tetanu se doporučuje očkování proti pneumokokokové infekci, protože v této věkové kategorii může mít velmi vážné následky pro zdraví, a dokonce ohrozit na životě.
Riziko nákazy je u lidí nad 65 let navíc 14x vyšší než ve středním věku. K dispozici jsou dvě vakcíny, které je výhodné kombinovat, protože společně chrání až proti 90 % pneumokokových kmenů vyvolávajících onemocnění. Lidem nad 65 let pojišťovny hradí obě vakcíny.
Jste ve středním věku
Ohrožovat vás mohou spalničky, ve věku nad 35 let je totiž už hladina protilátek velmi nízká. Kolem padesátky by vás zase mělo zajímat očkování proti pásovému oparu. Je to následná fáze planých neštovic, jejichž původce v těle po celý život zůstává.
Zatím není jasné, proč u některých lidí zůstává spící, zatímco u jiných vyvolá v pozdějším věku pásový opar, u malého procenta dokonce opakovaně.
Onemocnění je mimořádně bolestivé, a pokud postihne obličej, může způsobit ochrnutí lícních svalů nebo poškození zraku. Očkování do značné míry brání propuknutí pásového oparu a jeho opakování, i když účinnost klesá se stoupajícím věkem. Přesto zůstává vysoká, u lidí nad 70 let je asi 75%.
Čekáte miminko
V těhotenství se očkování zpravidla nedoporučuje, ovšem s jistými výjimkami, které prospívají dítěti. Především jde o očkování proti černému kašli.
Tato infekce je vysoce riziková pro kojence v prvních měsících života, kdy je ještě není možné očkováním chránit. Právě mezi takto malými dětmi do šesti měsíců je nejvyšší úmrtnost na černý kašel.
Očkováním matky ale získávají protilátky, které je při styku s infekcí mohou chránit. Vakcinace se doporučuje mezi 28. až 36. týdnem těhotenství.
Doporučené je i očkování proti chřipce. Ta totiž představuje tak velkou zdravotní zátěž, že se mohou rozvinout rozmanité komplikace, a to jak vlastní chřipky, tak i těhotenství, včetně předčasného porodu.
Máte v rodině malé dítě
Je to společná zkušenost všech rodičů a prarodičů: Malé dítě má velkou náchylnost k infekčním onemocněním a těmi pak může nakazit i dospělé. Kromě infekcí banálních to mohou být záněty středního ucha, způsobené pneumokoky, a černý kašel.
A tato onemocnění mohou představovat nebezpečí pro dospělé oslabené chronickým onemocněním nebo pro prarodiče, kteří jsou už ve věku, kdy výkonnost imunitního systému klesá.
Proto se těmto lidem doporučuje chránit se vakcinací proti pneumokokovým infekcím a černému kašli.
Ohrožovat mohou ale i naopak rodinní příslušníci malé dítě, aniž by si toho byli vědomi. Až desetina lidí může totiž mít v nosohltanu bakterii meningokoku. Sami neonemocní, zůstávají bez příznaků, přesto mohou infekci šířit až šest měsíců.
Největší riziko představují pro kojence, u nichž je největší riziko úmrtí. Průběh nákazy je překvapivě rychlý – pouhých 24 až 48 hodin stačí na to, aby meningokok napadl mozek nebo přivodil otravu krve, v nejhorším případě dokonce i smrt.
Očkování nepatří mezi povinné, je tedy na úvaze rodičů. Nejvhodnější je poradit se s pediatrem, dozvíte se také, že vakcína proti meningokoku B, který u nás nejčastěji infekci vyvolává, je momentálně k dispozici ve zjednodušeném očkovacím schématu.
Trpíte chronickým onemocněním
Pak vás ve zvýšené míře ohrožuje infekce pneumokoky. Je to běžná bakterie, kterou má v nosohltanu až 10 % dospělých lidí a 60 % dětí, aniž by jim působila zdravotní potíže.
Při oslabení organismu se ale může začít šířit a vyvolat těžký zápal plic, zánět mozkových blan nebo otravu krve. Ohroženi jsou zejména lidé s chronickým onemocněním.
Riziko, že se po setkání s přenašečem nemoci, který je sám bez příznaků, infekce rozvine, je u diebetiků 6x vyšší, u lidí s plicním onemocněním 7x vyšší, a při srdečně-cévním onemocnění dokonce 10x vyšší než u zdravé populace.
Co hrozí? První příznaky ukazují na chřipku nebo podobné virové onemocnění. Bývá to zvýšená teplota, zimnice, třesavka, bolest hlavy, někdy i zvracení. Příznaky nejsou jednoznačně varující, proto řada lidí nejprve spoléhá na domácí léčbu.
Odbornou péči vyhledávají až později, kdy je už pneumokoková infekce hůře léčitelná a narůstá riziko trvalých následků, či dokonce smrti. Pneumokoky jsou navíc odolné vůči běžně používaným antibiotikům.
Očkování je zdarma pro lidi nad 65 let a bez ohledu na věk také u určitých závažných zdravotních stavů. Podrobnosti zjistíte ve své zdravotní pojišťovně.
Foto: Shutterstock