Čerstvý chléb je nezdravý, po bramborách se tloustne, syrová zelenina je nejzdravější… Tyto a další stále se udržující omyly uvedeme na pravou míru podle současných názorů medicíny.

1. Syrová strava prospívá zdraví

Tohle tvrzení bohužel platí jen zčásti. Prvním zádrhelem je obtížná stravitelnost.

Dobrovolníci, kteří se v rámci vědecké studie týdny živili stejnou rostlinnou stravou jako lidoopi, skončili podvyživení, chyběly jim bílkoviny, tuky i některé vitaminy a minerály.

Lidské trávení je prostě po tisíciletí přizpůsobené k využívání tepelně zpracovaných potravin.

Některé choulostivé živiny se sice zahříváním ztrácejí, ale jsou až díky varu pro trávení využitelné, jako třeba provitamin A. Základem zdravého jídelníčku by tedy měla být tradiční tepelně upravená strava doplněná syrovým ovocem a zeleninovými saláty.

2. Alkohol zlepší trávení

Pocit úlevy, když si po těžkém jídle dáte skleničku něčeho ostřejšího, je jen zdání. Alkohol sám o sobě trávení tuku neusnadňuje. Jen na čas odstraní pocit tíže, neboť svým účinkem uvolní svalstvo žaludku.

Trávení ale nepovzbudí, naopak, stejné jídlo bez alkoholu projde žaludkem rychleji.

3. Biopotraviny mají víc vitaminů

To bohužel žádná ze studií na toto téma nepotvrdila, takže například ekologicky pěstované zelí má zhruba stejné množství vitaminů a dalších významných živin jako hlávka z konvenčního pole.

V čem se skutečně bio a nebio produkty liší, je obsah nežádoucí chemické kontaminace. Produkty konvenčního zemědělství jsou až stonásobně více zatíženy pesticidy.

Zelenina a ovoce pěstované bez chemie jsou ovšem choulostivější vůči rozkladu bakteriemi a vůči napadení plísněmi, a to právě pro chybějící chemické ošetření. Pak se rychleji kazí, navíc i toxiny plísní bývají škodlivé pro zdraví. Mohou se pak dostat i do potravin vyráběných z biosurovin.

4. Ohřívané houby jsou jedovaté

Tato pověra má prý původ v dobách, kdy chladničky ještě nebyly běžnou výbavou každé domácnosti. Houbové jídlo uložené v nedostatečně chladném prostoru pak začalo procházet rozkladnými procesy, než se dostalo znovu na stůl.

Důkladné ohřívání pak sice zlikvidovalo množící se bakterie v jídle, ale s pozměněnou strukturou hub už nic nenadělalo.

5. Maso dává sílu

Kdepak, maso je kupodivu ve srovnání s různými druhy zeleniny nebo s luštěninami poměrně chudým zdrojem živin.

Samozřejmě je bohaté na bílkoviny, tuk a také železo a některé vitaminy řady B, ale náš organismus potřebuje mnohem bohatší paletu živin, aby metabolismus dobře fungoval.

6. Ovocný cukr je zdravější

Kdepak, právě naopak. Ovocný cukr neboli fruktóza sice tvoří polovinu běžného řepného cukru, ale izolovaný má poněkud jiné vlastnosti. Pro zdraví je pak mnohem rizikovější než běžný cukr.

Fruktóza podporuje ukládání energie do tukových zásob, takže její hojnější spotřeba vede k tloustnutí a také ztukovatění jater. Současně stoupá i hladina krevních tuků, což je varovný signál narůstajícího rizika srdečního onemocnění.

7.  Alkohol se při vaření vypaří

Ne tak docela. Pokusy na univerzitě v Idahu ukázaly, že to, co se z jídla s varem vytrácí, je hlavně voda. Úniku molekul alkoholu brání především tuk v jídle. Alkohol se tak v hrnci drží překvapivě dlouho.

Výzkumníci naměřili po 30 minutách dušení vepřového masa na víně ještě asi třetinu alkoholu v jídle, po 90 minutách ještě asi pětinu z původního čistého alkoholu ve víně. Pokud se alkohol přidává těsně před dovařením, pak zůstává ve vysoké míře zachován.

Foto: Shutterstock