Je to jeden z nejnepříjemnějších stavů, které můžete zažít. Přepadne vás z čista jasna a vytvoří zdání, že vás pocit náhlé hrůzy roztrhá. Obrana naštěstí existuje.
Záchvat paniky je vlastně koncentrovaný zážitek stresu. Je časově ohraničený, obvykle trvá mezi 5 až 20 minutami, pak se rozplyne. Během života se může objevit i u lidí bez psychických potíží, pak se už obvykle neopakuje. Zanechá však hlubokou stopu, nikdy na něj nezapomenete.
Kde se bere?
Záchvat paniky má prý původ ve stavech našich pravěkých předků, jaké zažívali při extrémním nebezpečí a ohrožení života, například v bezprostřední blízkosti velké šelmy.
Zrychlené dýchání i srdeční frekvence stejně jako změny ve vnímání těla měly zvýšit šanci na záchranu. Ojedinělý panický záchvat se může objevit i bez příčiny, jindy je vyvolávacím faktorem vyčerpání psychické nebo fyzické.
Co se při panice děje?
prosím do kruhů kolem postavy:
– Zrychluje se dýchání a srdeční tep.
– Hrudník sevře krunýř, pociťovaný jako tlak nebo bolest.
– Krk je stažený, vytváří pocit obtížného dýchání.
– Dlaně jsou zpocené, třesou se nebo trpí mravenčením.
– Mysl zaplní pocit strachu ze smrti a ztráty zdravého rozumu.
Záchvat vyčerpává
I když stav paniky nemá dlouhé trvání a samovolně zase odezní, obvykle po něm zůstane stav překvapivé vyčerpanosti a únavy. Je to tím, že tělo skutečně reagovalo na imaginární hrozbu a tím spotřebovalo momentální energetické rezervy.
Ještě nepříjemnější může být následný pocit nereálnosti okolí. Může se stát, že je vám známé místo náhle cizí nebo že sebe vnímáte jakoby ve snu a neosobně. I tyto stavy ovšem bývají jen přechodné.
Co při panice pomáhá
Opakujte si, že tento stav vás nemůže zabít. Soustřeďte se na podstatu tohoto sdělení a vědomě si ji opakujte. Pak si řekněte, že máte silnou úzkost a uvědomte si ji, nepopírejte ji.
Poté se vraťte k původní myšlence a zopakujte si, že sice trpíte silnou úzkostí, ale ta vás nedokáže zabít.
Několikrát se velmi zhluboka nadechněte a vydechněte. Na dýchání se zaměřte zejména v případě, že se následkem paniky velice zrychlí.
Zkuste vědomě pozorovat průchod vzduchu nosem a dýchacími cestami až k úplnému naplnění kapacity plic a pak zase v opačném směru postup výdechu. Můžete přiložit dlaň na hrudník, tak se pozornost mysli na tuto partii přirozeně lépe upře.
Zaměřte se na pocit ztuhlých svalů a začnete s nimi pracovat. Soustřeďte se na svaly obličeje a vědomě je několikrát zatněte a pak zase uvolněte. Pak postupte ke svalům krku a udělejte totéž, několikrát je vědomě stáhněte a zase uvolněte.
Pokračuje svaly hrudníku, břicha, zad a končetin. Soustředěním na jejich fungování oslabíte průběh panického záchvatu jak v rovině tělesné, tak i duševní.
Zkuste se soustředit na konkrétní podrobnost ve vašem bezprostředním okolí. Může to být třeba sloupek u cesty, u nějž stojíte. Začnete si ho podrobně všímat a slovy popisovat.
Smyslem této metody je zastavit tryskající proud zmatených a nedotažených myšlenek a tím se zklidnit. Místo popisu sloupku si můžete také začít opakovat násobilku nebo recitovat báseň.
Když se záchvaty vracejí
Pak jde o tzv. panickou poruchu, která dokáže velice znepříjemnit život. Uvedené tipy sebeobrany při panickém záchvatu pak už velký efekt nemají, pro úlevu je nezbytná odborná pomoc. Léčba bývá dlouhodobá a sází hlavně na účinek antidepresiv.
Text: Lenka Korandová, foto: PX FUEL
