Proč? Důvodů je několik a jsou objektivně prokazatelné. Týkají se nejen nemocí, ale dokonce i působení léků.

Bez nadsázky se dá říct, že rozdíl mezi mužem a ženou, zakotvený v každé jednotlivé buňce těla, se neprojevuje jen na vzhledu a chování, ale velmi podstatně také na tom, s jakými nemocemi a jak stonáme.

Tento rozdíl ještě značně posilují mužské a ženské hormony, protože i jejich pole působnosti je širší, než se běžně domníváme. Velmi podstatně totiž mění aktivitu imunitního systému.

O něco menší, ale nezanedbatelný vliv na odlišné stonání pak má rozdílné vnímání ženské a mužské role. Tím se například vysvětluje, proč se ženy častěji léčí s depresí, ale více sebevrahů je mezi muži, neboť neradi ukazují svou slabost.

V méně tragické rovině je pro ženy zase komplikovanější domácí léčení nemocí. Nevydrží na lůžku, věnují se domácnosti, a tak se léčba i rekonvalescence znatelně protahuje. Ale pojďme se podívat na konkrétní příklady. Pro ženy je důležité o nich vědět, a tím lépe chránit své zdraví.

Podstatné rozdíly

Ženské tělo reaguje silněji na rizikové faktory, jako je kouření, vysoká hladina tuků v krvi, vysoký krevní tlak, obezita nebo cukrovka.

Proto také stoupá u diabetiček riziko infarktu pětinásobně, zatímco u mužů cukrovkářů „jen“ trojnásobně oproti zbytku populace. Šance na přežití infarktu je navíc u diabetiček nižší.

Zdravý životní styl, rozumný jídelníček a udržování odpovídající váhy proto u žen bez přehánění mohou zachraňovat život.

Střevo u žen obvykle pracuje o něco pomaleji než u mužů. To se může negativně odrazit na zdraví, neboť škodliviny mohou déle působit na střevní stěnu a poškodit ji.

Právě proto je pro ženy zvláště důležitá každodenní porce vlákniny, jejímž nejbohatším zdrojem jsou bohužel dost neoblíbené luštěniny.

Játra jsou u žen nejen menší, ale liší se i ve schopnosti likvidovat jedovaté látky. I ta totiž podléhá vlivu pohlavních hormonů. Proto by se ženy měly vyhýbat zbytečné konzumaci léků a samozřejmě i alkoholu, který z tohoto důvodu snášejí hůře než muži.

Imunita

Příroda se postarala o to, aby imunita žen fungovala co nejefektivněji a aby je jakožto dárkyně života chránila.

Tuto výhodu si ženy nesou už v genech – řízení imunity totiž příroda zakotvila do genů chromozomu X, který mají ženy zdvojený, zatímco u mužů ho doplňuje chromozom Y zaměřený hlavně na sexuální funkce.

Rozdíl mezi pohlavími ještě posiluje působení ženského hormonu estrogenu, který pohotovost a údernost imunitního systému zvyšuje. Díky tomu ženy lépe vzdorují infekčním nemocem a v případě, že přece jen onemocní, se uzdraví rychleji než muži.

Testosteron naopak obranyschopnost těla tlumí, proto má běžné nachlazení čili „mužská rýma“ skutečně vážnější a nepříjemnější průběh než stejná viróza u žen. Ale nejde jen o infekční onemocnění.

Méně aktivní imunitní systém mužů zvyšuje také riziko onkologických chorob a zhoršuje vyhlídky na vyléčení nádoru.

Na co si dát pozor: Hlavním nepřítelem dobře fungující obranyschopnosti těla je stres. Pro ženy, které k němu bývají psychicky vnímavější, je proto důležité aktivně proti stresu bojovat.

Velmi dobrou prevencí jsou sportovní aktivity, které v těle uvolňují protistresově působící látky. Pomáhají i meditace nebo zklidňující byliny jako třezalka, mučenka, kozlík nebo meduňka.

Revmatismus a spol.

Aktivnější imunitní systém nepřináší ženám jen výhody. Zvýšená útočnost obranyschopnosti, kterou netlumí odlišný chromozom ani hormony jako u mužů, může totiž nabrat nesprávný směr a stejnou silou jako proti původcům nemocí zaútočit proti vlastnímu tělu.

To je podstatou takzvaných autoimunitních chorob, tedy onemocnění způsobených chybnou reakcí imunity. Imunitní systém pak vyvolává záněty a ničí různé tkáně v těle.

Mezi nejčastější autoimunitní onemocnění patří revmatismus a není překvapení, že tři čtvrtiny postižených tvoří ženy.

Ženy také mnohem častěji trpí na alergie, astma, únavový syndrom, roztroušenou sklerózu a poruchy štítné žlázy, vyvolané útokem imunitního systému.

Na co si dát pozor: Propuknutí autoimunitního onemocnění velmi často spouští hluboká vyčerpanost, například po přechozené nebo nedoléčené viróze. Přetěžování sil zhoršuje i průběh onemocnění, proto si dopřejte odpočinek, když si o něj tělo říká. U autoimunitních chorob je jedním z léčebných prostředků.

Postižení kloubů

Kromě autoimunitního zánětu kloubů mají bohužel ženy také větší sklon k degeneraci kloubní chrupavky čili k artróze. Příčinou je předčasné opotřebení kloubní chrupavky přetěžováním, což se u žen velmi často týká malých kloubů na prstech rukou.

Přepočteno na milimetr čtverečný totiž na ně při pohybu působí stejná zátěž jako na kyčelní klouby, přitom vrstva chrupavky je tu tenčí. Je to hlavně každodenní práce v domácnosti, která nadměrně klouby prstů namáhá.

Není tedy divu, že se artróza prstů vyskytuje u žen až devětkrát častěji než u mužů.

U žen více trpí také kolenní klouby. Je to dáno už tím, že ženská pánev je širší, což ovlivňuje postavení kolenního kloubu. Navíc mají ženy slabší vrstvu chrupavky, její poškození se proto projeví dříve a silnějšími bolestmi.

Nepřekvapí tudíž, že až dvě třetiny náhrad kolenních kloubů se provádí právě ženám.

Na co si dát pozor: Nechtějte zvládat veškerou práci v domácnosti vlastními silami, naučte se úkoly rozdělovat a dopřát rukám odpočinek.

Velké klouby nohou zase ochráníte udržováním rozumné tělesné váhy, s každým kilem navíc riziko poškození chrupavky roste.

Infarkt

Že se u žen příznaky srdečního infarktu mohou projevovat odlišně, se dostává už i do obecného povědomí. Bohužel projevy jsou tak neurčité, že můžou osudově oddálit vyšetření i léčení. Situaci komplikuje i představa, že infarkt je vlastně „mužskou nemocí“.

To je pravda jen částečně. Ženy skutečně chrání vliv hormonu estrogenu, ten ale polevuje s věkem. Proto nejvíce žen umírá na infarkt ve věku 40 až 65 let.

Na co si dát pozor: Místo prudké bodavé bolesti na hrudníku se u žen infarkt může ozývat nevolností, zvracením, schváceností a bolestí v zádech mezi lopatkami nebo v nadbřišku.

Osteoporóza

Po padesátce se s touto záludnou nemocí potýká každá třetí žena. Hlavní příčinou řídnutí kostí je pokles tvorby estrogenu, neboť právě tento hormon podporuje tvorbu kostní hmoty.

Vedle klimakteria k tomu může dojít i při dlouhodobých poruchách menstruačního cyklu nebo po operativním odstranění vaječníků.

Ve vyšším věku ovšem trpí osteoporózou i muži, po sedmdesátce statisticky trápí každého třetího.

Na co si dát pozor: Zdraví kostí nejlépe prospějete, když budete běhat, chodit či tančit, zkrátka věnovat se pohybu ve vzpřímené poloze. Právě ten podporuje i ve vyšším věku obnovu kostní hmoty.

Problém s léky

Ženské tělo může na tentýž lék podávaný muži reagovat poněkud jinak, což má několik důvodů. Tím původním je už samotný vývoj léku.

Už při počátečním testování na laboratorních myších se s ohledem na ochranu budoucích generací využívají spíše samečci a stejně tak pro klinické zkoušky v závěrečných fázích se vybírají převážně muži. Podle nich je pak stanoveno také dávkování léku.

To pak skrývá několik zádrhelů. Na účinku se totiž může podepsat i rozdílná stavba těla. Větší podíl tukové tkáně typický pro ženské tělo může některé léky déle zadržovat. To pak může vést k předávkování.

U žen může probíhat pomaleji i vstřebávání léku ve střevě nebo odbourávání v játrech, takže se látka může v těle hromadit a měnit očekávaný účinek.

Překvapivé rozdíly

V některých případech může být rozdíl v efektu přípravku markantní, jako například u přípravku s kyselinou acetylsalicylovou, který se používá na snížení rizika infarktu a mozkové mrtvice.

Ženy skutečně chrání proti opakované mrtvici, ale riziko infarktu významně nesnižuje. Naopak u mužů jsou lepší výsledky s prevencí proti infarktu, nebezpečí mozkové mrtvice však přípravek nejen že nesnižuje, ale dokonce o něco zvyšuje.

Podobně rozdílně reaguje ženský a mužský organizmus na opiáty používané jako silné léky proti bolesti nebo na anestetika.

Jak se chránit?

Pokud zaznamenáte nečekané tělesné i duševní projevy v souvislosti s podáváním léků, kontaktujte co nejdříve lékaře, který vám je předepsal. Velmi užitečné mohou být detailní poznámky, kdy a jaké potíže se vyskytly, a proto je dobré se je zapisovat. Nespoléhejte se jen na své pocity.

Text: Lenka Korandová, foto: Shutterstock