Náhražky a jiné formy šizení při výrobě potravin nejsou tak neobvyklé, jak by se zdálo. V praxi to vypadá tak, že si kupujete potravinu, která není tím, za co se vydává. Jak to poznáte a co s tím?
„Bezlepkový chléb“, ve kterém je více než dvojnásobně vyšší množství lepku, než je povoleno pro potraviny označené jako „bez lepku“. „Sirup bez chemických barviv“ s obsahem syntetického barviva tartrazin (E 102).
„Kuličky bez chemických barviv“, v nichž byla zjištěna přítomnost syntetického barviva allura červeň AC (E 129).
„Sušená šťáva z mladého ječmene s obsahem vitaminu C 595 mg/100g“, která neobsahuje žádný vitamin C… To jsou jen čtyři příklady falšovaných potravin, které zjistili pracovníci Státní zemědělské a potravinářské inspekce při svých kontrolách.
Nejakostní a nebezpečné
Vedle falšovaných potravin můžete narazit i na potraviny, jež SZPI označuje jako „nejakostní“. Například se inspektorům dostalo do ruky máslo, které obsahovalo více vody, než je stanoveno.
Ještě horší je, když objeví potraviny přímo „nebezpečné“, jakou byl sypaný černý čaj s nadlimitním množstvím pesticidů, který svým hostům připravovali pracovníci jedné čajovny v Táboře.
Pro peníze všechno
Je to opravdu tak. Můžeme si koupit potravinu, která není tím, za co se vydává. Proto, že jsou výrobky často úmyslně upravené nebo třeba „jen“ chybně označené. A proč? Důvodem je mnohdy chamtivost, snaha obohatit se na úkor druhého.
Jak upozorňuje Státní zemědělská a potravinářská inspekce, v některých případech může kvůli těmto praktikám dojít až k ohrožení lidského zdraví.
Braňte se!
Samozřejmě že se jedná jen o některé výrobce nebo provozovatele, kteří takto podvádějí. Všeobecně je nejen u nás, ale na celém území Evropské unie nastavená laťka kvality vysoko a úroveň bezpečnosti potravin je také vysoká.
Přesto stále existují podnikatelé, kteří vymýšlejí nové metody, jak obejít právní předpisy a obohatit se na úkor spotřebitele. Proto je dobré vědět, na co se zaměřit a co si hlídat.
I. Etikety
Už samotná nálepka na obalu výrobku nám může ledacos prozradit. Nejdůležitější je název, složení a datum spotřeby/minimální trvanlivost.
1. Název výrobku
Džus musí mít určité procento ovoce. Pokud je na obalu uvedeno „nektar“ nebo „ovocná šťáva“, může být třeba přes celou krabici obrázek s velkým, šťavnatým pomerančem, ale nekupujete si džus.
Pokud místo produktu s názvem „máslo“ kupujete „směsný roztíratelný tuk“, přestože jako máslo vypadá, máslem není. Podobné je to s „jahodovým jogurtem“ a „jogurtem s příchutí jahody“, „hovězím masem“ a „masným výrobkem z hovězího masa“…
2. Špatné umístění v regále
Přímo souvisí s názvem výrobku. Pro mnoho druhů potravin existují levnější náhražky. Mohou se prodávat, ale musejí být označeny tak, aby se hned poznalo, že se o náhražky jedná.
Ale klidně se může stát, že kakaovou pochoutku objevíte v regálu mezi čokoládami a neuvědomíte si, že jde o náhražku. Nebo jsou jako sýry nabízeny mléčné výrobky s rostlinnými tuky.
3. Složení
Tady platí pravidlo o sestupnosti – suroviny se řadí dle použitého množství od těch s nejvyšším podílem v potravině směrem dolů. Nerozumíte mnohým názvům, chemickým výrazům a kódům éček? Kupujte jen potraviny se složením, kterému převážně rozumíte.
Popřípadě dnes se dají již využít i chytré mobilní aplikace, do kterých kód éčka zadáte a vyjede vám použití a bezpečnost dané přídatné látky. Mnohé se nám snaží také napovědět různá loga a označení, například:
„Vím, co jím“, logo CEFF – „Potraviny a doplňky stravy bez zbytečné chemie“ (symbol přeškrtnutého „éčka“ v oranžovém kruhu), „BIO“, „Regionální potravina“ či logo přeškrtnutého klasu jako symbol bezlepkové potraviny.
4) Manipulace s datem použitelnosti potravin
Všímejte si, jestli není datum použitelnosti výrobku přepsáno nebo přelepeno jiným datem. Může také být „rafinovaně“ přelepeno nálepkou o slevě zboží. Prošlé výrobky nemusí nutně ohrozit vaše zdraví, ale mohou vám způsobit zdravotní problémy.
Tip Paní domu: Víte, jaký je rozdíl mezi datem použitelnosti a informací „Spotřebujte do“?
* „Spotřebujte do“ se používá pro potraviny, které podléhají rychle zkáze, a musí být proto rychle spotřebovány, např. jogurty a jiné mléčné výrobky, ryby, chlazenou drůbež, výrobky studené kuchyně atp.
a výrobce musí na obal doplnit i údaje o podmínkách uchování, které musí být dodrženy. Z hlediska konzumace po uplynutí data spotřeby mohou být tyto potraviny zdravotně rizikovou skupinou.
* „Minimální trvanlivostí“ se většinou označují potraviny, které se rychle nekazí. Příkladem mohou být konzervy, sušenky, čokoláda, nápoje, těstoviny atp.
Potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti lze i nadále prodávat, pouze pokud jsou zdravotně nezávadné a jsou-li jako prošlé označeny a odděleně umístěny. Po ukončení data minimální trvanlivosti výrobce nezaručuje chuťové a výživové kvality výrobku.
5. Nesprávné označení
Když objevíte na etiketě parmskou šunku vyrobenou v Německu nebo švýcarský sýr z Polska, asi to nebude v pořádku.
Tip Paní domu: Až se naučíte sledovat údaje na etiketách, zjistíte, že je dobré mít při nákupu po ruce lupu. Někdy je totiž písmo tak malinké, že se bude hodit.
6. Nevěřte všemu, co se píše
Někdy si na etiketě přečtete informaci, která prostě není pravda. Jako příklady, uvedené na začátku článku. Třeba, že potravina obsahuje „něco“, co ve skutečnosti neobsahuje, nebo naopak etiketa tvrdí, že je bez cukru (tuku), ale opak je pravdou.
Bohužel často tyto podvody neodhalíte ani při pečlivém studování etikety, ani když jídlo sníte. Ovšem přijít na ně mohou (a přicházejí často) právě inspektoři při kontrolách.
II. Sledujte informace u kontrolních organizací
Kvalitu a bezpečnost potravin u nás „hlídá“ hned několik organizací. Každá má určitý okruh působnosti. Na svých stránkách často uveřejňují důležité informace a upozorňují na zjištěné závady. Na ně se také můžete obrátit s prosbou o pomoc.
1. Státní zemědělská a potravinářská inspekce
(www.szpi.gov.cz) Sleduje potraviny a suroviny pro jejich výrobu, a to hlavně rostlinného původu.
Dále kontroluje prodejny, restaurace, výrobny, jídelny, cukrárny, vinárny, pivnice, čerpací stanice… Aktuální prohřešky si můžete najít na jejích stránkách „Potraviny na pranýři“ (www.potravinynapranyri.cz).
2. Státní veterinární správa
(www.svscr.cz) Její úkol je podobný, s tím rozdílem, že sleduje potraviny živočišného původu, upozorňuje na nákazy zvířat, dbá na jejich ochranu před týráním. Kontroluje v obchodech úseky, kde dochází k úpravě masa, drůbeže, ryb nebo vajec a mléka.
3. Česká obchodní inspekce
(www.coi.cz) Kontroluje jakost, zdravotní nezávadnost, podmínky skladování a dopravu zboží, které se netýká potravin, tabákových výrobků a pokrmů. A také hlídá kvalitu poskytovaných služeb. Na ČOI se můžete obracet i v případě stížnosti na postup vyřízení reklamace.
4. Státní ústav pro kontrolu léčiv
(www.sukl.cz) Pomůže vám při problémech s léky a léčivými přípravky. Kontroluje také prodej padělaných nebo falešných léčiv.
5. Hygienické stanice
(www.mzcr.cz) Obracejte se na ně tehdy, když máte zdravotní potíže a myslíte si, že jsou kvůli tomu, že jste snědli nějaké závadné jídlo v restauraci, v jídelně, ve stánku rychlého občerstvení,…)
6. Ministerstvo zemědělství
(www.bezpecnostpotravin.cz/) Rychle, nezkresleně a hlavně srozumitelně. To jsou tři hlavní kritéria, která si vzalo za cíl Informační centrum pro bezpečnost potravin zřízené Ministerstvem zemědělství.
Na svých stránkách informuje o všech potravinách na cestě od farmy až na stůl, a to včetně krmiv. Aktuální zprávy o závadných potravinách si prostřednictvím centra můžete nechat posílat na svou e-mailovou adresu.
Příklady potravinových podvodů:
Doslazované medy
Med je přírodní potravinou a není dovoleno do něj nic přidávat ani ho ničím nastavovat. Při rozborech v laboratořích se už inspekce setkala s falšovanými medy, které byly přislazovány cukrem.
Ředěné burčáky
Burčák patří k českým specialitám. Vinařský zákon přesně určuje období, kdy ho lze prodávat, kolik alkoholu musí mít, že jej lze vyrobit pouze z tuzemské vinné révy. Zároveň se nesmí ředit vodou.
Inspekce již několik let pravidelně kontroluje prodej burčáku a pravidelně se daří zachytit několik vzorků, v nichž je laboratorně prokázán přídavek vody.
Falšované víno
Umělá barviva, přidaná voda, přidaný cukr nebo jiná sladidla, kyselina citronová… To všechno inspekce pravidelně objeví v některých vzorcích kontrolovaného vína.
Džemy s menším podílem ovoce
Pravidelně každý rok jsou odhalovány výrobky, které mají menší množství ovoce, nebo ve kterých je dokonce část ovocného podílu nahrazena levnějším druhem. Třeba jahodový džem, v němž je jahodová složka částečně nahrazena jablky.
Text: Dana Pešková, Zdroj: szpi.gov.cz, potravinynapranyri.cz, Bc. Martina Korejčková, DiS, nutriční terapeutka (www.martinakorejckova.cz)
