To je opravdu otázka. Udit se totiž dá lecjak a hodně záleží na tom, co budete dělat, jak často a kde. Podle toho si vyberete.

Na trhu najdete hodně typů udíren, lehké přenosné, kombinované se zahradním krbem, grilem, sudové či elektrické. Z materiálů převažují cihla, plech a dřevo. Všechny tyto udírny fungují v principu podobně. Skládají se z ohniště, kouřovodu a udicí skříně.

Kouřovod

Trubka vedoucí kouř se používá se všude tam, kde je potřeba vyrobit kouř na místě odděleném od udicí komory. Jeho sklon je dán výškovým rozdílem mezi ohništěm a skříní, obě tyto části propojuje.

Skříň

Nebo také komora je jednoduše prostor, kde je jídlo umístěné během uzení a který zadržuje kouř po dostatečnou dobu. Může to být něco tak důmyslného jako skříň z nerezavějící oceli, ale také něco tak jednoduchého jako pekáč, sud či lepenková krabice.

Velikostí by měla odpovídat zamýšlenému množství uzenin.

Některé udírny mají hořák, či topeniště nebo zdroj tepla ve stejném prostoru jako potraviny, jiné, obvykle ty k uzení zastudena, využívají vzdálený zdroj kouře a do udicí komory jej přivádějí trubkou čili kouřovodem.

Hořák nebo ohniště

Tepelný zdroj může být na zemní plyn, propan-butan, elektřinu nebo to může být gril vytápěný dřevěným uhlím nebo ohniště. V zařízeních pro horké uzení hořák generuje kouř a zároveň poskytuje teplo k úpravě potravin.

Některé udírny mají oddělený vyvíječ kouře a zdroj tepla v udicí komoře. Díky tomu jsou stejně vhodné pro uzení zatepla i zastudena.

Udělej si sám

Skříňovou udírnu si můžete postavit i sami. Pokud budete chtít stavbu cihlovou, budete muset udělat stabilní základovou desku, jinak mohou stěny začít praskat a přestanou těsnit. Pro dřevěné a plechové udírny vystačí pevný podklad. Někde můžete využít vhodný terén zvláště pro kouřovod.

Bude vypadat asi takto.

Udírna na sporák

Pokud nebudete udit větší množství, bude vám stačit obyčejná udírna na sporák. Stačí hrnec s pokličkou, v němž je umístěn mřížkový stojan, na který se ukládá maso. Palivo, obvykle dřevěné hobliny, se dává na dno hrnce vyloženého alobalem.

Jakmile se dno rozpálí, zahřeje celý hrnec, dřevo se vznítí a začne vydávat kouř. Maso se vyudí horkým kouřem a nasákne vůní dřeva. Tento jednoduchý systém ale bývá trochu obtížnější regulovat.

Základem všech udíren je materiál vydávající kouř, čili dřevo popřípadě bylinky. Od toho se bude odvíjet chuť vámi vyuzené potraviny. Pojďme se tedy podívat, k čemu se jaké hodí. Je to ovšem jen základní přehled, protože kombinace jsou možné.

Jak vybrat dřevo podle hoření?

Drobné kousky dřeva se snáze zapalují a přirozeně doutnají po dlouhou dobu, což je užitečné, chcete-li udit zastudena. Naopak dřevo upravené do podoby štěpků má menší sklon k doutnání a potřebuje podporu v podobě tepla nebo tahu, aby doutnalo.

I dřevo různých stromů hoří rozdílným tempem. Kupříkladu pro dub je charakteristické pomalé hoření, zatímco jabloň a buk hoří rychleji. Hoření ovlivňují i další věci, zejména vlhkost dřeva, ale také vlhkost vzduchu.

Text: Eva Hořánková

Foto: PX FUEL