Ne, nejde o špatnou náladu. Řeč je o momentálně populárním tématu překyselení organismu. Také už jste si na radu kamarádky nebo článku na webu koupili v lékárně indikační papírky a zkoumali kyselost svých slin a moči?
Pokud vás vystrašil nález kyselé moči, pak lékař by vás uklidnil – je to normální. Ledviny jsou jedním z přirozených kanálů, kterými se tělo kyselých látek zbavuje.
A kupodivu úplně stejně tak tomu bylo u našich předků a prapředků, i ti by si naměřili kyselou moč a sliny, kdyby k tomu měli příležitost. Takzvaná překyselenost není výdobytek moderní doby, naše tělo takto funguje. Ale pojďme se podívat, kde se vlastně módní téma překyselení organismu vzalo.
Nápad nemocného lékaře
S touto teorií vlastně přišel už v první polovině minulého století zakladatel dělené stravy, americký lékař William Howard Hay. Když se u něj projevilo onemocnění ledvin, tehdy neléčitelné, zkoumal, jaké látky vlastně ledviny odvádějí.
Došel prý k tomu, že v těle je asi čtyřnásobná převaha látek kyselých nad zásaditými. Z toho si vyvodil, že by měl jíst více potravin zásadotvorných a méně kyselých, aby tělo bylo v rovnováze a tím zdravější.
Z dnešního pohledu je zajímavé, že už před sto lety došel k závěru, že dobová strava je nezdravá, ačkoli do dnešní úrovně rozvoje potravinářského průmyslu a hotových jídel měla hodně daleko.
Znovu na světle
Na teorii převládajících kyselých látek v těle se pak pozapomnělo. Znovu se dostala na světlo světa až nedávno jako nová naděje na podporu léčení a jako prevence všech možných nemocí, od rakoviny až po depresi. A stejně jako za časů dr.
Haye si i dnes zájemci naměří kyselé hodnoty moči. Pokud i vás takové hodnoty znepokojily, pak jste jistě už nalezli na internetu řadu rad, jak kyselost snížit.
Pomoci má v první řadě změna jídelníčku, užívání jedlé sody a hluboké dýchání s meditacemi i bez nich. A co je zajímavé, tato dietní doporučení se s medicínským pohledem na zdravý jídelníček hodně – i když ne ve všem – shodují.
Co podle zastánců teorie překyselení organismu škodí, zvláště pokud to jíme v nadmíře?
Maso: Zde medicína souhlasí – není pochyb, že v našich krajích konzumujeme více masa, než je zdrávo, u předškolních dětí se uvádí, že mají na jídelníčku až 300 % bílkovin oproti reálné potřebě.
U dospělých je vysoká konzumace mase riziková hlavně pro jeho provázanost s vysokou tučností.
Mléčné výrobky: Někde se uvádí pouze máslo. Každopádně nadměrná spotřeba mléčných výrobků znamená právě příliš mnoho mléčného tuku, který je podle současných poznatků největším rizikem pro vznik aterosklerózy, dokonce větším než sádlo.
Cukr a sladkosti: Jedna z hlavních příčin velkého nárůstu nadváhy zejména u dětí.
Hotová jídla a fast food: S těmi se spojuje hlavně vysoké množství soli v potravinách, vysoká tučnost a „prázdné kalorie.“
Pochutiny: Káva, čaj, ocet, alkohol…
Doporučované potraviny
I s těmi musí oficiální medicína souhlasit, doporučuje se totiž hlavně jíst více zeleniny, ovoce, dále potraviny jako fazole, houby, žloutek, některé druhy ořechů, rozinky. Výčty se u různých zdrojů liší, nicméně obvykle jde o potraviny žádoucí na jídelníčku.
Výjimkou je třeba med, který je jen jinou formou cukru a jeho nadměrná spotřeba má také podobné následky jako jiné sladkosti.
Jídelníček prospívá
O tom, že jsou tyto výživové rady prospěšné, není pochyb. Hlavní příčinou degenerativních chorob skutečně je příliš časté odbývání se jídly s pramalou výživovou hodnotou, instantními a nastavenými potravinovými náhražkami.
Druhou cestou do pekla je přemíra lahůdkářských výrobků, uzenin, chlebíčků, nakládaných a marinovaných potravin. Ty bychom si měli dopřávat jako občasné zpestření, nikoli jako každodenní svačinu, oběd, večeři…
Kyselost lidského těla nemá jednu určitou hodnotu, v některých tkáních se může značně lišit od normálních hodnot pro krev nebo sliny. Tak například v kostech je prostředí výrazně zásaditější.
Kyselejší, a to značně, je nejen v žaludku, ale třeba také v prostatě.
Zpět ke kyselinám
Rozdíl v názoru na jídelníček obou stran se ale zásadně liší v tom, jaké mají „nežádoucí“ potraviny na tělo účinek.
Zatímco oficiální medicína mluví o rozvoji metabolického syndromu čili přímé cestě k cukrovce, ateroskleróze a dalším chorobám, zastánci teorie překyselování organismu je vidí jako příliv kyselých látek oslabujících tělo. Takže je čas se podívat, jak to s tou kyselostí vlastně chodí.
Boj o rovnováhu
Začalo to už na úrovni jediné buňky – co žije, musí přijímat potravu. A také ji zpracovávat a přeměňovat, čímž vznikají rozmanité látky a mění se prostředí v organismu. Úkolem života bylo nenechat se poškodit a rychle se vrátit k původní rovnováze.
Příroda k tomu vytvořila jednoduché ochranné systémy, které fungují už od počátků života. Fungovaly i v době, kdy dr. Haye znepokojovala převaha kyselých látek v těle.
Tělo je velmi jednoduchými postupy neutralizuje, stejně jako mnohem vzácnější nárůst opačného typu, tedy zásaditých látek.
Dýchání: Jaký může mít vzduch vliv na kyselost těla? Velký, protože vydechováním CO² se zbavujeme kyselých částic. Tělo během pár minut ovlivní kyselost krve, aby se vrátila do žádoucích parametrů.
Pozor: Hluboké dýchání je tak účinným způsobem snižování kyselosti krve, že pokud trvá delší dobu, může dojít až k výkyvu opačným směrem, kdy je krev více zásaditá čili alkalická, než smí být. A to je pro organismus vážnější problém.
Moč: Úkolem ledvin je filtrovat z krve látky, které by zvyšovaly kyselost i zásaditost krve. Kyselá moč je tedy úplně normální.
Pufry: To podivné slovo označuje znamenitý vynález přírody k bleskurychlému vyrovnání kyselosti nebo zásaditosti. Je to typ sloučenin, kde jsou v páru stejné látky, vždy kyselina a její sůl nebo zásada a její sůl.
A ty jsou připravené okamžitě vázat a neutralizovat částice, způsobující ono vychýlení. Rázem je uklizeno, krevní hodnoty v normě a my se cítíme dobře.
Mimochodem: Jedním z běžných přirozených pudrů je bikarbonát, proto zastánci teorie překyselení doporučují brát jedlou sodu.
Zatímco krev udržuje tělo v malém rozmezí hodnot (přesně je pH od 7,36 do 7,44) a každé větší odchýlení je životu nebezpečné, u moči si můžete naměřit mnohem větší výkyvy.
Je to tím, že vylučování kyselých a zásaditých látek krví je jedním z normálních nástrojů těla, jak udržovat rovnováhu vnitřního prostředí.
Při velké zátěži, horečce, pocení, zvracení nebo vyšší dávce jedlé sody si proto můžete naměřit nezvyklé hodnoty kyselosti moči. Její normální hodnoty jsou pH 5 až 6, ale patologický nález nemusí být ani při hodnotách 4,5 až 8.
Když je to vážné
Pokud se přes všechny tyto vyrovnávací systémy stane, že se krevní hodnoty vychýlí z úzce vymezeného normálního stavu, vždy je to příznak vážného zdravotního problému, který vyžaduje neodkladnou lékařskou péči, neboť vede k různě hlubokým poruchám vědomí, zmatenosti nebo ke křečím.
Nejčastěji k tomu dochází při poruchách ledvin nebo potížích s dýcháním. K tomu stačí i hysterický záchvat, kdy se dýchání dramaticky prohloubí a je zrychlené, následkem toho kyselost krve rychle klesá. Podobně tomu bývá při velkém strachu nebo bolesti.
Méně časté jsou opačné problémy, kdy kyselost klesá. To se stává hlavně při mělkém povrchovém dýchání, jaké bývá při akutních bolestech na hrudníku, úrazech hrudníku, vdechnutí nějakého předmětu nebo astmatickém záchvatu.
Je dobré vědět
K podobně těžkému stavu acidózy může vést i nekompenzovaná cukrovka, kde je příčinou nárůstu kyselosti porucha metabolismu. Pokud není cukrovka správně vyrovnána léky a dietou, tělu běžné systémy na udržování optimální kyselosti krve nestačí.
Tělo se při akutní acidóze pak začne instinktivně bránit tím, že prohloubí dýchání, aby kyselých částic v krvi ubylo.
Stejně tak acidózu vyvolává dlouhé hladovění nebo příliš vyčerpávající fyzická práce a cvičení.
Podceňovat se nesmí ani úporné zvracení, tělo tak masivně ztrácí kyselé složky a následkem může být těžký stav alkalózy čili zvýšené zásaditosti v těle.
Přirozeným protitahem organismu bývá proto po zvracení mělčí dýchání, čímž v krvi narůstá podíl kyselých složek s cílem dosáhnout opět rovnováhy.
K alkalóze se můžeme dopracovat také zvýšenými dávkami jedlé sody.
Odkyselovat, nebo ne?
Patrně nejrozumnější je ponechat tyto složité pochody na přírodě a nezasahovat do nich uměle.
Obě strany, zastánci teorie překyselení těla i školní medicína, se shodnou na tom, že zdraví jen prospěje, když budeme dávat přednost čerstvým potravinám před průmyslově vyráběnými.
Což sice není nic nového pod sluncem, ale je to nejspolehlivější ochrana před cukrovkou, vysokým krevním tlakem i infarktem.
Text: Lenka Korandová, foto: Shutterstock
