Pouštíte se do do plánování kuchyně? Rozvrhněte si umístění spotřebičů i skříněk tak, abyste se při vaření a mytí zbytečně nenaběhali. Stačí se řídit jednoduchými pravidly a neuděláte chybu.
V kuchyni jsou tři nejdůležitější pracovní centra: lednice a spížní skříň, sporák neboli varná zóna a mycí zóna, ke které patří dřez i myčka.
Při plánování se vyplatí vycházet právě z rozmístění těchto tří „pracovních zón“, protože mezi nimi se budeme v kuchyni pohybovat stále dokola.
Podle jednoduchého pravidla by neměla být jednotlivá centra od sebe vzdálenější než na délku dvou natažených paží, jinak budeme dělat zbytečné kroky navíc.
Z toho plyne, že ideálním řešením je takový tvar linky, který umožňuje vytvořit jakýsi trojúhelník mezi sporákem, lednicí a dřezem.
Pracovní trojúhelník
Náš pomyslný trojúhelník mezi lednicí, dřezem a sporákem by neměla protínat žádná průchozí ulička, abychom se zbytečně nemuseli vyhýbat třeba někomu, kdo přes kuchyni míří do obýváku.
Při práci v kuchyni by praváci měli postupovat zprava do leva, leváci samozřejmě obráceně. V praxi to znamená vpravo spíž, lednička, pracovní plocha, sporák, pracovní plocha a dřez, odkapávač a myčka na nádobí, a nakonec příborník a skříň na talíře. Ideální uspořádání pro leváky je opačné.
Tip
Nejdůležitější pracovní část v kuchyni je mezi dřezem a sporákem, protože tady se odehrává nejvíc práce.
Pracovní plocha by měla být nejméně 90 cm x 60 cm veliká, nejlépe ale 120 cm x 60 cm, aby se na ni vešlo všechno, co při vaření potřebujeme, a ještě zbylo místo na práci.
Jednoduchá kuchyň
V úzkém a malém prostoru je jednoduchá kuchyň „při jedné zdi“ jediným možným řešením. V ideálním případě ve zdi nejsou okna ani dveře a máme k dispozici aspoň 3 metry délky. Tento tvar kuchyně má své jasné nevýhody: tady se nejvíc nachodíme.
Dřez by měl být umístěný uprostřed linky a měl by být přiměřeně daleko od sporáku.
Kuchyně ve dvou liniích proti sobě
Tato kuchyně využívá prostor nejlépe, protože dvě paralelní linky proti sobě poskytují dostatek místa k odkládání věcí při přípravě jídla i pro práci. Cesty mezi jednotlivými pracovními zónami jsou v kuchyni tohoto tvaru relativně krátké.
Na co dát pozor
Vzdálenost mezi protilehlými stěnami, na které budeme linku montovat, by měla být nejméně 2,40 cm, to znamená 2 x 60 cm na dvě standardně hluboké dolní skříňky = zastavěných 120 cm. K tomu připočteme minimálně 1,20 cm prostoru pro pohyb v kuchyni.
V ideálním případě bychom měli mít možnost úplně vysunout dva protilehlé šuplíky, nebo bez problémů otevřít dvířka skříňky a třeba myčku na druhé straně linky.
Tip: Náhradní řešení
Tam, kde velikost kuchyně takhle velkorysé rozložení skříněk nedovolí, musíme samozřejmě z něčeho slevit. Například skříňky na protilehlé straně zvolíme mělčí (stejně hluboké jako skříňky horní, tedy obvykle 40 cm).
Místo dvířek, otvírajících se do prostoru, se nabízí chytré řešení v podobě dvířek, která se různým způsobem skládají do skříňky nebo vyklápějí nahoru (u horních skříněk). U atypické kuchyně nám pomohou posuvná dvířka nebo obyčejný závěs.
Kuchyně ve tvaru U
Tento tvar kuchyně si můžeme dovolit, pokud máme k dispozici tři volné stěny. Máme-li hodně prostoru, je tento tvar kuchyně ideální.
Místo můžeme optimálně využít, máme k dispozici dostatečně velikou pracovní plochu a lednice, sporák i dřez můžeme rozmístit tak, abychom se mezi jednotlivými pracovními zónami mnoho nenaběhali.
Na co dát pozor: I tady by mezi protilehlými skříňkami mělo zůstat 120 cm prostoru, abychom mohli pohodlně otevírat protilehlé skříňky nebo aby se mohli v kuchyni pohodlně pohybovat dva lidé.
Kuchyňská linka ve tvaru L
Rohová kuchyně je oblíbená forma linky, mimo jiné proto, že umožňuje připojit k lince jídelní stůl a židle.
Je to ideální řešení pro obytnou kuchyň. Kuchyně do L je dobrým řešením, když potřebujeme využít roh místnosti. Opticky zajímavé řešení je zabudovat dřez nebo varnou desku právě do rohu.
I tady platí, že jednotlivé pracovní zóny by měly být oddělené dostatečně velkou pracovní plochou.
Ostrůvková kuchyně
Centrum této kuchyně tvoří volně stojící kuchyňský ostrůvek. Ostrůvek je ideální pro ty z nás, kdo milují společnost a rádi hostům vaří. Umístíme-li ho tak, abychom viděli na jídelní zónu nebo přímo do obýváku, můžeme se při vaření nerušeně bavit s hosty.
Ostrůvek můžeme používat jako další pracovní plochu a skladovací prostor zároveň, nebo do něj umístit varné či mycí centrum. Efektní je i spojení ostrůvku s barovým pultem. Doporučené rozměry ostrůvku jsou 90 x 60 cm, případně 90 x 90 cm.
1. Zóna ukládání potravin: lednice a potravinová skříň
Lednice: Pokud bude lednice stát na kraji linky u zdi, musíme nechat ještě 10 cm ke zdi volných. Dveře lednice totiž potřebujeme otevírat v úhlu víc než 90 stupňů, abychom mohli bez problémů vysunout zásuvku v lednici.
Dobrým tipem jsou vysouvací skříně: jsou výrazně přehlednější a daleko snáz se v nich ukládají věci.
Umístěte skříň na potraviny blízko pracovní plochy.
2. Mycí zóna: dřez a myčka
Myčku na nádobí je vhodné umístit vedle dřezu.
Místo na příbory, sklenice a talíře by mělo být u dřezu/u myčky. Usnadníte si tím uklízení umytého nádobí.
Pokud si přejete umístit dřez pod okno, měl by mít okenní parapet výšku alespoň 110 cm, abychom mohli okno bez problémů otevírat. Tam, kde to není možné, můžeme použít speciální sklopnou vodovodní baterii. Tu můžeme uvolnit z uchycení a sklopit k dřezu, když potřebujeme okno otevřít.
Kdo myje nádobí v ruce nebo pořád něco oplachuje, ocení, když bude dřez umístěný naopak asi o 15 cm výše než zbytek desky. Vyšší dřez totiž při mytí šetří naše záda.
3. Varné centrum: sporák, mikrovlnka
Varné centrum nepatří vedle lednice, jinak budete zbytečně plýtvat energií.
Po obou stranách sporáku by měla být alespoň 50 cm široká pracovní plocha, aby bylo kam odkládat vše potřebné během vaření.
Jestliže plánujete umístit sporák do rohu, na který navazuje okno, mělo by okno být alespoň 105 cm od rohu. Digestoř nad sporákem by jinak bránila okno otevírat.
Hitem je i trouba nebo mikrovlnka, umístěná ve výši očí, abychom se nemuseli pro pokrmy zbytečně shýbat.
Pokud uvažujeme třeba o zabudování mikrovlnky do horní skříňky, měli bychom nejdřív vyzkoušet, v jaké výšce třeba dokážeme zacházet s talířem plným polévky, abychom ji nerozlili.
Hrnce, pánve, vařečky a naběračky bychom měli mít co nejblíže ke sporáku.
Sporák, přesněji řečeno varná deska sporáku má být o trochu níž než ostatní kuchyňská deska.
Podle odborníků totiž potřebujeme do hrnců pohodlně vidět a navíc při míchání používáme vařečku jako „prodlouženou ruku“, takže míchat níž položený hrnec je daleko pohodlnější.
Správná výška desky podle výšky postavy:
150 cm (80 cm)
155 cm (85 cm)
160 cm (90 cm)
165 cm (90 cm)
170 cm (95 cm)
175 cm (95 cm)
180 cm (100 cm)
185 cm (100 cm)
190 cm (105 cm)
A navíc…
V kuchyni nezapomeňte na místo, kde se dá sedět.
Těžké předměty, pokud je ukládáte do horních skříněk, by nikdy neměly být uloženy výš než ve výšce vašich ramenních kloubů.
Kritické místo je v rozích: rohový výsuvný šuplík nesmí narážet na úchytky sousední rohové skříňky.
Stejný problém by mohl nastat u šikmých rohových skříněk – i tady by dvířka při otevření neměla narážet do úchytky sousední skříně.
Text: Kateřina Rodná
Foto: Shutterstock