Divíte se? Přesto je to tak. Medicína otočila a změnila názor na kávu. Kde dřív nabádala k opatrnosti nebo přímo varovala, tam dnes naopak doporučuje. Samozřejmě s mírou…

Co se změnilo? Ukázalo se, že studie o vlivu kávy na zdraví – a že jich byly stovky- neměly dostatečně promyšlenou metodiku. Jinak řečeno, neoddělovaly působení kávy od kouření.

Přitom pro řadu kuřáků je pohodová chvilka u kávy běžně spojená se zapálením cigarety. Přesně na to se pak soustředila americká studie se zdravotními sestrami. Vědci je sledovali čtvrt století. Když oddělili kuřačky od nekuřaček, výsledky byly překvapivé.

Chrání cévy

Jak se ukázalo, káva nejen že neškodí srdci a krevnímu tlaku, ale dokonce chrání před potížemi. Mezi zdravotnicemi, které pravidelně pily více než 4 kávy denně, studie zaznamenala o 20 % méně cévních mozkových příhod než u těch, které kávu nepily.

A když z této skupiny vědci oddělili kuřačky, vystoupal ochranný efekt kávy dokonce na dvojnásobek. Ženy, které nekouřily a pily denně kávu, měly tedy riziko mrtvice o 40 % nižší.

Tyto výsledky pak potvrdila i novější japonská studie s více než milionem účastníků, zahrnující jak ženy, tak muže.

A to není vše

Podle nových poznatků káva užívaná v přiměřeném množství prospívá nejen ochraně před srdečně-oběhovými potížemi, ale má i další benefity. A ty často sdílí s bezkofeinovou verzí, z čehož vyplývá, že zdaleka nejde jen o účinky kofeinu.

Blahodárný vliv na zdraví mají také antioxidanty, což je především kyselina kávová, chinová a chlorogenová. Ačkoli jde o názvy nebudící příliš sympatie, skrývají se za nimi látky, které pomáhají likvidovat nežádoucí volné radikály. K nim se přidává odvodný účinek i známějších polyfenolů.

Shrnuto a sečteno, káva:

– Snižuje riziko degenerativních onemocnění, a to především mozku a nervového systému, což se týká i Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby.

– Chrání před předčasným stárnutím, které závisí na stavu mozku a cév. Pravidelná konzumace kávy má díky výraznému psychostimulačnímu účinku vliv na udržení dobré duševní výkonnosti a paměti u starších lidí, hlavně u žen. Pravidelná konzumace kávy je tedy částečnou prevencí před rozvojem demence.

– Pomáhá proti cukrovce II. typu a ztukovatění jater, které není způsobené alkoholismem. Tento efekt vědci připisují protizánětlivému působení kofeinu – ale i zde jen v doporučené dávce nanejvýš 6 šálků denně.

– Dodává až 70 % antioxidantů, které denně potřebujeme zkonzumovat s jídlem, abychom chránili své srdce a cévy a snížili riziko vzniku rakoviny.

– Mírně chrání proti prevenci zubního kazu. Italští vědci z univerzity v Anconě narazili při laboratorních testech na látku v kávě, která zabraňuje šíření bakterií napadajících zuby a způsobujících vznik kazů.

Kofein v akci

Kofein je beze sporu nejznámější a nejúčinnější složkou kávy, proto se také využívá jako léčivo.

Po vypití šálku jeho účinek pomalu stoupá a vrcholu dosahuje asi po půl hodině, kdy působí prakticky na celé tělo a přináší pocit přílivu nových sil a potlačuje duševní únavu. Dělá to tak, že se naváže na látku, která vyvolává ospalost.

Jak ji kofein pohltí, na spánek už není pomyšlení. Naopak, kofein pokračuje a dál probouzí mozek k rychlejší akci. Stáhne mozkové cévy, a tím vyšle signál do nadledvin, aby spustily produkci adrenalinu.

Adrenalin je hormon, který funguje jako alarm, kdykoli se něco děje, a přináší chuť do akce. Prohloubí dýchání, zrychlí puls i krevní tlak a zlepší prokrvení svaly. Uvolní zásobní energii pro aktivitu.

K tomu se přidá dopamin, který vyvolává pocit spokojenosti a štěstí, takže se činorodost pojí s dobrou náladou. Není divu, že pak máte chuť na další šálek.

Mýtus o útlumu

Traduje se, že za povzbuzení, které přináší kofein, zaplatíme následně ještě větším útlumem. Jenže to tak docela neplatí. Záleží totiž na tom, v jakém tělesném a duševním stavu kávu vypijeme.

Pokud je to za dne, kdy se cítíme dobře, propad energie následovat nebude. Ovšem po vyčerpávající práci nebo v nočních hodinách se po dočasném povzbuzení skutečně dostaví ještě větší útlum, než byla předchozí únava. To ale nelze přičítat jen na vrub kávy.

Spojuje se tu efekt končícího psychostimulačního účinku kofeinu a pokročilejšího stupně fyziologické únavy, ke které by došlo i bez konzumace kávy.

A ještě tip: Vstřebávání kofeinu zpomaluje mléko a ještě výrazněji smetana. Nástup nabuzení je pak pomalejší, což může vést k dojmu, že káva s mlékem je svými účinky slabší. Ve skutečnosti ale trvá déle a nenásleduje rychlý pokles.

Kolik je…?

Přiměřeně: Právě přiměřené množství kávy má být klíčem k tomu, aby její popíjení zdraví prospívalo. Ale kolik je přiměřeně? Obvykle se uvádí 4 až 6 šálků. A protože někdo to rád silnější, tak se tento údaj převádí i na množství kofeinu – asi 300 mg denně.

Příliš: To poznáte podle třesu, nervozity, nesoustředěnosti, bolesti hlavy, někdy i zvracení. Takže příště radši o šálek méně…

Závislost: Ta se uvádí při denní spotřebě 6 až 8 šálků. Varovným signálem jsou abstinenční příznaky jako třes, podrážděnost, neklid, bolesti hlavy.

Toxická dávka: Uvádějí se různá čísla, a to počínaje denním příjmem 20 až 40 mg kofeinu na 1 kg tělesné váhy. Pro průměrnou postavu o váze 70 kg by pak riziko začínalo u 14 šálků průměrně silné kávy. Tedy od nějakých 1400 mg kofeinu.

Podle jiných studií je nebezpečné až desetinásobné množství. Každopádně to s kávou přehnat lze, ve vážných případech se pak přípravy otravy ošetřují v nemocnici, kdy se podávají rehydratační roztoky, a někdy i zklidňující léky.

Pozor na energetické nápoje: Ty se mohou do množství kofeinu z kávy nebezpečně přimíchat. V některých je i více než 300 mg kofeinu na 1 l nápoje.

Údaje jsou jen orientační

Má to dva důvody.

* Ve hře jsou totiž také výkyvy v množství obsahových látek, které se liší podle odrůdy a způsobu pražení. Naopak způsob přípravy vliv nemá.

Káva ze stejné plantáže pražená stejným způsobem obsahuje obdobné množství kofeinu a další látek, ať už si ji jen namelete a zalijete vroucí vodou, nebo použijete do kávovaru v kapslích.

* Druhým důvodem je individuální reakce těla na kávu. Roli hraje váha, rozdílné hormonální hladiny u žen a mužů, individuální citlivost na kofein, ale i věk. Proto když vám starší člověk řekne, že po šálku kávy krásně usne, nevymýšlí si.

Právě ve vyšším věku někdy přestává tělo reagovat na povzbuzující efekt kofeinu.

Stinné stránky

Dráždí trávení

Kofein povzbuzuje vylučování žaludečních šťáv, a tím vyvolává chuť k jídlu. Těsně před obědem tedy nemusí škodit. Problém ale představuje pro lidi s chorobami žaludku, žlučníku nebo slinivky.

Ti kávu snášejí individuálně rozdílně, určitě není vhodná nalačno a rozhodně by si ji měli dávat s přídavkem mléka. To totiž tlumí účinek kofeinu na sliznici žaludku.

Změnit kávu na bezkofeinovou nepomůže, protože dráždivou složkou je kyselina chlorogenová a tu obsahují oba typy kávy. Množství kyseliny ale snižuje způsob přípravy, konkrétně u espressa.

Škodí při průjmech

Je to tím, že určité složky v kávě podporují čilejší pohyb střeva. Při chronických průjmech je proto lepší kávu co nejvíce omezit.

Zvyšuje cholesterol

Může za to nikoli kofein, ale dvě jiné látky, kafestol a kahweol, takže podobně jako u dráždění trávení ani zde nepomůže přejít na bezkofeinovou variantu. Tyto složky ale pomáhá zadržet filtrování při přípravě ve french pressu nebo káv mokka a espresso.

Pozitivní vliv filtrovaných káv má být dokonce tak výrazný, že současně narůstá hladina příznivě působícího HDL cholesterolu, který cévy naopak chrání.

Zhoršuje následky stresu

Kofein podporuje produkci stejných hormonů, které se vylučují ve stresu. Souběh pak může vést k potížím s rychlým vzestupem krevního tlaku a pulzu.

Může podpořit měknutí kostí

Je to zatím jen hypotéza, k níž vědci dospěli kvůli pozorování, že krátce po vypití šálku kávy stoupne vylučování vápníku z těla. Zvláště u žen po menopauze by to mohlo vést ke zvýšenému riziku osteporózy.

Pokud by si kávu přesto chtěly dopřát, tak ochranou proti měknutí kostí je každodenní aktivní pohyb ve vzpřímené poloze jako nordic walking nebo jogging.