Ne že by jóga nesvědčila i mužům, ale pro ženy je jako dělaná na míru. Zklidňuje psychiku a zdravotní potíže s ní spojené a bez vysilujících cvičení posiluje fyzickou kondici.

Úspěch jógy spočívá ve spojení tří technik – tradičních indických meditací, práce s dechem a speciálních cvičebních pozic, tzv. ásán.

Díky tomu má celkový pozitivní vliv na psychické i fyzické zdraví a prospívá u některých chronických potíží, například migrén, typických právě pro ženy.

Co všechno dokáže?

Jak uvádí zakladatelka Domu Jógy Věra Vojtěchová, blahodárné účinky jógy na zdraví, včetně pozitivního vlivu na hladinu hormonů v těle a regeneraci organismu potvrzuje řada odborných studií. Fyzioterapeutka Eva Juráková z Lékařského domu Praha 7 k tomu dodává:

„Pokud se jóga praktikuje správně, k čemuž zejména v začátcích praxe napomůže dohled odborného instruktora, může nám pomoci s řadou obtíží v oblasti pohybového aparátu, ulevit od bolesti zad, korigovat držení těla a přinést mnoho dalších benefitů jak na tělesné, tak duševní úrovni.“

1. Snižuje riziko onemocnění srdce a cév

Pozitivní účinky jógy na kardiovaskulární systém prokázali vědci už před desetiletími.

V roce 1975 byla publikovaná studie, která prokázala, že pro snižování vysokého krevního tlaku u osob s hypertenzí je praktikování jógy účinnějším prostředkem než pouhá relaxace.

Není to však jediná vědecká práce, která se zaměřovala na vztah mezi jógou a zdravím srdce a cév. Většina z nich připisuje její benefity právě průběžnému snižování vysokého tlaku, který může být příčinou vzniku pozdějších komplikací, jako je infarkt či mrtvice.

2. Redukuje stres

Praktikování jógy může omezit nadměrnou produkci stresového hormonu kortizolu, jak dokazují některé studie.

V kombinaci s dalšími protistresovými metodami jako meditace je to pro dnešní přepracovanou dobu ideální metoda, jak se zbavit psychického tlaku, vysvětluje Věra Vojtěchová.

Cvičení jógy může kromě toho pomoci vypořádat se s úzkostmi, posttraumatickou stresovou poruchou a depresemi, ačkoli věda ještě zcela neobjasnila mechnismy, jakými k tomu dochází.

3. Zlepšuje dýchání

Právě dýchací cvičení patří podle Věry Vojtěchové k jednomu z pilířům jógy. Hluboké jógové dýchání – tzv. pránájáma – je dokonce jedním z jejích směrů. Ale i při běžném praktikování je soustředění na dech základem, podle nějž se řídí provádění pozic (ásan).

Díky cílené práci s dechem zlepšuje jóga vitální kapacitu plic, to znamená maximální množství vzduchu, který jsme schopni vydechnout, když se nadechneme.

„To může mít velmi příznivý vliv na stav onemocnění srdce nebo plic, například při astmatu, ale dobrá zpráva je to ovšem pro všechny, kteří si chtějí skrze jógovou praxi uchovat své zdraví,“ vysvětluje fyzioterapeutka Eva Juráková.

4. Uvolňuje a protahuje svaly

Cvičení jógy zlepšuje také flexibilitu, a díky posílení nejen vnějšího, ale i vnitřního svalstva a hlubokého stabilizačního systému dodává naší tělesné schránce rovnováhu.

To se hodí nejen sportovcům, kteří bývají často příliš jednostranně zaměření nebo v důsledku silného posilování „zkrácení“, ale i normálním lidem, u nichž tak může jóga pomoci ulevit například od chronických bolestí zad či páteře daných každodenním stereotypem nebo nesprávným držením těla.

5. Podporuje dobrý spánek

Konkrétně zlepšuje kvalitu spánku a dodává energii po ranním probuzení. Praktikování jógy podle odborníků pozitivně ovlivňuje produkci spánkového hormonu melatoninu, která bývá následkem moderního způsobu života často narušená.

Jak začít?

S cvičením jógy lze začít v každém věku, důležitější než výchozí kondice je vytrvalost a pravidelnost při praktikování. Vyzkoušejte si základy a pak si vyberte směr, který se pro vás bude nejvíce hodit.

Může to být trqadiční hathajoga nebo módní bikram jóga, která se cvičí za tropických teplot přes 35 °C. Powerjoga se zaměřuje na protažení a posilování svalů, zatímco vinyasa jóga více pracuje s dechem. Na ženy v přechodu cílí hormonální jóga.